Pekanbaru
Pekanbaru Kota Pekanbaru | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 0°32′ s. š., 101°27′ v. d. |
Nadmořská výška | 0–14 m n. m. |
Stát | Indonésie |
provincie | Riau |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 632,26 km² |
Počet obyvatel | 1 093 416 (2014) |
Hustota zalidnění | 1 729,4 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Firdaus |
Vznik | 22. červen 1784 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+62) 761 |
PSČ | 28131 |
Označení vozidel | BM |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pekanbaru (indonésky Kota Pekanbaru) je indonéské město v provincii Riau na ostrově Sumatra. V roce 2014 zde na rozloze 632,26 km² žil více než 1 milion obyvatel. Město rozdělené do 12 distriktů (indonésky distrik) je považováno za jedno z ''nejčistších'' velkých měst v celé Indonésii.
Historie města
Na území města se usadily domorodé kmeny a v poklidu zde žily až do roku 1784, kdy zde byl zřízen ministerský dvůr sultanátu Siak Srí Indrapura. Místní vesnice byla povýšena na město. V roce 1749 však bylo předáno pod správu Sjednocené východoindické společnosti v rámci mírové dohody mezi ní a sultanátem. Po krachu společnosti na začátku 19. století město připadlo nizozemské koruně a bylo přiřazeno k celku nazvanému Nizozemská východní Indie.
Stalo se důležitým obchodním střediskem severu Sumatry. Obchodovalo se zde především s kávou a uhlím, které se vyváželo do celého světa. I přes správu Nizozemců měla na místní obyvatelstvo silný vliv kultura bývalého sultanátu. Během 19. a 20. století bylo město obchodním přístavem a sloužilo jako významné obchodní centrum celé severní Sumatře.
V únoru 1942 bylo obsazeno japonskými vojáky a byla zde zřízena okupační správa. Japonci zde začali stavět 220 km dlouhou železnici, která měla město spojit s pobřežím Malackého průlivu. Na stavbu Japonci využili více než 100 tisíc Indonésanů, 10 tisíc zajatých britských vojáků a asi 6,5 tisíce zajatých Nizozemců. Stavba nakonec nebyla dokončena a tamější kruté poměry připomíná jen její torzo.[1] Město bylo osvobozeno v srpnu 1945 americkými vojáky.
Dnes je město významným obchodním centrem na Sumatře a místní ekonomice se celkem daří.
Obyvatelstvo
Ve městě bylo v roce 2014 registrováno 1 093 416 obyvatel, většinou Indonésanů. Žijí zde také lidé z místních etnik, zejména Javánci, lidé z Batak a Indonésané číského původu.
Dle náboženství je obyvatelstvo rozděleno následovně[2]:
- islám - 84,88 %
- křesťanství - 9,60 % (většinou katolíci)
- buddhismus - 3,47 %
- hinduismus - 0,03 %
- konfucianismus - 0,01 %
- ostatní - <0,01 %
Partnerská města
- Atlanta, Georgie, Spojené státy americké
- Čchung-čching, Čína
- Danang, Vietnam
- Davao, Filipíny
- Džidda, Saúdská Arábie
- Fukušima, Japonsko
- Liou-čou, Čína
- Malakka, Malajsie
- Québec, Québec, Kanada
- San José, Kalifornie, Spojené státy americké
- Suwon, Jižní Korea
- Tegu, Jižní Korea
- Utrecht, Nizozemsko
- Zamboanga, Filipíny
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pekanbaru na anglické Wikipedii.
- ↑ HOVINGA, H. The Sumatra Railroad. [s.l.]: BRILL Dostupné online. ISBN 9789004253711, ISBN 9789004253711.
- ↑ Peringatan. sp2010.bps.go.id [online]. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pekanbaru na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
bendera Indonesia
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Indonesia.
Equirectangular projection. Stretched by 100.0%. Geographic limits of the map:
- N: 6.5° N
- S: -11.5° N
- W: 94.5° E
- E: 141.5° E
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
The emblem of Indonesian provinces of Riau. The emblem took form of green shield surrounded with chain with 45 pieces symbolize 1945, the year of Indonesian Independence. In the center there is five waves of sea symbolize Pancasila, the national ideology. Right in the center is "Keris", a traditional dagger, and "Lancang Kuning" vessel, a Riau traditional ship. Keris symbolize the heroism of Riau people based on truth and wisdom, while Lancang Kuning vessel represent maritime spirit of seafaring Malay people of Riau. The ears of rice and cotton symbolize wealth and welfare.