Pernarec
| Pernarec | |
|---|---|
 (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Město Touškov |
| Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′26″ s. š., 13°6′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 727 (2023)[1] |
| Rozloha | 22,92 km²[2] |
| Nadmořská výška | 474 m n. m. |
| PSČ | 330 36 |
| Počet domů | 221 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pernarec 62 330 36 Pernarec oupernarec@iol.cz |
| Starosta | Mgr. Jan Balín |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Pernarec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559334 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pernarec (německy Pernharz) je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dvanáct kilometrů severozápadně od Města Touškova a žije v ní 727[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1219, kdy se nacházela v majetku tepelského kláštera. Roku 1788 zde bylo 21 popisných čísel.
Přírodní poměry
Dominantou kraje je bývalá sopka Vinice (588,9 metrů), která se tyčí nad vsí Skupeč, vzdušnou čarou přibližně tři kilometry daleko. Asi sedmnáct kilometrů západně se nachází Konstantinovy Lázně.
Obyvatelstvo
Na počátku dvacátých let dvacátého století zde žilo v 69 domech 413 obyvatel.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 794 | 880 | 856 | 841 | 899 | 948 | 987 | 596 | 645 | 703 | 693 | 757 | 754 | 770 | 696 |
| Počet domů | 125 | 134 | 132 | 137 | 142 | 147 | 166 | 175 | 139 | 149 | 159 | 177 | 209 | 217 | 221 |
Obecní správa
Části obce
Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1992 k obci patřila i Čerňovice.
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.[6]
Pamětihodnosti
Dominantou obce je kostel svatého Mikuláše zmiňovaný již roku 1360. V letech 1820–1822 byla upravena a rozšířena loď a nad západním průčelím vztyčena věž. Poslední výraznější úpravy byly provedeny na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v roce 1931. Z období kolem roku 1770 pochází štuková výzdoba realizovaná I. F. Platzerem. Jižně pod kostelem leží někdejší fara, k níž přiléhá poničený hospodářský dvůr.
Asi dva a půl kilometru jihozápadně od vesnice se na ostrožně nad Úterským potokem nachází pernarecké hradiště osídlené během eneolitu lidem chamské kultury.[7]
Osobnosti
- Wenzel Gruber (1814–1890), rakouský anatom
- Chrysostomus Laurentius Pfrogner (1751–1812)[8] rektor pražské univerzity (1802), opat kláštera Teplá (1801–1812), přítel Goethův. Významně se podílel na rozvoji Mariánských Lázní.[9]
- Jiří Mošna (1928–2010), farář a osobní arciděkan.
Další fotografie
- Kostel svatého Mikuláše
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Pošta
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Pekárna
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Obecní úřad
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Pernarec [online]. 2012-05-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ BAŠTOVÁ, Dara. Pernarec. Výzkumy v Čechách. 1984–1985. 1987, s. 145. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-02].
- ↑ Pfrogner, Chrysostomus Laurentius, 1751-1812 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Hamelika - Domnělé oficiální pojmenování Mariánských Lázní 1 - HAMELIKA - Vše o historii Mariánských Lázní. www.hamelika.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pernarec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pernarec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Pernarec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) I, Haunerova, CC BY 2.5
Kostel svatého Mikuláše v Pernarci, okres Plzeň-sever, Česko
Znak obce Pernarec, okres Plzeň-sever
Vlajka obce Pernarec, okres Plzeň-sever
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Domky na severní straně návsi v Pernarci
