Pelea
Pelea | |
---|---|
Pellaea ternifolia na Havaji | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | kapraďorosty (Pteridophyta) |
Třída | kapradiny (Pteridopsida) |
Řád | osladičotvaré (Polypodiales) |
Čeleď | křídelnicovité (Pteridaceae) |
Rod | pelea (Pellaea) Link, 1841 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pelea[1] (Pellaea), česky též knoflíkovka,[2] je bývalý rod kapradin z čeledi křídelnicovité, který je v současné taxonomii součástí rodu Hemionitis. Jsou to drobné až středně velké kapradiny s tuhými, jednoduše nebo vícenásobně zpeřenými listy. Rod zahrnuje asi 30 až 50 druhů a je rozšířen zejména v Americe. Peley jsou suchomilné kapradiny, rostoucí na skalnatých a kamenitých stanovištích. Do Evropy zasahuje jediný druh, Pellaea calomelanos do Španělska. Některé druhy jsou pěstovány jako pokojovky nebo zahradní rostliny.
Popis
Zástupci rodu pelea jsou drobné až středně velké kapradiny, rostoucí v zemi, ve skalních spárách nebo na kamenitých podkladech. Oddenek je krátký až dlouhý, plazivý nebo vystoupavý, obvykle větvený, pokrytý plevinami. Listy jsou stejnotvaré nebo poněkud dvoutvárné, většinou tuhé a kožovité, dosahující délky 2 až 100 cm. Řapík je hnědý, černý nebo šedý, oblý či zploštělý nebo na horní straně žlábkovitý, s jediným cévním svazkem. Čepel listů je jednoduše až 4x zpeřená, na líci zpravidla lysá a matná. Poslední segmenty listů jsou řapíčkaté, eliptické, kopinaté nebo čárkovité, na bázi zaokrouhlené, uťaté nebo srdčité. Řapíčky jsou často tmavě zbarvené a lesklé. Žilnatina (botanika)| je málo zřetelná žilky se zpravidla nespojují. Výtrusnice se tvoří v souvislé linii při okraji listu a jsou chráněné podvinutým listovým okrajem tvořícím nepravou ostěru. Výtrusnice jsou často promíseny se žlázkami, parafýzy chybějí. Obsahují 32 nebo 64 spor. Spory jsou zaobleně čtyřstěnné, hnědé, rezavé nebo žluté, triletní, s hrubým povrchem.[3][4]
- Listy Pellaea falcata
- (c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0Detail listů Pellaea breweri
- Výtrusnice na rubu listu Pellaea bridgesii
Rozšíření
Rod pelea zahrnuje asi 30 až 50 druhů.[3][5][6] Je rozšířen zejména v Americe, pouze několik druhů roste i v Africe, Asii, Austrálii a Oceánii. Do Evropy zasahuje jediný druh, Pellaea calomelanos. Vyskytuje se v severozápadním Španělsku a na Azorských ostrovech, mimo to je rozšířen v Africe, Asii a na Madagaskaru. V USA roste asi 15 druhů, převážná většina v nejteplejších jižních oblastech.[3][5][7]
Peley jsou suchomilné kapradiny s tuhými, xeromorfními listy. Rostou nejčastěji na kamenitých a skalnatých stanovištích jako litofyty nebo ve skalních spárách jako chasmofyty.[8]
Taxonomie
Rod Pellaea je blízce příbuzný a morfologicky podobný s rody Cheilanthes a Notholaena. V historii docházelo k četným přesunům druhů mezi těmito rody.[4] Taxonomie této skupiny je dosud nedořešená a rod Pellaea je považován za polyfyletický.[5]
Význam
Druh Pellaea rotundifolia je pěstován jako pokojová rostlina. Pochází z Nového Zélandu. Severoamerický druh P. atropurpurea je možno pěstovat jako zahradní rostlinu. Vyžaduje dobře propustný substrát s přídavkem vápence a pěstování je poměrně obtížné.[9][1] Listy kalifornského druhu Pellaea ornithopus slouží k přípravě chutného a aromatického čaje.[10]
- Pellaea rotundifolia
- Pellaea atropurpurea na kolmé skále
Odkazy
Reference
- ↑ a b STUDNIČKA, Miloslav. Kapradiny. Atlas domácích a cizokrajných druhů. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1716-1.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c WINDHAM, Michael D. Flora of North America: Pellaea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b STOLZE, Robert G. Ferns and fern allies of Guatemala. Vol. 2. Fieldiana. Dec. 1981, čís. 6 (New series).
- ↑ a b c GANGMIN, Zhang; YATSKIEVYCH, George. Flora of China: Pellaea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky)
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OLSEN, Sue. Encyclopedia of garden ferns. Portland, USA: Timber Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-819-8. (anglicky)
- ↑ SEKERKA, Pavel. Kapradiny na zahradě, ve skalce a v bytě. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1250-4.
- ↑ MEDSGER, Oliver Perry. Edible wild plants. [s.l.]: Oliver Press, 2007. ISBN 978-1406764543. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pelea na Wikimedia Commons
- Taxon Pellaea ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Erutuon, Licence: CC BY-SA 2.0
Purple-stemmed cliffbrake (Pellaea atropurpurea) in old concrete basement wall of abandoned house, Sandhill Wildlife Refuge, Babcock, Wisconsin
Autor: brewbooks, Licence: CC BY-SA 2.0
Pellaea bridgesii at Lake Aloha near Phillips, California, USA.
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Pellaea breweri on ridge above Cathedral Rock, Spring Mountains, southern Nevada (elev. about 2900 m)
Autor: Kembangraps, Licence: CC BY-SA 4.0
Pellaea rotundifolia, collection of Uni Giessen Botanical Garden, Germany.
Pellaea falcata in the Botanical Building at Balboa Park, San Diego, California, USA
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Pellaea truncata in Pine Creek Canyon, Red Rock Canyon, Spring Mountains, southern Nevada (NNPS field trip)
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Pellaea ternifolia (habit). Location: Maui, Near Puu o Pele Haleakala National Park