Pernek (Horní Planá)
Pernek | |
---|---|
Pernek a vrchy Hvězdáře | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Horní Planá |
Okres | Český Krumlov |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°47′31″ s. š., 13°59′47″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 81 (2021)[1] |
Katastrální území | Pernek (11,25 km²) |
Nadmořská výška | 780 m n. m. |
PSČ | 382 26 |
Počet domů | 51 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pernek | |
Další údaje | |
Kód části obce | 119300 |
Zaniklé obce.cz | 15663 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pernek je vesnice, část města Horní Planá v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 4 km na severozápad od Horní Plané, a to v Želnavské hornatině. Území Perneku sousedí s vodní nádrží Lipno. Je zde evidováno 97 adres.[3]
Pernek je také název katastrálního území o rozloze 11,25 km². V katastrálním území Pernek leží i Hory.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1440.[4] Antonín Profous usuzuje, že název obce je odvozen z německého Bärenecke ve významu Medvědí kout.[5] Pernek patřil do obvodu římskokatolické farnosti Želnava, po jejím zrušení patří (od 1.1.2020) do obvodu římskokatolické farnosti Volary.[6] V roce 1930 zde v 53 domech žilo 291 obyvatel.[7] V červnu 1931 obec postihl rozsáhlý požár. V roce 1938 byl Pernek v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k Německé říši. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců z Československa a většina německého obyvatelstva byla odsunuta.[8] Americká armáda měla v Perneku polní nemocnici a muniční sklad; dne 12. 5. 1945 zde při výbuchu munice tragicky zahynulo 10 lidí a 21 lidí bylo zraněno.[9] Od 22. 9. 1995 je v Perneku vesnická památková zóna.[8]
Od poloviny 19. století do 31. 12. 1975 byl Pernek samostatnou obcí. Od 1. 1. 1976 je částí města Horní Planá. Osady Maňava a Pihlov zanikly – staly se součástí Horní Plané.[10]
Maňava
V katastrálním území Pernek leží bývalá osada Maňava (dříve Německá Maňava,[11] německy Deutsch Haidl). Nad Maňavou se rozkládá (nezalesněný) Telecí vrch.
Zmínky pocházejí již z roku 1445 (tehdy byla osada označována jako Maniawa Theutunicalis), kdy byl vystavěn první dům. V roce 1653 je uváděno 10 usedlých. Roku 1921 zde stálo 22 domů s 226 obyvateli, o 9 let později vzrostl počet domů na 25 a počet obyvatel klesl na 196. Maňava byla částečně vysídlena po roce 1945, dochovaly se 4 původní domy, žijí zde 3 stálí obyvatelé.
Pihlov
U východního okraje katastru Pernek se rozkládá bývalá osada Pihlov (při silnici Horní Planá – Pernek), která je využívána především k rekreačním účelům.
První dům byl postaven roku 1400, roku 1445 je uváděn název Pichlow. Daňový svitek z roku 1653 uvádí čtyři usedlé. V roce 1910 zde stálo 10 domů se 107 obyvateli; roku 1930 počet obyvatel klesl na 84. Po roce 1945 byl Pihlov postupně vysídlen. Jihozápadně od vesnice leželo známé Srdce Vltavy. Z domku východně od vesnice pocházela dívka Johanna, kterou se nechal inspirovat Adalbert Stifter v novele Popsaná jedlička.
Doprava
Železniční zastávka Pernek na Šumavě, v roce 2023 přejmenovaná na Pernek-Hory, na železniční trati České Budějovice – Černý Kříž je v blízkosti osady Hory. Pernekem prochází silnice I/39,
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 204.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2021-10-01]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 : III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Pernek - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online.
- ↑ SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 153 – 154.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pernek na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pernek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Pernek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 3.0
Pernek u Horní Plané, vrch Houba - 864 m n. m. (zcela vlevo v popředí) a vrchy Hvězdáře (v pozadí; vlevo Hvězda - 1145 m n. m., vpravo Nad Hospodárnicí - 1182 m n. m.) ve vojenském újezdu Boletice
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 3.0
Pihlov u Horní Plané a Houbový vrch (907, 914 a 914 m. n. m.) ve vojenském újezdu Boletice
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 3.0
Maňava u Horní Plané a Telecí vrch - 844 m. n. m. (nad Maňavou). Vlevo od Maňavy: Nad Starou Hutí (1048 m. n. m.), 1173 m. n. m., Špičák (1216 m. n. m.), před ním 1001 m. n. m., dále Kapradinec 1083 - 1097 m. n. m. - vrchy ve vojenském újezdu Boletice.