Perninský vrch
| Perninský vrch | |
|---|---|
| Vrchol | 1000 m n. m. |
| Prominence | 75 m |
| Izolace | 3,5 km → Zaječí vrch |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #396 Hory a kopce Krušných hor #21 |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Krušné hory / Klínovecká hornatina / Přebuzská hornatina / Zaječská hornatina |
| Souřadnice | 50°21′47″ s. š., 12°45′35″ v. d. |
  Perninský vrch | |
| Hornina | žula |
| Povodí | Ohře |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Perninský vrch, německy Plattenberg, je s výškou 1000,1[1] m n. m. naší nejnižší tisícovkou. Je to rozlehlý plochý vrchol v západní části Krušných hor, nejvyšší v hřbetu odbočujícího jižním směrem z hlavního krušnohorského hřebene v oblasti Zaječího vrchu (1009[2] m n. m., nejzápadnější tisícimetrový vrchol). Nadmořská výška je nejčastěji udávána jen 997 m, ale to je výška geodetického bodu a ne nejvyššího místa.[3]
Vrchol (lépe vrcholová planina) je porostlý lesem s malým rašeliništěm – kalištěm severně od žluté turistické cesty. Nejbližšími vrcholy v hřbetu jsou severně, za nepříliš výrazným sedlem, Liščí hora (993[3] m n. m. se skalkou) a jižně Dračí skála (953 m n. m., jde o seskupení soubor několika skal, v sedle je nejvyšší bod železnice) a směrem k Dračí skále je ještě spočinek Bílá skála (960 m n. m. s mohutným skalním blokem asi 100 metrů západně od hřbetnice).[4] Směrem na západ leží samostatně Tisovský vrch (977 m n. m. s rozhlednou), sedlo odděluje Hamerskou dolinu potoka Limnice od Bukové doliny s relativně samostatným vrcholem Borového vrchu (926 m n. m.). Východně leží údolí Bílé Bystřice s obcí Pernink.[5]
Přístup
Přes vrchol vede cesta po žluté turistické značce z Perninku do Nových Hamrů (souběžně s cestou skupinový vodovod s vodárnou), která se západně od vrcholu spojuje se zeleně značenou cestou z Nejdku do Horní Blatné. Od mohutného viaduktu u perninského nádraží vede lyžařský vlek z Perninku, u jeho horní stanice lze nalézt nevýraznou cestu vedoucí jižně k Bílé skále. Přibližně v půlce trasy vleku, nad budovou lyžařských tratí Západočeské univerzity, cesta po žluté značce protíná širokou Šupenberskou cestu, vedoucí (pod Liščí horou) severně k silnici Horní Blatná – Nové Hamry a rovněž protínající zelenou značku do Horní Blatné.[6]
Reference
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-03-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Geodetický bod č. 18 na základní mapě ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Turistická mapa na Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.