Penízek horský

Penízek horský
Penízek horský (Noccaea montana)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	penízek (Noccaea)
Binomické jméno
Noccaea montana (L.) F.K.Mey., 1973
Synonyma
Thlaspi montanum penízek chlumní[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Penízek horský (Thlaspi montanum), s novým vědeckým jménem Noccaea montana, je nízká, planě rostoucí, řídce se vyskytující, vytrvalá, bíle kvetoucí rostlina. Přejmenování souvisí s přesunutím druhu do rodu Noccaea po rozdělení širokého rodu Thlaspi.^[2]

Tento evropský druh se vyskytuje v ostrůvkovitých areálech na pahorkatinách a v horách od Francie a Belgie v západní Evropě přes Německo, Rakousko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Itálii na jihu až po Balkán na jihovýchodě.

Nejčastěji se objevuje na skalnatých stráních porostlých keři nebo v řídkých prosluněných lesích na kamenitých úbočích. Preferuje málo zapojené porosty na plytkých půdách s podkladem vápence, dolomitu, břidlice nebo hadce. V Čechách se hojněji vyskytuje v Českém krasu a na ostatních místech jen omezeně, na Moravě bývá obvykle ke spatření jen na jihozápadě Českomoravské vrchoviny.^[3][4][5]

Vytrvalá sivozelená rostlina s rozvětveným oddenkem z kterého vyrůstají listové růžice, z nich jen některé mají po jedné 10 až 20 cm vysoké květní lodyze která je přímá a nevětvená. Listy v růžicích jsou kožovité, holé, řapíkaté, dlouhé 2 až 3 cm a jejich celokrajné, u báze zúžené čepele jsou tvaru obvejčitého až eliptického; v době zralosti plodů jsou listy růžice zachované. Menší lodyžní listy jsou podlouhle vejčité, svou šípovitou až srdčitou bázi lodyhu objímají, po obvodě jsou plytce vykrajované nebo celistvé a zpravidla jsou kratší než lodyžní články.

Oboupohlavné květy na stopkách vytvářejí jednoduchý hrozen. Kališní lístky dlouhé 2 až 3 mm jsou vejčitě kopinaté až vejčité a zelené (občas nafialovělé) s bělavým lemem. Více než 2krát delší korunní lístky dlouhé 5 až 7 mm jsou obvejčité a mají bílou barvu. Šest tyčinek je zřetelně kratších než koruna a jejich prašníky zůstávají světle žluté i po vysypání pylu. Květy jsou k opylení připraveny v dubnu až květnu.

Plodem je na odstálé stopce vyrůstající široce obvejčitá, lžícovitě prohnutá šešulka dlouhá 4 až 8 mm. V dolní části je křídlatá, u báze široce zaokrouhlená a na vrcholu má až 2 mm dlouhou čnělku která překračuje její výkrojek. Obsahuje elipsoidní, asi 2 × 1 mm velká, hladká, žlutohnědá semena které jsou v pouzdru dvě až tři. Ploidie druhu je 2n = 28.^[3][4][6]

V ČR se jedná o poměrně vzácný druh, naším územím prochází hranice areálu jeho výskytu. V "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" je penízek horský klasifikován jako ohrožený druh (C3).^[7]

• 
  Nákres rostliny

• Obrázky, zvuky či videa k tématu penízek horský na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření penízku horského v ČR