Pelíšky

Pelíšky
Původní názevPelíšky
Země původuČeskoČesko Česko
Jazykčeština
Délka115 minut
Žánrkomedie/drama
NámětPetr Šabach
Petr Jarchovský
ScénářPetr Jarchovský
Jan Hřebejk
RežieJan Hřebejk
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleMiroslav Donutil
Jiří Kodet
Simona Stašová
Emília Vášáryová
Eva Holubová
Michael Beran
Kristýna Nováková
ProdukcePavel Borovan
Ondřej Trojan
HudbaIvan Hlas
Ivan Král
dobové písně
KameraJan Malíř
KostýmyKatarína Hollá
StřihVladimír Barák
ZvukKarel Jaroš
Výroba a distribuce
Premiéra8. dubna 1999
DistribuceČeská televize, 1999
Rozpočet20 milionů Kč
Tržby80 milionů Kč[1]
Pelíšky na FPČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pelíšky jsou česká filmová komedie režiséra Jana Hřebejka z roku 1999, dějově zasazená do Prahy na konci 60. let 20. století.

Film získal celkem tři České lvy: za nejlepší hlavní mužský herecký výkon (Jiří Kodet), za filmový plakát a za divácky nejúspěšnější český film.

Obsah filmu

Děj filmu se odvíjí od prosince 1967 do konce prázdnin 1968.

Ve dvoupatrové vilce v Praze-Košířích spolu sdílejí bydlení dvě rodiny, jejichž otcové se navenek nesnášejí pro ostré politické rozdíly: zatímco v patře bydlící válečný invalida Kraus (Jiří Kodet) se netají svým názorem, že komunisté to mají spočítané, pak v přízemí bydlící major ČSLA Šebek (Miroslav Donutil) je nadšeným komunistou věřícím v pokrok „lidově demokratických“ zemí oproti „západním“. Oba otcové se snaží hrát roli hlavy rodiny, ale nad oběma mají vrch vlídné a chápavé maminky (Emília Vášáryová, Simona Stašová). V obou rodinách dospívají děti, které jsou shodou okolností spolužáky na gymnáziu – Michal Šebek (Michael Beran) je zamilovaný do Jindřišky Krausové (Kristýna Nováková), ovšem ta má ve skutečnosti ráda frajerského Eliena (Ondřej Brousek), jehož rodiče jsou služebně v USA. A ani v jedné rodině otcové svým dětem nerozumí: nová generace má zkrátka jiné ideály než generace předchozí.

Do příběhu výrazně vstoupí i osud tety Šebkových, ovdovělé učitelky Evy a jejího synka Péti, kteří po smrti paní Krausové naleznou sympatie právě ve vdovci Krausovi. Z druhé strany děj katalyzuje Jindřiščin, Michalův a Elienův třídní profesor Mašláň (Jaroslav Dušek), který pod maskou chápavého pedagoga ve skutečnosti skrývá bezcitný oportunismus.

Obsazení

Jiří KodetJindřich Kraus
Emília VášáryováVilma Krausová
Kristýna NovákováJindřiška Krausová
Miroslav Donutilotec Šebek
Simona Stašovámatka Šebková
Michael BeranMichal Šebek
Sylvie Koblížková„Uzlinka“ Liduška Šebková
Bolek Polívkastrýc Šebek
Stella Zázvorkovábabička Šebková
Eva Holubováučitelka Eva
Marek MorvaiPéťa
Ondřej BrousekElien
Jaroslav Dušekučitel Saša Mašláň
Miroslav Kamanpříslušník VB
Jiří Krejčíkdoktor Stárek
Boris Hybnerkouzelník

Podle Ivy Janžurové byla role matky Krausové nejprve nabídnuta jí; poté, co trvala na tom, aby její postava nezemřela, a scenárista Petr Jarchovský nebyl ochoten roli přepsat, ke spolupráci nedošlo.[2]

Výroba

Realizace filmu trvala 6 let. Původně mělo jít o dvoudílný televizní film.[3]

Místa natáčení

Rodinná vila se nachází v ulici Schodová 4 v Praze - Košířích. V Prokopském údolí u Prahy se nachází jezírko „muže s koženou brašnou“.

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2013-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-08. 
  2. WILKOVÁ, Scarlett. Kdybych se vdala, nikdo se to nedozví: Iva Janžurová sedmdesátiletá. Magazín DNES. 2011, čís. 23, s. 8. 
  3. PROKOPOVÁ, Alena: Rozhovor: Petr Jarchovský. Alenaprokopova.blogspot.com 30. ledna 2011. [cit. 2011-02-12]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“