Peklo (turistická chata)
Turistická chata Peklo | |
---|---|
Turistická chata v údolí Pekla u Nového Města nad Metují | |
Účel stavby | |
původně mlýn, po přestavbě turistická chata | |
Základní informace | |
Sloh | pseudolidová moderní architektura |
Architekt | Dušan Jurkovič |
Výstavba | 1910 |
Současný majitel | Joseph Michael Barton Dobenin |
Poloha | |
Adresa | Jestřebí (Peklo) čp. 30, Jestřebí, Okres Náchod, Česko |
Souřadnice | 50°22′45,21″ s. š., 16°11′13,67″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20828/6-1668 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | https://peklo-bartonovautulna.cz/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Turistická chata a restaurace Peklo neboli Bartoňova útulna se nachází na katastrálním území obce Jestřebí v osadě Peklo na soutoku Olešenky a Metuje u Nového Města nad Metují v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.[1] Turistická chata, postavená podle návrhu Dušana Jurkoviče na místě historického vodního mlýna, je zapsaná jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[2]
Historie
První zmínky o vsi Jestřebí a o osadě v údolí Pekla jsou z 15. století.[3][4] Poblíž soutoku Metuje a Olešenky byly původně dva mlýny, nejstarší zmínka o mlýnu „Pekelec“ se váže k roku 1527.[5] První zaznamenané jméno mlynáře z mlýna na Olešence, zvaného „Peklo“ nebo „Pekelec“, je ze 17. století. Je uváděn jako Jiřík Čejka, první mlynář z „Pekelskyho mlejna“. Koncem první poloviny 18. století Čejkovi mlýn pronajali rodině Šafářových, která zde hospodařila do 19. století.[6]
Někdejší mlýn, stejně jako zámek v Novém Městě nad Metují, patřil od roku 1908 textilnímu průmyslníkovi Josefu Bartoňovi, který byl v roce 1912 povýšen do šlechtického stavu s titulem „rytíř“ a predikátem „z Dobenína“.[5] Bartoňové pověřili známého architekta slovenského původu Dušana Jurkoviče vypracováním plánu přestavby mlýna, která byla realizovaná v letech 1908–1909.[6][7] Jako datum dokončení stavby se v Památkovém katalogu NPÚ uvádí rok 1910.[2] V téže době Dušan Jurkovič prováděl úpravy interiéru a zámecké zahrady novoměstského zámku. Chata v údolí Pekla se záhy stala významným turistickým cílem.[5]
Popis
Turistická chata, stojící u říčky Olešenky před jejím soutokem s Metují je téměř ze všech stran obklopená územím přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují.[8]
Chata je stavba na obdélném půdorysu se dvěma křídly a s úzkou verandou před průčelím. Střední část objektu je jednopatrová s pavlačí, na kterou napravo navazuje přízemní křídlo a roubená veranda. Střed budovy je zděný, obložený roubenou vazbou. Střecha domu je valbová, krytá šindelem, ve střední části zvýšená, na jejím vrcholu jsou dvě korouhve. Nad pavlačí v průčelí domu je roubený štít. Zadní trakty, které jsou postaveny souběžně na zděném přízemí, mají roubené štíty. Vzadu za chatou směrem k Olešence je menší rybník, u něhož je malé stavidlo. Před restaurací stojí stolky z mlýnských kamenů. Objekt je zvenčí i zevnitř doplněn plastikami čertů.[2]
Zajímavosti
- Turistickou chatu v Pekle navštívilo mnoho významných osobností své doby, jako například byli Alois Jirásek, Jan Masaryk, Edvard Beneš,[5] kancléř Přemysl Šámal, Jiří Guth Jarkovský nebo herec Národního divadla Eduard Vojan.[3]
- Do zdejšího prostředí umístil Alois Jirásek děj své povídky „V Pekle“.
Galerie
- Ústí Olešenky do Metuje
- Celkový pohled na Jurkovičovu chatu
- Strop v restauraci Peklo
- Splav se stavidlem za turistickou chatou
- Chalupy u Olešenky před soutokem s Metují
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam. Peklo " Bartoňova útulna" [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Restaurace Peklo [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Jurkovičova chata v Pekle: Starý mlýn [online]. Hradec Králové: Region Orlické hory, Region-tour.cz, s.r.o. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Historie obce [online]. Obecní úřad Jestřebí nad Metují [cit. 2021-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-11.
- ↑ a b c d Bartoňova útulna: Historie [online]. J. M. Bartoň-Dobenín [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Peklo, Pekelec [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Dílo Dušana Jurkoviče. Přestavba mlýna v Pekle na výletní restauraci [online]. Městský úřad Nové Město nad Metují [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Přírodní rezervace Peklo [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Restaurace Peklo na Wikimedia Commons
- Mlýn Peklo (Pekelec) na webu vodnimlyny.cz
- Historie obce Jestřebí nad Metují Archivováno 11. 4. 2021 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Mistasa, Licence: CC BY-SA 4.0
Olešenka před ústím do Metuje v osadě Peklo u chalup Lipí čp. 52 a 53
Autor: Mistasa, Licence: CC BY-SA 4.0
Původní mlýn v Pekle, přestavěný D. Jurkovičem na Bartoňovu turistickou chatu
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: