Pektusan
Päktusan | |
---|---|
(c) Bdpmax, CC BY-SA 3.0 Nebeské jezero na vrcholu Päktusanu | |
Vrchol | 2744 m n. m. |
Prominence | 2593 m |
Izolace | 1015 km → Tsurugi (Japonsko) |
Seznamy | Ultraprominentní hory Nejvyšší hory asijských zemí |
Poznámka | nejvyšší hora Severní Koreje a Korejského poloostrova |
Poloha | |
Světadíl | Asie |
Stát | ![]() ![]() |
Pohoří | Čchang-paj |
Souřadnice | 41°59′34″ s. š., 128°4′38″ v. d. |
Povodí | Amnokkang, Tumannaja, Sungari |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Päktusan (mandžusky v transkripci Golmin šanggiyan alin, čínsky 长白山 pchin-jin Chángbái shān, v českém přepisu Čchang-paj šan (mandžuský i čínský název v překladu do češtiny znamená Stále bílá hora), korejsky 백두산 (白頭山; v překladu do češtiny Bělohlavá hora)), je aktivní Stratovulkán nacházející se na hranicích Číny, neboli Čínské lidové republiky, a Korejské lidově demokratické republiky.
Jedná se o nejvyšší horu Severní Koreje a Severo-východní Číny, s její nadmořskou výškou činící 2744 m. Zároveň je i nejvyšší horou Korejského poloostrova.
Výška této hory se však každým rokem zvyšuje zhruba o 3 mm, z důvodu stoupajícího magmatu v centrální části hory.
Geografické souvislosti
Nejvyšším vrcholem hory je Janggun Peak, který je osm měsíců v roce pokryt sněhem.
Na tomto vrcholu sopky se nachází Kaldera, o velikosti zhruba 5 kilometrů a hloubce asi 850 metrů. V kaldeře se nachází sopečné Nebeské jezero. Toto jezero leží na hranicích Severní Koreje a Číny, a je mezi oba státy téměř vyváženě rozděleno. Jeho obvod činí 12 až 14 kilometrů, a jeho průměrná hloubka je 213 metrů. Maximální hloubka dosahuje až 384 metrů.[1]
Průměrnou teplotou na vrcholu hory je -4.9 °C. V létě teplota stoupne až k 18 °C a výše, zatím co v zimě teplota klesne až k -48 °C.
Nejnižší naměřená teplota byla zachycena roku 1997 a jednalo se o -51 °C. Průměrná rychlost větru je 42 km/h, někdy dosahující až 63 km/h. Vlhkost dosahuje 74%.
U Päktusanu pramení řeky Ja-lu a Tumannaja, které tvoří čínsko-severokorejskou a (v případě řeky Tumannaja) i rusko-severokorejskou hranici.
Vulkanická činnost
Poslední erupce sopky proběhla v roce 1903.
Nejsilnější erupce proběhla podle datace historiků v roce 946 a řadí se mezi největší erupce na planetě Zemi za posledních 5000 let.
Sopka tehdy vyvrhla nejméně 70 km³ materiálu. Výbuch tehdy ovlivnil klima Číny a Japonska. Tento výbuch mimo jiné také zformoval kalderu hory. Podle profesora seismologie Honga z univerzity Jonse v Soulu, dopadaly pěticentimetrové kousky lávy až na tisíc kilometrů vzdálené severní pobřeží Japonska.[2]
Měření z posledních let (k 2015) ukázala, že je v oblasti zvýšená seismická aktivita a ve vzduchu neobvyklé hodnoty oxidu siřičitého, což nasvědčuje expanzi magmatického krbu.
Po čtvrtém severokorejském jaderném testu světoví seismologové varovali, že další výbuch by mohl obávanou sopku Päktu probudit.
Výbuchy v její extrémní blízkosti 115 km, pro ni představují přímé ohrožení. Silné zemské otřesy mohou narušit celistvost magmatického krbu a zrychlit tak sopečnou aktivitu.
Podle matematického modelu by výbuch sopky mohly vyvolat otřesy o síle 5 až 7,6 stupňů Richterovy škály, přičemž poslední jaderný test měl 5,1 stupňů.[2]
V roce 2010 se několik států zapojilo do průzkumů sopky, za účelem předpovědi dalšího výbuchu. Další odhadovaný výbuch by měl nastat za necelých sto let.
Kulturní význam
Kulturně je tato hora důležitá pro mnoho skupin obyvatelstva nacházející se v dané oblasti, což zahrnuje například Korejce, Číňany a obyvatelé Mandžuska.
Korejci i Mandžuové považují Päktusan za svou kolébku. Pro Severní i Jižní Koreu je tato hora velkým národním symbolem. Obě Koreje ji zmiňují ve svých státních hymnách a Severní Korea ji dokonce zobrazuje i ve svém státním znaku a pro severokorejský režim je považována za svatou.
Podle režimní legendy se na jejím úpatí narodil Kim Čong-il a má tak velký význam i v severokorejské komunistické mytologii.[2]
V říjnu a na přelomu listopadu a prosince roku 2019, severokorejský vůdce Kim Čong-un v doprovodu manželky a několika vládních činitelů podnikl na bílém koni dvě vyjížďky na zasněžený vrchol hory, což mělo být chápáno jako významné propagandistické gesto.[3]
Spor o elektrárnu
Území hory je předmětem čínsko-severokorejského pohraničního sporu. V poslední době se spor vyostřil kvůli čínskému přání postavit v okrese Ťing-jü, kde se nachází čínská strana hory, jadernou elektrárnu.[4]
Biosférická rezervace
Oblast na čínském území o rozloze 196 465 ha je od roku 1979 zapsána na seznam biosférických rezervací UNESCO.[5]
Reference
- ↑ Paektu Mountain. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1256192667.
- ↑ a b c Severokorejský jaderný test může probudit obávanou sopku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-02-19 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Severokorejský vůdce Kim opět zdolal na bílém koni horu Pektu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-12-04 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Nová čínská jaderná elektrárna: spor o horu – Čína versus Korea. Atominfo.cz [online]. 2010-09-07 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Changbaishan [online]. UNESCO [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Addicted04, Licence: CC BY-SA 3.0
A map of the hemisphere centred on 95, 40, using an orthographic projection, created using gringer's Perl script with Natural Earth Data (1:50000 resolution, simplified to 0.25px). Asia is highlighted in red.
Autor: Mätes II., Licence: CC BY-SA 3.0
Wasserfall am Nordhang des Changbai Shan, China
(c) Bdpmax, CC BY-SA 3.0
Nebeské jezero v kaldeře sopky Pektusan na hranicích mezi Čínskou lidovou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou
Autor: Urutseg, Licence: CC0
Map of territory claimed by North Korea, parameters equivalent to North Korea location map.svg
Baitou Mountain—Baekdu — Baitoushan Volcano, in China and North Korea (large version photo).
- One of the largest known eruptions of the modern geologic period (the Holocene) occurred at Baitoushan Volcano (also known as Changbaishan in China and P'aektu-san in Korea) about 1000 CE, with erupted material deposited as far away as northern Japan—a distance of approximately 1,200 kilometers. The eruption also created the 4.5-kilometer-diameter, 850-meter-deep summit caldera of the volcano, which is now filled with the waters of Lake Tianchi (or Sky Lake).
- This oblique astronaut photograph was taken during the winter season, and snow highlights frozen Lake Tianchi and lava flow lobes along the southern face of the volcano.
- Baitoushan last erupted in 1702, and geologists consider it to be dormant. Gas emissions were reported from the summit and nearby hot springs in 1994, but no evidence of renewed activity of the volcano was observed.
- The Chinese-Korean border runs directly through the center of the summit caldera, and the mountain is considered sacred by the predominantly Korean population living near the volcano. Lake Tianchi is a popular resort destination, both for its natural beauty and alleged sightings of unidentified creatures living in its depths (similar to the legendary Loch Ness Monster in Scotland).