Pernerův mlýn (Bratčice)

Pernerův mlýn
vodní mlýn
vodní mlýn
Základní informace
Slohbaroko
Výstavbapřed 1555
Přestavbapo 1930
Poloha
Adresač.p. 34, Bratčice, okres Kutná Hora, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky25060/2-2832 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pernerův mlýn v Bratčicích v okrese Kutná Hora je mlýn, který stojí na potoku Brslenka v jižní části vsi pod strmým návrším s návsí a kostelem.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je mlýnské stavení, hospodářské stavení, pilířová brána s ohrazením a pozemky areálu.[2]

Mlýn je rodištěm ing. Jana Pernera.[2]

Historie

Vodní mlýn je zmíněn k roku 1555, kdy získal bratčický dvůr rytíř Heřman Bohdanecký z Hodkova a vytvořil z něj feudální velkostatek s dvorem, lesem, kostelem a mlýnem. V Tereziánském katastru z roku 1751 jsou zde zaznamenáni dva mlynáři, z nichž jeden panský. V roce 1939 v mlýně hospodařili Stanislav a Marie Caisovi.[1]

Po znárodnění byl areál využíván jako klubovna Svazarmu, který zlikvidoval veškeré strojní vybavení. Pro zanedbání údržby objekt chátral a dostal se do havarijního stavu.[1]

Popis

Pamětní deska Jana Pernera

Areál mlýna obsahuje mlýnské a hospodářské stavení a pilířovou bránu s ohrazením; patrové stavení mlýna má mansardovou střechu. Nad mlýnem se nachází vysoká hráz rybníka Lázeňka; jeho hlavní přepad je na západním konci hráze v blízkosti mlýna.[2]

V dotazníku k zápisu do mlynářského ústředí k roku 1939 jsou uvedeny stroje kompletního uměleckého válcového mlýna; mlýn měl stroje značek Prokop Pardubice, L. Kašpar, Hübner a Opitz, Machaň a KOMA.[1]

Voda tekla k mlýnu na vodní kolo náhonem přes rybník s vantroky a propustkem na turbínový domek. Do roku 1934 využíval mlýn dřevěný, téměř 60 metrů dlouhý vantrok, po kterém zůstaly pouze kapsy zasekané do skály; dochovala se z něj betonová trouba, vedená vzduchem na železobetonových pilířích.[1]

V mlýně pracovala spirální Francisova turbína (dochovaná) od výrobce ČKD – Českomoravská Kolben Daněk, Blansko, typ Praga-Reiffenstein s hltností 270 l/s a výkonu 14,4 HP. Výměna vodního kola za turbínu proběhla roku 1940; toto kolo mělo průměr 3,9 metrů a výkon okolo 8 HP.[1]

Mezi pomocné motory patřil i plynosací motor od Továrny na benzinové motory a slévárna Ing. Lorenz, Kroměříž z roku 1935, jehož nejvyšší výkon byl 25 HP. Motor ani zbytky generátoru a filtrů potřebných k výrobě plynu z koksu se nenašly.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g ŠIMEK, Rudolf. Caisův, Pernerův mlýn [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  2. a b c Vodní mlýn [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • DVOŘÁKOVÁ, Eva. JIROUŠKOVÁ, Šárka. PEŠTA, Jan. FRIČ, Pavel. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 24-25.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bratcice (okres KH) A. VodniMlynCelne.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Bratčice (okres KH) A. Vodní mlýna čp. 34, čelní pohled: ÚSKP 25060/2-2832, okres Kutná Hora, Česká republika.
Bratcice (okres KH) F. PametniDeskaIngPernera-Detail.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Bratčice (okres KH) F. Vodní mlýna čp. 34. Detail pamětní desky inženýra Jana Pernera, okres Kutná Hora, Česká republika.