Pentti Eelis Eskola

Pentti Eskola
Narození	8. ledna 1883 Honkilahti
Úmrtí	6. prosince 1964 (ve věku 81 let) Helsinky
Alma mater	Imperiální Alexandrova univerzita
Pracoviště	Helsinská univerzita
Obor	geologie
Ocenění	Penroseova medaile (1951) Wollastonova medaile (1958) Plaketa Leopolda von Buch (1962) Vetlesen Prize (1964) čestný člen Německé mineralogické společnosti
Manžel(ka)	Helena Syrjälä-Eskola
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pentti Eelis Eskola (8. ledna 1883 Honkilahti – 6. prosince 1964 Helsinky) byl finský geolog a mineralog. Původně studoval chemii a zkoumal chemické změny hornin, prosazoval koncept metamorfních facií.^[1]

V roce 1914 obhájil dizertační práci o petrologii regionu Orijärvi. Od roku 1916 byl docentem a od roku 1924 profesorem Helsinské univerzity, v roce 1953 odešel do penze. Působil také v USA na Univerzitě Carnegieho–Mellonových.^[2] V roce 1921 se stal členem Finské akademie věd, v roce 1940 Německé akademie věd Leopoldina a v roce 1951 Národní akademie věd Spojených států amerických. Byla mu udělena Penroseova medaile (1951), Wollastonova medaile (1958) a Vetlesenova cena (1964). Byl uznávaným popularizátorem vědy a Finové mu vypravili státní pohřeb.

Je po něm pojmenován eskolait, minerál obsahující oxid chromitý, který byl objeven ve finském Outokumpu.^[3]

Reference