Peníze nebo život
| Peníze nebo život | |
|---|---|
| Země |  Československo |
| Žánr | filmová komedie |
| Scénář | Jan Werich, Jiří Voskovec |
| Režie | Jindřich Honzl |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jiří Voskovec Jan Werich Hana Vítová Ljuba Hermanová Theodor Pištěk … více na Wikidatech |
| Hudba | Jaroslav Ježek |
| Kamera | Václav Vích |
| Střih | Antonín Zelenka |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 13. říjen 1932 |
| Peníze nebo život na FP, ČSFD, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Peníze nebo život je v pořadí druhý film Voskovce a Wericha. Ve filmu zazněla píseň Jaroslava Ježka Život je jen náhoda, kterou zpívají Hana Vítová a Ljuba Hermanová. Snímek obsahuje i další písně, například valčík Rej vážek či Beguine Hydroplan. Režisérem filmu byl člen Osvobozeného divadla Jindřich Honzl.
Tvůrčí tým
- Režie: Jindřich Honzl
- Námět a scénář: J. Voskovec, J. Werich, J. Honzl
- Hudba: Jaroslav Ježek
- Kamera: Václav Vích
- Architekt: Vilém Rittershain
- Produkce: Lloyd
- Exteriéry: Jevany, rybník Svět u Třeboně
- Ateriéry: A-B Vinohrady
Obsazení
| Jiří Voskovec | Pepík |
| Jan Werich | Tonda |
| Hana Vítová | Hana |
| Ljuba Hermanová | Tondova dívka |
| Eliška Pleyová | Pepíkova žena |
| Theodor Pištěk | Pepíkův strýc |
| Theo Amady | Maurice van den Branden |
| Jaroslav Vojta | strýc Otto |
| Vladimír Majer | náčelník lupičů |
| Josef Skřivan | průvodce v muzeu |
| Miloš Nedbal | policejní prefekt |
| František Černý | starosta |
| Jaroslav Hurt | tchán |
| Marie Grossová | teta |
| Jaroslav Průcha | detektiv |
| Emil Bolek | zloděj náhrdelníku |
| Darja Hajská | Pepíkova sestřenice |
Děj
Tonda, který byl dříve zlodějem, našel zlatý náhrdelník, jenž ztratil lupič běžící kolem. Když plánuje Tonda svůj nález skrýt v parku, potká svého kamaráda a spolužáka Pepíka, jenž v těchto místech právě plánoval provést sebevraždu kvůli nevěře své manželky.
Tonda se rozhodne, že půjde s Pepíkem k němu domů. Tam se nacházejí jeho příbuzní, kteří oslavují výročí svatby Pepíka s Helenou. Když jsou v nejlepším, přijde tajný policista, který dříve zatýkal Tondu. Tonda ukryje šperk do vázy s kyticí, kterou Helena dostala od svého tajného ctitele. Helena ale šperk najde a myslí si, že to je dárek od onoho ctitele. Odjede s tímto mužem na pustý ostrov, kde ji ctitel okrade a opustí. Jakmile se Tonda s Pepíkem dozví o jejím zmizení, začnou po Heleně pátrat. Najdou jejího nepoctivého ctitele a šperk mu zase vezmou. Poté přepadnou zloději Tondu s Pepíkem v muzeu a vznikne z toho rvačka. Nakonec vše dopadne dobře a Tonda s Pepíkem poctivě odevzdají šperk zlatníkovi, jemuž byl původně ukraden.
Odkazy
Literatura
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 45, 47, 76, 261, 288, foto 95, 96, 102, 103, 104, 105
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“