Perseverance

Perseverance
Logo
Start30. července 2020
KosmodromCape Canaveral Space Launch Complex 41
Nosná raketaAtlas V 541
Přistání18. února 2021
ProvozovatelNASA
VýrobceJet Propulsion Laboratory
ProgramMars 2020
Hmotnost1 025 kg
Délka3 m
Šířka2,7 m
Výška2,2 m
Přístroje
Nese přístrojeSuperCam, Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals, Radar Imager for Mars' subsurface experiment, Planetary Instrument for X-Ray Lithochemistry, Mars Oxygen ISRU Experiment, Mars Environmental Dynamics Analyzer, MastCam-Z, NavCam, Hazcam a CacheCam
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perseverance (česky Vytrvalost) je vozítko („rover“), které je součástí mise Mars 2020 americké agentury NASA.[1] Vynesení do vesmíru zajistila raketa Atlas V 541 z floridského Mysu Canaveral. Start se uskutečnil 30. července 2020, k Marsu pak kapsle s vozítkem doputovala 17. února 2021 a rover úspěšně přistál 18. února 2021 v kráteru Jezero.[2][3] Sondu vyrobila kalifornská NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), která ji zároveň ovládá ze svého řídicího střediska. Cena vozítka je odhadnutá na 2,8 miliardy amerických dolarů, další náklady projektu pak na 1,8 miliardy dolarů.[4][5] Mise měla původně trvat jeden marťanský rok, což je přibližně 687 pozemských dní (1 rok a 322 dní), byla ovšem prodloužena a v současnosti (28. březen 2024) trvá 1134 pozemských dní (3 roky a 39 dní).[6]

Vozítko odebírá vzorky hornin, testuje technologie nutné pro kolonizaci Marsu a zkoumá atmosféru a počasí na Marsu.[7] Perseverance je zároveň prvním článkem plánovaného projektu návratu vzorků z Marsu zpět na Zemi. Tento plán však byl velmi kritizován hlavně pro hrozbu zavlečení potenciálně nebezpečných bakterií nebo virů, které se vzorcích mohou nacházet. NASA a další organizace tuto kritiku odmítají, protože díky vesmírnému zákonu platí jasná pravidla pro návrat vzorků z jiných vesmírných těles.[8][9][10]

Perseverance má téměř totožný vzhled jako jeho předchůdce, vozítko Curiosity, které na Marsu pracuje od srpna 2012. Nese sedm vědeckých přístrojů, které zkoumají geologii Marsu, a to zejména v kráteru Jezero, kde vozítko přistálo. Dále nese 23 kamer a dva mikrofony. Vozítko váží celkem 1025 kg.[11] Vozítko veze také autonomní minivrtulník Ingenuity (česky Důmyslnost nebo Vynalézavost), který pomáhá roveru hledat zajímavá místa k prozkoumání a testuje technologie nutné k létání na Marsu.[12][13] Jde také o první stroj, který se na jiné planetě odlepil od povrchu. První let se uskutečnil 19. dubna 2021 od 09:31 SELČ, kdy vědci začali od vrtulníku přijímat první letová data.[14][15] Od té doby proběhlo již více než 45 letů.

Vozítko na Mars dopravilo i první trackovatelný kód pro hru geocaching, který letěl do vesmíru.[16] Na vozítku se nachází také grafika Aeskulapovy hole, evoluce lidstva a také ostatních roverů NASA, které operují, nebo operovaly, na Marsu. Stejně jako u předchozích misí roverů bylo vyrobeno další vozítko, které zůstalo na Zemi a nese označení OPTIMISM – Operational Perseverance Twin for Integration of Mechanisms and Instruments Sent to Mars. Slouží jako pozemní zkušebna pro vozítko Perseverance.[17]

Výzkum

Pohled shora do zkumavky roveru Perseverance s košíku horniny na dně
První vzorek odebraný roverem Perseverance, regolit z Atmo Mountain

Vozítko má čtyři hlavní úkoly:[18]

  • Výzkum geologie Marsu
  • Astrobiologický výzkum Marsu
  • Sesbírání vzorků hornin
  • Příprava pro pilotované mise

Součástí mise je i meteorologický výzkum Marsu.

Geologie

Rover Perseverance zkoumá složení hornin na Marsu. Cílem je ověřit, zda v oblasti byla kapalná voda a dále zkoumat složení hornin na Marsu.

RIMFAX "radargram" z cesty do Jižního Séítahu. Radar nahlíží na podpovrchové uspořádání vrstev na Marsu. Červené čáry ukazují na místa, kde dochází k odrazům radarového signálu od materiálů odolných vůči erozi. Snímek povrchu byl pořízen HiRISE na MRO

Výzkum krajiny

Širokoúhlý ořezaný obrázek kamenů namodralé barvy.
Oblast na dně kráteru Jezero pojmenovaná Citadelle. Právě v této oblasti Perseverance odebralo dva vzorky pojmenované Rochette

Rover na Zemí odesílá snímky krajiny Marsu, které jsou poté zpracovány.

Díky obrázkům pak vědci mohou určit například geologickou minulost Marsu. Na výroční tiskové konferenci byl prezentován snímek dokazující existenci vodní plochy v kráteru Jezero.

Dva obrázky nad sebou, srovnávající povrch Marsu s nákresem břehu vodní plochy na Zemi. Čarami jsou zvýrazněny významné poznávací body.
Tvar okrajů kráteru, důkaz existence vody. Níže srovnání s břehy vodních ploch na Zemi

128. sol mise pak rover odeslal fotografii, která zpodobňovala dva kameny sopečného původu na nezpevněném, pravděpodobně usazeninovém, podkladu. Dva vyvřelé balvany vznikly pravděpodobně rychlým ochlazením roztavené horniny, k čemuž došlo pravděpodobně dopadem do vodní plochy. Písečný podklad je pravděpodobně eolickou usazeninou. Podobné usazeniny se nacházejí také v Národním památníku Yardangs v Novém Mexiku.[19]

Astrobiologie

Perseverance zkoumá, zda se v minulosti mohl na Marsu nacházet život. Z toho důvodu byl vybrán kráter Jezero, který byl pravděpodobně před 3,6 miliardami let vyplněn vodou.[20][21] Podle poznatků získaných ze vzorků z delty Mississippi je v sedimentech kráteru Jezero šance na zachování biologické hmoty vyšší, než v ostatních horninách.[22]

Sbírání vzorků

Související informace naleznete také v článku Mars Sample Return.

Rover má za úkol sesbírat vzorky určené pro návrat na Zemi a uložit je na určené místo, odkud budou vyzvednuty pro návrat na Zemi.

Ke dni 16. listopadu 2023 bylo celkem sesbíráno do zkumavek 23 vzorků hornin (celkem má rover 38 zkumavek). Celkem 9 % z nich byly vzorky regolitu, 4 % atmosférické a 87 % pak vzorky pevné skály. Více než jeden vzorek pocházely z lokalit Artuby Ridge (2), kráteru Octavie E. Butlerové, místa přistání roveru, (2) dále pak lokalit Margin Unit (2), Upper Fan (3), Jižní Séítah (4), a čela delty kráteru Jezero (9). 14 vzorků bylo uloženo ve vozítku, zbylých 9 v místech, odkud budou vzorky vyzvednuty v rámci mise Mars Sample Return. Vzorky jsou buď vyvřelé (vzorky 2 až 9) nebo usazené (10 až 16, 19 až 23). Vzorky 17 a 18 jsou pak smíšené.[23][24]

Ze vzorků z lokality Jižní Séítah vědci usoudili, že kráter Jezero byl zformován jako hlubinná vyvřelina, která v důsledku eroze vystoupila na povrch.[25][26]

Cílem odběrů vzorků je především přinést poznatky o původu kráteru Jezero a také umožnit přesun vzorků v rámci mise Mars Sample Return. Tato snaha byla kritizována pro hrozbu zavlečení neznámých mikrobů na planetu Zemi. NASA však tuto kritiku odmítá, protože přijala řadu bezpečnostních opatření dvojího typu (forward a backward). Cílem prvního typu opatření je neinfikovat povrch Marsu pozemskými mikroby. Z toho důvodu byl rover vyvíjen v extrémně čistém prostředí. Úkolem zpětné ochrany (backward) je pak zabránit zavlečení mimozemských mikrobů na Zemi.[27] Součástí této ochrany je například speciální konstrukce štítu návratového modulu Mars Sample Return. Laboratoře, v nichž bude výzkum těchto vzorků probíhat pak mají stejně přísná pravidla bezpečnosti, jako laboratoře pracující s nebezpečnými patogeny (zabezpečení BSL-4).[10]

Vrtáky pro odběr vzorků vozítka Perseverance: Špičatý vrták se dvěma okénky (vlevo) je vrták do regolitu, dva kratší vrtáky (vpravo) jsou abrazivní nástroje, ostatní (uprostřed) jsou vrtáky do hornin

Příprava pro pilotované mise a testy technologií

Perseverance má otestovat výrobu kyslíku na Marsu (zařízení MOXIE), zjišťovat informace o dopadech prachu na zařízení, a díky senzorům na tepelném štítu při sestupu atmosférou také náročnost na ochranné materiály tepelných štítů pilotovaných misí.

Součástí mise je technologická premiéra vrtulníku Ingenuity, prvního létajícího objektu na jiné planetě.

Perseverance na Marsu otestovala technologií MOXIE, tedy proces výroby kyslíku z atmosférického CO2. Tento proces by mohl být v budoucnu užitečný, neboť by se okysličovadlo, potřebné v raketách, mohlo v případě startů z Marsu vyrábět přímo na místě a nemuselo by být dovezeno ze Země. Dále je proces užitečný také jako zdroj dýchatelného kyslíku.[28]

Na kalibračním terči zařízení SHERLOC se také nachází polykarbonát používaný pro výrobu přileb a 4 materiály skafandrů. Tyto materiály mají být v rámci mise vystaveny prostředí Marsu a přinést poznatky o tom, který materiál je v extrémním prostředí nejodolnější.[29]

Počasí

Počasí na Marsu zaznamenává meteostanice MEDA. V rámci výzkumu počasí došlo také k pozorování takzvaných rarášků, malých písečných vírů typických zanecháváním stop v prašném povrchu. Zařízení MEDA také zaznamenává teplotu, radioaktivitu, atmosférický tlak nebo vlhkost. Senzor vlhkosti vyrobil Finský meteorologický institut, ostatní senzory španělští vědci z vědeckého pracoviště Instituto Nacional de Técnica Aeroespacial v Madridu.[30]

Výsledky měření jsou denně aktualizovány na webových stránkách NASA.

Vybraná denní měření
DatumMaximální teplotaMinimální teplotaAtmosférický tlak
1. května 2021−22 °C−80 °C753,1 Pa
2. května 2021−25 °C−79 °C752,2 Pa
3. května 2021−25 °C−79 °C753,5 Pa
4. května 2021−24 °C−81 °C753,5 Pa
5. května 2021−22 °C−81 °C753 Pa
6. května 2021−22 °C−81 °C752,4 Pa
7. května 2021−22 °C−80 °C752,8 Pa

Technologie

Technické parametry

Vozítko je 3 metry dlouhé, 2,7 metru široké a 2,2 metru vysoké. Vozítko má hmotnost 1024 kilogramů, což je o 14 % více, než u jeho předchůdce, roveru Curiosity. Tento rozdíl je způsoben novou konstrukcí kol, těžšími přístroji a novým systémem pro odběr a uložení vzorků.[31] Rover má robotické rameno dlouhé 2,1 metru.[32]

Počítačový modul

Počítačová jednotka se nazývá RCE (z anglického Rover Compute Element). Hlavním procesorem na vozítka je RAD750 od BAE Systems, který vychází z architektury mikroprocesorů PowerPC 750. Frekvence, na kterou lze RAD750 nataktovat, je až 200 MHz. Vozítko má k dispozici 2 GB paměti Flash, 256 MB paměti DRAM a 256 kB paměti EEPROM. Rover má dvě počítačové jednotky, přičemž jedna funguje za standardních okolností a druhá se zapíná pouze v případě poruchy první. Rover zpracovává také data o stavu roveru (nabití baterie, výkon reaktoru) a vyhodnocuje informace z Inertial Measurement Unit (IMU), jednotky určující polohu roveru ve 3 osách.[33]

Letový software běží na RTOS VxWorks.[34]

Komunikace

Rover je vybaven trojicí antén pro komunikaci. Nejčastěji je používaná anténa, která komunikuje v pásmu ultrakrátkých vln (UKV), která je laděna přibližně na 400 MHz. Ta slouží pro komunikaci s družicemi na oběžné dráze Marsu. Rychlost dat, která přenáší přes UKV může být až 2 Mbit/s mezi roverem a družicemi. Další anténou je anténa s vysokým ziskem v pásmu X (7 až 8 GHz). Tato anténa je směrovatelná a slouží pro přímou komunikaci se Zemí. Nachází se na zadní levé straně roveru. Umožňuje komunikovat rychlostí až 800 b/s do sítě Deep Space Network nebo přijímat až 3 000 b/s z této sítě. Pro vysílání dat může také posloužit všesměrová anténa v pásmu X s nízkým ziskem, která se používá spíše pro příjem dat prostřednictvím sítě Deep Space Network.[35]

Vozítko komunikuje se Zemí nepřímo přes satelity Mars Relay Network (Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Odyssey a MAVEN vypuštěné NASA a ExoMars TGO a Mars Express evropské agentury ESA), umístěné na oběžné dráze Marsu. Signál z těchto satelitů pak na Zemi přijímá zmiňovaná Deep Space Network.[36] Zpoždění 21. 9. 2022[37] činilo přibližně sedm minut.

Pohyb

Vozítko je poháněno radioizotopovým termoelektrickým generátorem INL Multi-Mission, u vozítka tedy nenastane problém se solárními panely, které mohou být zasypány pískem při prachových bouřích. Zdroj energie je zkráceně nazýván MMRTG. Nachází se v zadní části vozítka. Funguje díky rozpadu oxidu plutoničitého, čímž vzniká potřebné teplo. V počátku je výkon 110 wattů, ovšem v průběhu času se bude výkon snižovat (přibližně o jednotky procent ročně). Celková hmotnost je cca 45 kilogramů, napájecí systém pak váží přibližně 4,8 kg. Šířka zařízení je přibližně 64 cm, délka pak 66 centimetrů. Případné výkyvy ve výkonu a spotřebě vyrovnávají dvě lithium-iontové baterie. Bezpečnost při startu mise byla zajištěna několika vrstvami ochranných materiálů i struktuře paliva, která se podobá keramice.[38][39]

Uchycení kol a rám kol jsou vyrobeny z titanových trubek. Postup výroby byl stejný jako při výrobě rámů horských kol. Samotná kola jsou vyrobena z hliníku, přičemž některé součástky jsou titanové. Průměr kol je 52,5 cm. Vozítko disponuje diferenciálem. Maximální překážka, kterou bez úhony překoná, může být vysoká 40 cm. Maximální sklon, po kterém může vozítko bezpečně jet, je 45°, avšak při plánování tras se vědci snaží takto prudkým kopcům vyhnout a maximální sklon je 30°.[40]

Maximální rychlost vozítka je 4,2 cm/s, což je v přepočtu 150 metrů za hodinu. Spotřeba elektromotorů je 200 W.[40] Rover Perseverance je vybaven navigačním systémem AutoNav, který mu usnadňuje cestu po povrchu. AutoNav vytváří 3D mapy terénu v němž se vozítko nachází a detekuje možná nebezpečí do nichž by se mohlo vozítko dostat, slouží k plánování trasy roveru tak, aby se vozítko mohlo vyhnout překážkám.[41][42] Vozítko se tak nemusí spoléhat pouze na ovládání ze země a pohybuje se částečně autonomně. Oproti předchozímu systému AutoNav u roveru Curiosity by se tak měl rover pohybovat rychleji.[43]

Nástroje

Robotická paže

Celková délka robotické paže je 2,1 metru. Na konci se nachází takzvaná věžička, ve které jsou zařízení SHERLOC, PIXL, GDRT a vrták.[44]

Vrták

Na snímku se nachází dutý vrták roveru Perseverance, který má v sobě zachycený vzorek materiálu, který roveru odvrtal.
Vrták se vzorkem materiálu odvrtaným během 490. solu (7. července 2022). Snímek byl pořízený pravou kamerou MastCam-Z

Vrták je příklepový a je určen k vrtání do povrchu Marsu. Průměr vrtaných otvorů, které tvoří je přibližně 1 palec (27 mm).[44] Vrták je vybaven třemi typy nástavců: vrták do regolitu, vrtáky pro vrtání do horniny a brusné bity.[44][45] Materiál odvrtaný vrtákem jde do čisté zkumavky, která je určená na rozbory, které jsou prováděny buď přístroji na konci ramene nebo uvnitř vozítka.[44] O odvod přebytečného prachu se stará zařízení Gaseous Dust Removal Tool (česky Zařízení pro odstraňování vzdušného prachu, zkráceně GDRT). Systém funguje na principu vypouštění dusíku z tlakové nádoby.[46]

Manipulace se vzorky

Zkumavka používaná k uložení odebraných vzorků

Ve vozítku se při jeho startu nacházelo 43 zkumavek, z nichž 38 zkumavek bylo určeno pro vzorky a 5 zkumavek bylo vyhrazeno pro kontrolní účely.[47][48] Zkumavky poslouží k uchování vzorků které Perseverance získá pomocí vrtací soustavy. Očekává se, že rover do zkumavky získá přibližně půl unce materiálu (přibližně 15 g), ty budou dočasně uloženy v roveru, dokud se nenajde vhodné místo pro jejich umístění. které umožní jejich pozdější vyzvednutí.[49]

Pětice zkumavek určená pro kontrolní účely je podobná těm pro vzorky, ale na rozdíl od nich jsou již předem naplněny různými materiály, které mohou pomoci zachytit kontaminaci molekulami nebo částicemi. Kontaminace může například být způsobena plyny, které se mohou uvolnit z různých materiálů na roveru, chemickými zbytky po odpálení přistávacího systému, nebo jakýkoliv jiný organický, či anorganický materiál, který mohl na Mars dorazit spolu s roverem. Tyto kontrolní zkumavky budou postupně otevřeny v místech odběrů vzorků, kde bude obsah vystaven místnímu prostředí a projdou podobným procesem jako zkumavky určené pro vzorky, než budou zapečetěny.[47]

Vzhledem k malému prostoru, v němž musí celý systém pracovat, a také k požadavkům na zatížení během pečetících činností, je systém ukládání vzorků „nejsložitějším a nejdůmyslnějším mechanismem, který jsme kdy postavili, testovali a připravili pro kosmický let“.[50]

Nahrávací zařízení

Na vozítku je nainstalováno 7 nahrávacích zařízení, pět kamer a dva mikrofony.

  • Mikrofony
    • mikrofon EDL – hlavní mikrofon, zvuky z Marsu a z přistání[51]
    • mikrofon SuperCam – natáčí zvuky při fungování zařízení SuperCam[51]

Přístroje

Pohled na zadní zvýšenou stranu roveru s vyznačeným zařízením RIMFAX
Zařízení RIMFAX

RIMFAX

(NorskoNorsko Norsko)[53]

Podrobnější informace naleznete v článku Radar Imager for Mars' subsurface experiment.

RIMFAX je radar s dosahem až 10 metrů pod povrch. Nachází se na zadní straně roveru. Hmotnost zařízení jsou 3 kg, rozměry 196 × 120 × 66 mm. Spotřeba elektřiny je 3–10 W (podle aktuální činnosti), velikost dat vracených na Zemi pak 5–10 kB.

Kovová hranatá kamera SuperCam se zakrytým objektivem
Zařízení SuperCam

SuperCam

(FrancieFrancie Francie, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko)[54]

Podrobnější informace naleznete v článku SuperCam.

Supercam provádí dálkovou chemickou analýzu, umístěna je na konci stožáru. Hmotnost zařízení činí 10,6 kg, rozměry pak jsou 38 × 24 × 19 cm. Spotřeba elektřiny je 17 W, velikost dat vracených na Zemi pak 15,5 megabitů za experiment, cca 4,2 megabitu za den. SuperCam má také kalibrační terč.

Úzký vysunutý senzor s kulovitým krytem, nad pohledem kamery.
Vysunutý senzor rychlosti větru zařízení MEDA

MEDA

(ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko)[55]

Podrobnější informace naleznete v článku Mars Environmental Dynamics Analyzer.

Meteostanice MEDA měří teplotu vzduchu, rychlost větru, atmosférický tlak, vlhkost vzduchu, záření, prašnost a velikost prachových částic. Nachází se na stožáru vozítka a vysouvá se. Hmotnost činí 5,5 kg, jednotlivé části mají rozdílné rozměry. Spotřeba elektřiny je 17 W, velikost dat vracených na Zemi 11 Mb.

Tři vědci v bílých laboratorních oblecích usazují kávový kvádr se zařízením MOXIE.
Zařízení MOXIE při usazování do vozítka

MOXIE

(USAUSA USA)[28]

Podrobnější informace naleznete v článku Mars Oxygen ISRU Experiment.

Hlavním cílem zařízení MOXIE je výroba kyslíku, konkrétně v množství 22 gramů za hodinu s čistotou vyšší než 96,9 %. MOXIE je uložena uvnitř těla vozítka. Váží 17,1 kg a rozměry: 23,9 × 23,9 × 30,9 cm. Spotřeba elektřiny je největší že všech přístrojů, 300 W. Na Zemi data nevrací.

Zařízení PIXL na hezpaodu s kovovými podpěrami.
Zařízení PIXL

PIXL

(USAUSA USA)[56]

Podrobnější informace naleznete v článku Planetary Instrument for X-Ray Lithochemistry.

PIXL skenuje kameny pomocí rentgenu. Pro stabilizaci je umístěn na hexapodu. S vyhodnocováním pomáhá umělá inteligence. Zařízení je umístěno na konci robotické paže. Váží 4,3 kg, rozměry činí 21,5 × 27 × 23 cm. Spotřeba elektřiny je 25 W, velikost dat vracených na Zemi pak činí 16 megabitů na experiment, tedy 2 Mb na den.

Pohled na hlavu roveru s odkrytým objektivem SHERLOC.
Zařízení SHERLOC

SHERLOC

(USAUSA USA)[57]

Podrobnější informace naleznete v článku Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals.

Ultrafialový Ramanův spektrometr SHERLOC detekuje organické látky, cílem je zhodnocení obyvatelnosti Marsu. Čočka spektrometri nese název WATSON. Umístěn je na konci robotické paže, váží 3,86 kg při rozměrech 26,0 × 20,0 × 6,7 cm. Spotřeba elektřiny činí 32,2 W, velikost dat vracených na Zemi pak dosahuje velikostí 79,7 Mb.

Vrtulník Ingenuity

Umělecká představa vrtulníku Ingenuity na Marsu
Podrobnější informace naleznete v článku Ingenuity.

V rámci mise Mars 2020 byl na Mars dopraven i plně autonomní vrtulník Ingenuity. Jde o první létající stroj na jiné planetě, který se odlepil od povrchu. Tento vrtulník byl vyvíjen jiným týmem, než vyvíjel vozítko Perseverance. Vrtulník nese název Ingenuity (česky Vynalézavost), někdy se mu přezdívá Ginny.[58]

Oranžová kamenitá hlína s mnoha kameny, efekt rybího oka.
První fotografie povrchu Marsu pořízená vrtulníkem Ingenuity ze dne 6.4. 2021

Na začátku dubna 2021 vrtulník přečkal první noc mimo vozítko a pořídil první barevnou fotografii povrchu Marsu.[59]

Vrtulník Ingenuity měl v plánu provést 5 letů. První let se uskutečnil 19. dubna 2021 od 09:31 SELČ, kdy vědci začali přijímat první data od vrtulníku Ingenuity.[60] Rotory vrtulníku se otáčely rychlostí až 2537 otáček za minutu.[61][62] Druhý let proběhl 22. dubna a třetí pak 25. dubna 2021. Cílem prvního letu bylo testovat, zda lze vůbec létat v marsovské atmosféře. Druhý a třetí let měly otestovat horizontální let. Podle NASA bylo cílem čtvrtého a pátého letu vyzkoušet limity vrtulníku Ingenuity. Čtvrtý let proběhl 30. dubna 2021.[63][64] Nakonec bylo rozhodnuto o provedení vícero letů. Do konce března 2023 proběhlo celkem 48 letů vrtulníku. Seznam letů vrtulníku Ingenuity je dostupný (i s galerií obrázků pořízených během nich) také na webových stránkách mise Mars 2020.

  • Animace fotografií prvního letu vrtulníku Ingenuity z vozítka Perseverance
    Animace fotografií prvního letu vrtulníku Ingenuity z vozítka Perseverance
  • První černobílá fotografie z letu vrtulníku Ingenuity
    První černobílá fotografie z letu vrtulníku Ingenuity
  • Kousek látky z křídla letadla bratří Wrightů, které se jako první na světě odlepilo od země. Je umístěn na vrtulníku Ingenuity, jehož první let je k letu Wrightů přirovnáván.
    Kousek látky z křídla letadla bratří Wrightů, které se jako první na světě odlepilo od země. Je umístěn na vrtulníku Ingenuity, jehož první let je k letu Wrightů přirovnáván.
  • Skupina lidí v oranžových oblecích sedí u bíleho stolu ve velké zasedací místnosti. Na stěně černě napsáno Dare Mighty Things.
    Tým vrtulníku Ingenuity očekává výsledky prvního letu, na stěně citát Dare Mighty Things, heslo JPL.

Cesta k Marsu

Start a cesta k Marsu

Související informace naleznete také v článku Mars 2020#Nosná raketa.
Start rakety Atlas V 541 s vozítkem Perseverance na palubě

Nosná raketa byla Atlas V 541, která vystartovala 30. července 2020 z Cape Canaveral. Celková hmotnost nosné rakety byla 531 000 kilogramů.[65][66][67] Vozítko bylo umístěno v cestovním modulu, který byl umístěn na vrcholu rakety. Cesta k Marsu trvala 29 týdnů (přibližně 7 měsíců).[68]

Přistání

Vstup, sestup a přistání (také manévr EDL, z anglického Entry, descent and landing) se skládal z několika částí:

  1. Opuštění cestovního modulu.
  2. Vstup do atmosféry Marsu.
  3. Otevření padáku a postupné klesání.
  4. Odhození tepelného štítu a zahájení snímkování povrchu.
  5. Výběr místa přistání (pomocí kamer a radaru).
  6. Vypuštěno je zařízení Skycrane.
  7. Zažehnutí pomocných motorů Skycrane.
  8. Odvinutí lan jeřábu Skycrane.
  9. Dosednutí na povrch Marsu („touchdown“, TD),
  10. Uvolnění lan jeřábu.
  11. Odlet Skycrane do bezpečné vzdálenosti a naráz do povrchu Marsu.

Při sestupu byla maximální teplota přes 2000 °C (plánovaná maximální teplota na vnějším povrchu tepelného štítu byla 1300 °C),[69] maximální přetížení 9–10 G. Celý sestup a přistání proběhlo podle plánu.[70]

Přistání proběhlo v pozdních odpoledních hodinách, první snímky byly pořízeny v 15:53:58 hodin místního středního slunečního času (na Marsu neexistuje jednotný časový sytém).[71] Přistání také bylo zachyceno kamerou s vysokým rozlišením HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter.[72]

Průběh

Deset minut před začátkem opouští Perseverance cestovní modul. Vzhledem ke zpoždění signálu 11 minut je celý EDL autonomní.

  • Vstup do atmosféry – Přibližně 80 sekund po vstupu do atmosféry nastává nejvyšší ohřev kabiny. Při vstupu do atmosféry také dojde k prudkému zpomalení. V atmosféře může rover narazit na vzduchové kapsy, které loď mohou vychýlit z kurzu. Ke kompenzaci těchto anomálií slouží trysky na stranách modulu.
  • Otevření padáku – Při sestupu atmosférou se loď zpomalí na 1600 km/h. Poté je aktivován systém Range Trigger. Tento systém zvyšuje přesnost přistání (z elipsy o rozměrech 25×20 kilometrů na kruh o průměru 10 km) díky výpočtu ideálního momentu pro otevření padáku. Pro potřeby tohoto systému byla komplexně nasnímkována oblast přistání. Tyto snímky byly při sestupu porovnávány s obrazem palubních kamer, na základě čehož bylo vytipováno i ideální místo přistání bez prudkých svahů a kamení. Přesnost přistání vzhledem k ideálnímu bodu byla určena na 1 až 2 km, v praxi dosáhla nepřesnosti 2 až 3 km. Samotný padák měl průměr 21,5 metru. Rozvinul se přibližně 240 sekund od vstupu do atmosféry ve výšce 11 kilometrů a při rychlosti 1512 km/h. 20 sekund po otevření padáku odpadl tepelný štít a rover se tak poprvé dostal do kontaktu s atmosférou Marsu.
  • Brzděný sestup – V této fázi, kdy je rover zbrzděn padákem na 320 km/h, dochází k zážehu osmi pomocných motorů a zpomalení na dostatečně malou rychlost umožňující bezpečné přistání.
  • Manévr Skycrane – Systém Skycrane byl používán i v minulosti, konkrétně v misi Curiosity. V minulosti byl u misí Spirit, Opportunity a Sojourner využíván systém airbagů, které tlumily přistání roveru na povrch. Pro větší rovery jakými jsou Perseverance a Curiosity by musel být systém airbagů mnohem větší a vážil by také mnohem více. Další možnou komplikací by pak byl sjezd vozítka z přistávacího modulu.[73] Skycrane doletí s vozítkem nad ideální místo přistání, tam ve vzduchu zastaví a pomalu spustí Perseverance na povrch. Poté, co rover otevře kolečka a jeho senzory rozpoznají přistání, jsou odpoutána lana a Skycrane odletí pryč. V bezpečné vzdálenosti od roveru narazí do povrchu a zničí se.

Povrchové operace

Místo přistání

Vozítko přisálo v kráteru Jezero, severně od marsovského rovníku, v oblasti Isidis Planitia. Místo bylo vybráno na základě minulosti tohoto kráteru, který vznikl dopadem meteoritu a následným zaplavením vodou. Soudě podle zkušeností ze Země (konkrétně vzorků odebraných v deltě řeky Mississippi) lze předpokládat, že se v horninách kráteru budou nacházet zbytky života, pokud na Marsu existuje, nebo existoval.[22]

Výběr

Místo vybírala komise, která měla na starosti plánování mise včetně výběru přístrojů na roveru. Na počátku procesu výběru měla komise více než 60 kandidátů, přičemž jejich počet byl snížen na třicet. V srpnu 2015 bylo vybráno 8 míst, a nakonec v poslední fázi výběru byli vytipováni tři kandidáti:[74]

  • Columbia Hills, kráter Gusev – Jedna z oblastí kráteru Gusev na Marsu byla pravděpodobně v minulosti vyplněna mělkým jezerem a podle některých studií se zde nacházely i horké prameny.
  • Kráter Jezero – Kráter byl před přibližně 3,5 miliardami let zatopen vodou, což zvyšuje šance na výskyt stop mikrobiálního života.
  • Severovýchodní Syrtis (NE Syrtis) – V dávné minulosti zde pravděpodobně existovala kapalná voda plná minerálů, což mohlo zapříčinit vznik života.

Nakonec komise vybrala s ohledem na cíle mise kráter Jezero.

Pojmenování

NASA pojmenovala místo přistání vozítka Perseverance na Marsu podle slavné afroamerické spisovatelky Octavie E. Butlerové, která proslula svými vědecko-fantastickými romány.[75]

Místo přistání na Marsu

Pojmenování zkoumaných míst

Celá roverem zkoumaná oblast byla rozdělena na čtverce o straně asi 0,75 míle (asi 1,2 kilometru). Každá z těchto oblastí byla pojmenována podle národních parků nacházejících se v státech podílejících se na vývoji mise. Významné objekty nalezené na Marsu jsou pak pojmenovávány (obdobně jako při předchozích misích) podle jevů v jednom konkrétním národním parku. Pro tuto misi byl vybrán národní park Navajo a názvy vycházejí z jazyka tohoto kmene. Mezi některé patří například „Máaz“ (Mars), „bidziil“ (síla), „hoł nilį́“ (respekt) nebo „tséwózí bee hazhmeezh“ (valící se řady oblázků, jako vlny).[22] Vrtulník Ingenuity pak vzlétá z místa, které NASA pojmenovala Wright Broders Field. Volací kód letiště podle ICAO je JZRO. Volacím kódem pro vrtulník Ingenuity je pak IGY.[76][77][78]

Vědecká kampaň

První vědecká kampaň byla zahájena 1. června 2021, kdy rover Perseverance opustil kráter Octavie E. Butlerové, kde přistál a postupně spouštěl a testoval své systémy. Rover v rámci této kampaně prozkoumával čtverec o ploše 4 kilometry čtvereční. Cílem této kampaně je prozkoumat dno kráteru Jezero. Cílem je odebírat vzorky v geologických jednotkách nazvaných Máaz (v jazyce Navajo Mars, původně nazývána Crater Floor Fractured Rough) a Séítah (v jazyce Navajo Uprostřed písku).[79] Rover ujel přes 5 km.[80]

V dubnu 2022 byla zahájena druhá vědecká kampaň (nazvaná Delta Front Campaign). Cílem bylo zkoumat okraj delty Jezero, konkrétně oblast zvanou Three Forks. Zároveň bylo v plánu nalézt vhodné cesty do samotné delty. Cesta z předchozího působiště byla dlouhá 5 kilometrů a roveru zabrala přibližně 1 měsíc.[81]

Třetí kampaní je průzkum samotné delty Jezero. Cílem je sbírat vzorky v nezajímavější části kráteru, kde se v minulosti nacházela voda. Tato kampaň byla zahájena na konci března 2023.[82]

Průběh mise

Podrobnější informace naleznete v článku Časová osa mise Mars 2020.
360° panorama Marsu

2021

18. únor – Rover úspěšně přistál na Marsu.[83]

25. února – Na Zemi dorazil první panoramatický snímek pořízený vozítkem Perseverance.

3. března – 5. března – Během těchto dní byly vyzkoušeny všechny vědecké přístroje na roveru. Vozítko také odeslalo první záznam zvuku.[84][85]

5. března – NASA oznámila, že vozítko provedlo první jízdu po povrchu Marsu.[86][87] Trvala 33 minut.[88] Nejdříve vozítko jelo vpřed 5 metrů, poté se otočilo o 120° a následně couvalo o 1,3 metru. Dohromady tedy urazilo 6,3 metru.[89][90] V průběhu mise však jízda může trvat až jeden marťanský den (sol). Během této doby urazí kolem 200 metrů, čímž by vozítko mohlo překonat rekord vozítka Opportunity, které za den urazilo 214 metrů.[91][92] Vozítko na Zemi poslalo i první video jízdy po Marsu.[93][94]

17. března – Vozítko na Zemi zaslalo první záznam zvuků jízdy po Marsu.[95]

8. dubna – NASA zveřejnila první výsledky měření z meteostanice MEDA.

9. dubna – Vrtulník poprvé roztočil vrtule, pouze však na 50 otáček za minutu. Vozítko se nacházelo asi 60 metrů od vrtulníku.

19. dubna – Proběhl první let helikoptéry Ingenuity na Marsu. Let začal v 9:31 SELČ a trval 39 sekund.[96][97] Během letu byla pořízena i fotografie.[98]

21. dubna – NASA oznámila, že v rámci experimentu MOXIE, který proběhl v úterý 20. dubna 2021, bylo vyrobeno prvních 5,4 g kyslíku přeměnou z oxidu uhličitého z atmosféry Marsu. Dle NASA by mohla MOXIE vyrábět kyslík pro budoucí astronauty.[99][100][101]

6. srpna – Perseverance odebral svůj první vzorek na Marsu.[102] Vzorek byl pojmenován Roubion a jeho odběr se nepovedl, tudíž byla zkumavka uložena pouze se vzorkem atmosféry.[103]

6. září – Byl odebrán první vzorek horniny.[103]

2022

6. února – Vozítko Perseverance urazilo během dne vzdálenost 245,76 m (předchozí sol 243,3 m) čímž překonal rekord v překonané vzdálenosti během jednoho dne, který drželo vozítko Opportunity.[104][105]

28. února – Rover překonal svůj vlastní rekord ve vzdálenosti ujeté za jeden sol. Ujel 319,79 metru. Zároveň jel v kuse 3 soly (sol 350 až 352) a bez jediného zásahu ze země, pouze s pomocí automatického navigačního systému Autonav, ujel dohromady 509,75 metru, čímž překonal dosavadní rekord v této kategorii.[106]

2. července – NASA informovala, že rover Perseverance má v kole uvízlý kámen, který ale nijak neomezuje jeho pohyb. V kole se nacházel od února a s vozítkem ujel přibližně 8,5 kilometru.[107]

31. srpna – Byla zveřejněna první studie hodnotící fungování přístroje MOXIE. Do konce srpna 2022 bylo zařízení spuštěno celkem jedenáctkrát.[108]

2023

7. srpna – Naposledy bylo spuštěno zařízení MOXIE.[109]

2024

18. února – NASA JPL zveřejnila u příležitosti 3. výročí přistání na Marsu statistiku aktivit roveru. Ten celkem za 3 roky pořídil 116 tisíc fotografií a najel přes 10,6 km.[110]

Fotografie

Vozítko na Zem posílá mnoho fotografií včetně panoramatických, které jsou ukládány do on-line fotobanky, která je volně dostupná.[84] Největší panorama bylo zasláno hned po začátku mise. Toto panorama se skládá ze 79 fotografií. Panorama je vysoké 2127 pixelů a široké je 93 355 pixelů.[111] Ještě vyšší panorama poslal rover hned v únoru – rozlišení 4K, výška 11 570 pixelů a šířka 36 952 pixelů. Složené je ze 142 fotografií.[112][84]

Fotografie jsou řazeny podle marsovských dní.

Vybrané snímky Marsu

  • První snímek z povrchu Marsu (černobíle), sol 1
    První snímek z povrchu Marsu (černobíle), sol 1
  • První snímek z povrchu Marsu (barevně), sol 1
    První snímek z povrchu Marsu (barevně), sol 1
  • První 360° panorama pořízené vozítkem Perseverance, sol 8
    První 360° panorama pořízené vozítkem Perseverance, sol 8
  • Vrtulník Ingenuity na břiše vozítka, sol 46
    Vrtulník Ingenuity na břiše vozítka, sol 46
  • Kolo vozítka Perseverance při první jízdě, sol 15
    Kolo vozítka Perseverance při první jízdě, sol 15
  • „Selfie“ vozítka Perseverance s vrtulníkem Ingenuity (vlevo), sol 49
    „Selfie“ vozítka Perseverance s vrtulníkem Ingenuity (vlevo), sol 49
"Duha" na Marsu

NASA také zveřejnila snímek ze sol 43, kde je ukázána duha. Tento snímek se okamžitě stal virálním. NASA na svém twitterovém účtu vysvětlila, co je na obrázku vidět. Nejde o duhu, protože na Marsu nejsou podmínky pro vznik duhy. Jde pouze o odraz na zadní kameře. Přední kamera má speciální kryt proti slunci, zatímco zadní kamery tuto clonu nemají.[113][114]

Zvuky

Záznam zvuků z jízdy vozítka Perseverance po Marsu, délka 16 minut 21 sekund

NASA na Mars poslala také mikrofon, který nahrává zvuky z Marsu a odesílá je na Zemi. Všechny zvuky jsou volně dostupné v elektronické databázi.[115][116][95]

V databázi je například záznam zvuku laseru, který narušoval skálu na Marsu.[117] Vozítko zaznamenalo i zvuk své jízdy po Marsu, na záznamu je pak slyšet skřípění kol.[118][119]

Vývoj vozítka

Vývoj vozítka a přístrojů na něm probíhal v mnoha vědeckých laboratořích po celém světě. Výroba samotného vozítka probíhala v USA. Ještě před výrobou samotného vozítka museli vědci zjistit mnoho informací – například museli spočítat, kde bude těžiště vozítka, aby bylo vyvážené a šance, že se při přistání převrátí na bok, byly minimální. Nakonec se těžiště nachází pouze 0,025 milimetru od spočítaného bodu. Této vyváženosti vědci dosáhli i umísťováním závažíček za kola. Tato závaží celkem váží 6,5 kg.[11]

Dvojče

Podrobnější informace naleznete v článku OPTIMISM.
Dvojče roveru Perseverance OPTIMISM

JPL nechala postavit kopii vozítka Perseverance; dvojče vozítka sloužící k testování a řešení problémů, OPTIMISM (Operational Perseverance Twin for Integration of Mechanisms and Instruments Sent to Mars), testovací zařízení systému vozidla (VSTB). Je umístěno na testovací ploše Mars Yard JPL, simulujícím povrch Marsu, a slouží k testování provozních postupů a jako pomůcka při řešení problémů, pokud by se s Perseverance na Marsu nějaké vyskytly.

Mezi prvními provedenými testy proběhla zkouška odběru vzorků (regolitu) a jejich uložení pro další vyzvednutí a dopravu na Zemi. Na rozdíl od Perseverance je OPTIMISM poháněn elektřinou dodávanou kabelem, nikoli malým jaderným generátorem. Zároveň místo ohřívací jednotky namontované na Perseverance disponuje OPTIMISM chladicí jednotkou, která má za úkol udržet v horku rover práceschopný.[120]

Výběr názvu

Autorem názvu je americký student Alexander Mather, který napsal esej, jež navrhovala název Perseverance, toho času žák 7. ročníku Lake Braddock Secondary School ve městě Burke nedaleko Springfieldu ve státě Virginie.[121]

„"Zvědavost. Porozumění. Duch. Příležitost. Pokud o tom přemýšlíš, všechna tato jména minulých marsovských vozítek jsou vlastnosti, které máme my lidé."“
— Alexander Mather, autor vítězné eseje

Do soutěže Name the rover bylo celkem zasláno 28 tisíc esejí od žáků všech věkových kategorií od mateřských škol po střední školy. Ze všech těchto esejí bylo 4700 porotci vybráno 155 semifinalistů. V lednu 2020 oznámila NASA posledních 10 finalistů – Perseverance, Clarity, Courage, Endurance, Fortitude, Ingenuity, Promise, Tenacity a Vision. Název Ingenuity byl nakonec vybrán jako název pro marsovskou helikoptéru.[122]

Autor vítězného návrhu dostal cestu do řídícího centra JPL v Pasadeně a mohl se účastnit živého přenosu NASA k přistání na Marsu.

Doprovodné akce

Podrobnější informace naleznete v článku Mars 2020#Doprovodné akce.

Součástí mise Mars 2020 bylo i mnoho doprovodných akcí pro veřejnost, například esejistická soutěž pro americké studenty s názvem Name the rover, vzdělávací akce Student Challenge přibližující technologie mise a také projekt Send your name, nabízející zaslání jména uloženého na disku na povrch Marsu. [123] Celkem bylo na paměťové kartě zasláno 10 932 295 jmen, tato jména jsou umístěna na zadní části roveru na plaketě Země a Marsu.[124] [125][126]

Vzkazy

Vozítko na Mars přivezlo i několik vzkazů.

Rozvinutý padák při přistání roveru Perseverance

Šifra na padáku

Na padáku vozítka Perseverance se nacházel ukrytý vzkaz „Odvažte se k velkým věcem“ (v originále „Dare Mighty Things“) v kódování podle ASCII tabulky znaků. Barevný vzor na padáku má i praktický účel – pomáhal vědcům určit orientaci padáku.[127] Autorem této šifry je inženýr Ian Clark, přičemž měl k dispozici 320 oranžových a bílých dílů látky, z nichž byl padák o průměru 18 metrů vytvořen. Na obvodu padáku se pak nacházely stejným způsobem zašifrované souřadnice GPS sídla JPL v Pasadeně.[128]

To, že je na padáku šifra, bylo naznačeno na tiskové konferenci NASA. Jen několik hodin poté pak fanoušci šifer zveřejnili online řešení, ke kterému dospěli. Jeho správnost nakonec potvrdila i NASA.[128]

Grafiky

Obrázky roverů NASA na Marsu

Vozítka NASA

Na vozítku je umístěna kovová plaketa s nákresy všech dosavadních vozítek NASA na Marsu. Zobrazena jsou vozítka Sojourner, Spirit, Opportunity, Curiosity, Perseverance a vrtulník Ingenuity. Designem je deska podobná grafikam o vývoji automobilů.[129]

Aeskulapova hůl

Na vozítku se nachází deska s nákresem Aeskulapovy hole, která má připomínat práci zdravotníků po celém světě.[130] NASA záměr umístit tuto destičku o rozměrech 8×13 centimetrů 16. června 2020, tedy v období nejpřísnějších uzávěr kvůli pandemii koronaviru Covid-19. Na destičce je zpodobněna Aeskulapova hůl s hadem, na jejímž vrcholu stojí Země, z níž odlétá raketa. Štítek je umístěn na levé straně podvozku roveru, mezi předním a zadním kolem.[131]

Nákres Země a Marsu se vzkazem v Morseově abecedě

Slunce, Země a Mars

Na vozítku se nachází destička s grafikou Slunce, Země a Marsu. Paprsky, které obě planety spojují, pak ukrývají vzkaz v Morseově abecedě „Explore as One“ (volně přeloženo „Jednotný výzkum“). Na této destičce se také nachází paměťové karty s téměř 11 milion jmen zaslanými v rámci kampaně Send Your Name to Mars a také 155 esejí ze soutěže Name the Rover.[132]

Evoluce lidstva

Na kalibračním terči kamery MastCamZ se nachází grafika evoluce lidstva. To volně navazuje na plakety umístěné na předchozích roverech NASA na Marsu.[133]

Loga

Na vozítku jsou na malých štítcích vyryta loga Perseverance, Mars 2020, JPL, NASA a vlajka Spojených států amerických. Tyto grafiky jsou barevné. Na plaketě s logem Mars 2020 je vyryt také sedmnáctimístný kód PIN (Product Identification Number), alternativa kódu VIN u automobilů. Kód PIN roveru je AONREHMELN1730055.[134]

Plaketa s logem Perseverance

Adresa Baker Street

Na kalibračním terči, konkrétně vyrytá na polykarbonátu používaném pro výrobu skel přileb, se nachází adresa fiktivního detektiva Sherlocka Holmese, tedy 221b Baker Street. Nachází se zde také jiné materiály určené pro výrobu skafandrů, přičemž má být testována jejich odolnost v prostředí Marsu.

Řada malých kousků různých materiálů tvořících desku s kruhovými výřezy.
Kalibrační terč SHERLOC

Trackovací kód pro geocaching

Na kalibračním terči zařízení SHERLOC se nachází sledovací kód pro hru geocaching. Nejedná se tak o klasickou geokeš ale o tzv. trackovatelný předmět.[16][135][136] Po geokeši na mezinárodní vesmírné stanici se tak jedná o druhý logovatelný objekt hry geocaching ve vesmíru.[16]

S myšlenkou na umístění geokeše přišel Dr. Marc Fries spolu se svým synem Wyattem, přičemž byli inspirováni právě keší na ISS. Fries tento nápad navrhl vedení mise. Poté, co se k projektu SHERLOC připojil vědec Francis McCubbin, se nápad posunul k realizaci. Geokeš ovšem byla nahrazena trackovatelným kódem, který je na rozdíl od keše možné logovat i bez fyzické návštěvy místa.[137] Kód je vyveden na kousku polykarbonátového skla.[135]

Náklady

NASA plánuje investovat do projektu během 10 let zhruba 2,8 miliardy USD, z toho 2,2 miliardy USD na vývoj a stavbu hardwaru, 80 milionů USD na vývoj Ingenuity, 243 milionů USD na služby spojené se startem a 291 milionů USD na 2,5 roku provozu roveru.

Po zohlednění inflace je Perseverance šestou nejdražší robotickou planetární misí NASA, i když je levnější než její předchůdce Curiosity. Perseverance využila náhradní hardware a návrhy „build-to-print“ z mise Curiosity, což pomohlo snížit náklady na vývoj a podle zástupce hlavního inženýra mise Mars 2020 Keitha Comeauxe ušetřilo „pravděpodobně desítky milionů, ne-li 100 milionů dolarů“.

Původní odhady se od konečných lišily. V prosinci 2012 John Grunsfeld, administrátor NASA pro výzkum, odhadl náklady na misi na 1,5 miliardy dolarů, což mělo být o 40 % méně než Mars Science Laboratory s náklady 2,5 miliardy dolarů.[138]

V červenci 2014 byl odhad navýšen na 2 miliardy dolarů, kdy 130 milionů z nich měly stát vědecké přístroje.[138] Později v témže roce byl odhad celkových nákladů navýšen o 100 milionů dolarů. 18. července 2016 NASA oznámila, že konečný odhad byl stanoven na 2,1 miliardy dolarů.[138] I přesto náklady tento odhad překonaly.

V kultuře

Empire State Building při západu slunce. Vrchol a několik pater pod ním je osvětleno červeně.
Červeně osvětlený Empire State Building oslavujicí přistání Perseverance na Marsu

V červnu 2023 představila dánská hračkářská společnost LEGO model Perseverance, zařazen byl do řady produktů LEGO Technic. Sada se skládá z 1132 dílků a doporučená cena v USA je 99 dolarů.[139] Součástí sady je i model helikoptéry Ingenuity. Součástí hracího zážitku je i AR aplikace v telefonu.[140] Na vývoji této sady spolupracovali i PR zaměstnanci JPL.[141] V minulosti byl vytvořen také model roveru Curiosity, který ovšem byl menší.[140]

U příležitosti přistání roveru Perseverance na Marsu byl newyorský mrakodrap Empire State Building od večera 16. února 2021 do svítání 17: února 2021 osvětlen červeně. Červená je barvou loga Mars 2020 i pro Mars typická barva. Stejnou barvou byly rozsvíceny i další budovy, například budovy Terminal Tower a Great Lakes Science Center v Clevelandu. Na sociálních sítích pak byly v této době sdíleny fotografie a další příspěvky věnující se přistání roveru označeny hashtagem #CountdownToMars.[142]

O přípravách na misi vznikl dokument National Geographic Built for Mars: The Perseverance Rover (stopáž 1:28 minut) z roku 2021. Režíroval jej Mark Davis, komentář nadaboval Steve French.[143][144]

Vystavovány jsou také modely roveru Perseverance a vrtulníku Ingenuity. Na podzim roku 2021 bylo zahájeno turné „Roving With Perseverance“ po leteckých a vesmírných muzeích ve Spojených státech amerických. Vystavováno je několik kopií v životní velikosti, a to jak roveru, tak helikoptéry.[145] V Evropě je vystaven model helikoptéry Ingenuity v měřítku 1:1 v muzeu v Bückeburgu, který byl veřejnosti představen 17. února 2021, den před přistáním roveru na Marsu.[146]

NASA vytvořila 3D model Perseverance a Ingenuity, který je k dispozici online.

Galerie

  • Bezpilotní helikoptéra Ingenuity
    Bezpilotní helikoptéra Ingenuity
  • Přístroje na vozítku
    Přístroje na vozítku
  • Popis fungování zařízení SuperCam (animace, délka 3:08)
  • Fotografie z přistání
    Fotografie z přistání
  • Zařízení MastCamZ s grafikou evoluce lidstva
    Zařízení MastCamZ s grafikou evoluce lidstva
  • Fotografie z přistání
    Fotografie z přistání
  • Řídicí centrum mise Mars 2020
    Řídicí centrum mise Mars 2020
  • Umělecká vizualizace mise Mars 2020 při přistání na Marsu
    Umělecká vizualizace mise Mars 2020 při přistání na Marsu
  • Vizualizace přistání na Marsu
    Vizualizace přistání na Marsu
  • Umělecká představa vozítka Perseverance na Marsu
    Umělecká představa vozítka Perseverance na Marsu
  • Umělecká představa vozítka při vstupu do atmosféry Marsu
    Umělecká představa vozítka při vstupu do atmosféry Marsu
  • Kompilace několika snímků z první jízdy po Marsu
    Kompilace několika snímků z první jízdy po Marsu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Perseverance (rover) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Mars 2020 Perseverance Rover. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Americká sonda Perseverance přistála na Marsu. Už posílá první snímky. ČT24 [online]. 2021-02-18 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ DRAKE, Nadia. Success! NASA’s Perseverance rover has just landed on Mars. National Geographic Science [online]. National Geographic, 2021-02-18 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ NASA po letech vybrala místo přistání na rudé planetě: Vozítko Mars 2020 dosedne v kráteru Jezero. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-11-20 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ DRAKE, Nadia. NASA's Perseverance rover launches on mission to find life on Mars. National Geographic Science [online]. National Geographic, 2020-07-30 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Mission Overview. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ HANNEI, Will. Perseverance rover helping scientists to better understand weather on Mars. WWMT [online]. 2021-04-14 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ NASA - vesmírný zákon - https://sma.nasa.gov/sma-disciplines/planetary-protection
  9. ↑ CHENEY, Thomas. Mars: how scientists prevent Earth's microbes from contaminating other planets. The Conversation [online]. 2021-02-04 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b The Safety of Mars Sample Return [online]. NASA [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b MAJER, Dušan. Aby byl rover Perseverance v rovnováze. kosmonautix.cz [online]. kosmonautix.cz, 2020-04-21 [cit. 2021-06-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ HROUŠKA, Lukáš. Kosmotýdeník 398 (27.4. – 3.5.). Kosmotýdeník [online]. kosmonautix.cz, 2020-03-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ NASA’s Mars Exploration Program. NASA’s Mars Exploration Program [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Vrtulníček Ingenuity na Marsu vzlétl i přistál. NASA slaví úspěch. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-04-19 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ Historický průlom. Helikoptéra Ingenuity na Marsu vzletěla a úspěšně přistála. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c tomiczech. Geocaching míří na Mars. zasipkou.xyz [online]. 2020-08-04 [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ Improved OPTIMISM [online]. NASA/JPL-Caltech, 2021-11-17 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Mars 2020 Objectives. Mars 2020 [online]. [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ FORWARD, Geo. Geologic Description of Mars Perseverance Sol 125 Photo [online]. 2021-06-29 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Mars 2020 mission. Astrobiology at NASA [online]. [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ MARS.NASA.GOV. Jezero Crater - Perseverance Landing Site - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b c MARS.NASA.GOV. Jezero Crater - Perseverance Landing Site - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Roveru Perseverance se nejspíš podařilo nabrat vzorek materiálu z Marsu. ČT24 - Česká televize [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
  24. ↑ MARS.NASA.GOV. Perseverance Rover Mars Rock Samples. NASA Mars Exploration [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ NASA rover makes surprising geological discoveries on Mars. ABC News. 2021-12-19. Dostupné online [cit. 2023-09-07]. (anglicky) 
  26. ↑ MARS.NASA.GOV. Diversity of "Séítah" Minerals. NASA Mars Exploration [online]. [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ MASON, Christopher. Could humans have contaminated Mars with life?. www.bbc.com [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ a b Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment (MOXIE). mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ MARS.NASA.GOV. SHERLOC's Calibration Target Aboard the Perseverance Mars Rover. NASA Mars Exploration [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ HIETA, Maria; GENZER, Maria; POLKKO, Jouni. MEDA HS: Relative humidity sensor for the Mars 2020 Perseverance rover. Planetary and Space Science. 2022-11-15, roč. 223, s. 105590. Dostupné online [cit. 2023-05-18]. ISSN 0032-0633. DOI 10.1016/j.pss.2022.105590. (anglicky) 
  31. ↑ NASAFacts: Mars 2020/Perseverance [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  32. ↑ MARS.NASA.GOV. Mars 2020 Rover's 7-Foot-Long Robotic Arm Installed. NASA Mars Exploration [online]. [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Rover Brains. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ RABIDEAU, Gregg; BENOWITZ, Ed. Prototyping an Onboard Scheduler for the Mars 2020 Rover [online]. California Institute of Technology, Pasadena, CA: Jet Propulsion Laboratory [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ MARS.NASA.GOV. Communications - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Communications with Earth [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Distance of planets from Earth Calculator [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ INL [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Electrical Power. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ a b Rover Wheels. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ MARS.NASA.GOV. Perseverance's First Autonav Drive. NASA Mars Exploration [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ GREICIUS, Tony. NASA’s Self-Driving Perseverance Mars Rover ‘Takes the Wheel’. NASA [online]. 2021-07-01 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  43. ↑ CLARKE, Aubrey. NASA’s Perseverance Rover Now on Self-Driving Mode; Thanks to AutoNav Feature! [online]. The Science Times, 2021-07-04 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b c d Robotic Arm. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ MARS.NASA.GOV. Perseverance's Drill Bits. NASA Mars Exploration [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ MARS.NASA.GOV. Why and How Perseverance Abrades Rocks - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ a b Sample Handling. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ MARS.NASA.GOV. Perseverance Rover Mars Rock Samples. NASA Mars Exploration [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ MARS.NASA.GOV. Surface Operations for Perseverance - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ The Extraordinary Sample-Gathering System of NASA's Perseverance Mars Rover - NASA [online]. 2020-06-02 [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ a b c d e Rover Cameras. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ a b Rover Cameras. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Radar Imager for Mars' Subsurface Exploration (RIMFAX). mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ SuperCam. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Mars Environmental Dynamics Analyzer (MEDA). mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry (PIXL). mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals (SHERLOC). mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ The Wright Moment: Ingenuity Prepares for Flight. airandspace.si.edu [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  59. ↑ Mars Helicopter Ingenuity snaps 1st color photo on Red Planet. Space.com [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Vrtulníček Ingenuity na Marsu vzlétl i přistál. NASA slaví úspěch. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  61. ↑ BOHUSLAV, Tomáš. Vzlet povolen. Marsovská helikoptéra Ingenuity se nejspíš vznese už po Velikonocích. Euro.cz [online]. 2021-03-29 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  62. ↑ Nasa's Ingenuity Mars helicopter set for first flight. BBC News. 2021-04-18. Dostupné online [cit. 2021-04-19]. (anglicky) 
  63. ↑ oXy Online. NASA bude ve zbylých pokusech s Ingenuity odvážnější, zkusí delší výlet. Svethardware.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  64. ↑ POTTER, Sean. With Goals Met, NASA to Push Envelope with Ingenuity Mars Helicopter. NASA [online]. 2021-04-28 [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Mars 2020 Launch Vehicle on Stand. NASA’s Mars Exploration Program [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Mars 2020 Launch Vehicle Lifted Up. NASA’s Mars Exploration Program [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Wet Dress Rehearsal: Atlas V Mars 2020. NASA’s Mars Exploration Program [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ MARS.NASA.GOV. Trip to Mars - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Perseverance Rover Decelerates in the Martian Atmosphere, JPL [online]. 2020-12-16. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Stopy života na Marsu bude hledat další vozítko NASA. E15.cz [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  71. ↑ MARS.NASA.GOV. Images from the Mars Perseverance Rover - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ HiRISE Captured Perseverance During Descent to Mars - NASA [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ COHEN, Don. The Sky Crane Solution [online]. NASA, 2012-07-31 [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ MARS.NASA.GOV. Mars 2020 Landing Site Selection - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Česká televize. Robotický průzkumník Perseverance už jezdí po Marsu. Zatím urazil šest a půl metru. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  76. ↑ NASA's Ingenuity Mars Helicopter Succeeds in Historic First Flight. NASA’s Mars Exploration Program [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Nasa successfully flies small helicopter on Mars. BBC News. 2021-04-19. Dostupné online [cit. 2021-04-28]. (anglicky) 
  78. ↑ STRICKLAND, Ashley. NASA's Mars helicopter Ingenuity successfully completed its historic first flight. CNN [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ NASA’s Perseverance Rover Begins Its First Science Campaign on Mars - NASA [online]. 2021-06-09 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ SUN, Vivian Z.; HAND, Kevin P.; STACK, Kathryn M. Overview and Results From the Mars 2020 Perseverance Rover's First Science Campaign on the Jezero Crater Floor. Journal of Geophysical Research: Planets. 2023-06, roč. 128, čís. 6. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. ISSN 2169-9097. DOI 10.1029/2022JE007613. (anglicky) 
  81. ↑ NASA’s Perseverance Rover Arrives at Delta for New Science Campaign. NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL) [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ KUTHUNUR, Sharmila. Perseverance Mars rover collects 1st sample of new science campaign (photos). Space.com [online]. 2023-04-05 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ Průzkumník Perseverance přistál na Marsu a poslal první fotografie kráteru Jezero. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-02-18 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  84. ↑ a b c Sonda Perseverance vytvořila jedinečný panoramatický snímek Marsu. E15.cz [online]. 2021-02-26 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  85. ↑ NASA zveřejnila další fotografie z Marsu, robot Perseverance je v pořádku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-02-19 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  86. ↑ POTTER, Sean. NASA’s Perseverance Drives on Mars’ Terrain for First Time. NASA [online]. 2021-03-05 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ Robotický průzkumník Perseverance už jezdí po Marsu. Zatím urazil šest a půl metru. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  88. ↑ První výlet Perseverance po Marsu. Šest a půl metru urazil za 33 minut. iDNES.cz [online]. 2021-03-06 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  89. ↑ VIDEO: Perseverance se rozjela. Vědci již vytipovávají další trasy. E15.cz [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  90. ↑ STRICKLAND, Ashley. Perseverance rover takes its first drive on Mars, sends back image. CNN [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Mars 2020 je už opravdu „rover“. kosmonautix.cz [online]. 2019-12-19 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  92. ↑ SLOUKA, David. Rover Perseverance jezdí, NASA slaví mimořádný úspěch - InSmart.cz. insmart.cz [online]. 2021-03-06CET12:25:29+01:00 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  93. ↑ Perseverance rover sends back first ever recording of driving on Mars – video. The Guardian. 2021-03-18. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  94. ↑ NASA shares first recording of Perseverance rover driving on Mars. Sky News [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ a b Another First: Perseverance Captures the Sounds of Driving on Mars. NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL) [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ Vrtulníček Ingenuity se poprvé proletěl nad Marsem. iDNES.cz [online]. 2021-04-19 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  97. ↑ ČÍŽEK, Jakub. Tak se to podařilo. Vrtulník Ingenuity se právě krátce prolétl nad Marsem. VTM.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  98. ↑ BARTELS, Meghan. Behold! NASA's Mars helicopter Ingenuity snaps stunning photo from its 1st flight.. Space.com [online]. 2021-04-19 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ NASA's Perseverance Mars Rover Extracts First Oxygen From Red Planet [online]. NASA, 2021-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ Perseverance na Marsu vyrobil kyslík, stačil by na deset minut dýchání. iDNES.cz [online]. 2021-04-22 [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. 
  101. ↑ Robotický průzkumník Perseverance poprvé vyrobil kyslík na Marsu. E15.cz [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. 
  102. ↑ Perseverance odebrala první vzorek [online]. 2021-08-06 [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. 
  103. ↑ a b MARS.NASA.GOV. Perseverance Rover Mars Rock Samples. NASA Mars Exploration [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ NASA's Perseverance Mars Rover [online]. NASA [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ HOWEL, Elizabeth. Mars rover Perseverance sets distance record on the Red Planet [online]. Space.com, 2022-02-06 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ MARS.NASA.GOV. First Multiple-Sol Drive - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ MARS.NASA.GOV. Perseverance Has a Pet Rock! - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ MARS.NASA.GOV. A Day Full of MOXIE - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ Perseverance's oxygen machine comes to the end of mission. Digital Trends [online]. 2023-09-09 [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ Happy 3rd landiversary, Perseverance! [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. ↑ Mall TV, Vesmírné zprávy, Perseverance se rozjela, 6. 3. 2021 https://www.mall.tv/vesmirne-zpravy/perseverance-se-rozjela
  112. ↑ Mall TV, Vesmírné zprávy, Dechberoucí panorama Marsu od Perseverance https://www.mall.tv/vesmirne-zpravy/dechberouci-panorama-marsu-od-perseverance
  113. ↑ GILBERT, Asha C. 'Rainbow' photo from Mars isn't what it looks like, NASA says. USA TODAY [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ The Indian Express [online]. 2021-04-08 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ Poslechněte si, jak zní Mars. Vozítko má i vesmírný mikrofon, vymyslel ho muzikant. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-02-23 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  116. ↑ WILSON, Jim. Audio and Ringtones. NASA [online]. 2015-01-26 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  117. ↑ NASA zveřejnila záznam zvuku laseru, který testoval skálu na Marsu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  118. ↑ Nasa Mars rover: The clanking sound of Perseverance's wheels. BBC News. 2021-03-18. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. (anglicky) 
  119. ↑ Skřípe a rachotí. NASA zveřejnila zvuk vozítka Perseverance při jízdě na Marsu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-03-18 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  120. ↑ BRENNAN, Pat. Twin of NASA’s Perseverance Mars Rover Begins Terrain Tests. NASA [online]. 2021-11-17 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. 
  121. ↑ CHANG, Kenneth. NASA’s Mars 2020 Rover Gets New, Official Name: Perseverance. The New York Times. 2020-03-05. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  122. ↑ CHANG, Kenneth. NASA’s Mars 2020 Rover Gets New, Official Name: Perseverance. The New York Times. 2020-03-05. Dostupné online [cit. 2021-03-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  123. ↑ Send Your Name to Mars. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. ↑ Nearly 11 Million Names of Earthlings are on Mars Perseverance. NASA’s Mars Exploration Program [online]. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  125. ↑ NASA issues Mission to Mars Student Challenge. SlashGear [online]. 2021-01-10 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  126. ↑ MATHEWSON, Samantha. NASA's 'Mission To Mars' student challenge celebrates upcoming Perseverance rover landing. Space.com [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. ↑ „Odvažte se k velkým věcem.“ Padák, který snesl Perseverance, ukrýval tajný vzkaz. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  128. ↑ a b NASA Sent a Secret Message to Mars. Meet the People Who Decoded. The Washington Post [online]. 2021-01-24 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  129. ↑ WEITERING, Hanneke. NASA's Perseverance rover on Mars is carrying an adorable 'family portrait' of Martian rovers. Space.com [online]. 2021-02-25 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  130. ↑ Sonda Perseverance na Mars přinesla „rodinný portrét“ nebo desku uctívající zdravotníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  131. ↑ WALL, Mike. NASA's next Mars rover carries tribute to healthcare workers fighting coronavirus. Space.com [online]. 2020-06-17 [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  132. ↑ NASA's Perseverance Mars Rover Post [online]. NASA, 2020-03-31 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  133. ↑ 5 skrytých zajímavostí na roveru Perseverance [online]. kosmonautix.cz, 2020-12-29 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  134. ↑ MARS.NASA.GOV. Markings on Mars Perseverance Rover - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  135. ↑ a b Log the Mars Perseverance trackable to earn a new souvenir. Geocaching Official Blog [online]. Geocaching HQ, 2021-03-17 [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  136. ↑ Mars Perseverance Rover [online]. Geocaching.com [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ Geocaching on Mars: An Interview with NASA’s Dr. Francis McCubbin – Official Blog [online]. 2021-02-09 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  138. ↑ a b c FOUST, Jeff. Mars 2020 rover mission to cost more than $2 billion [online]. 2016-07-20 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. ↑ LEGO Technic 42158 NASA Mars Rover Perseverance officially revealed as latest real-life space set [online]. 2023-05-23 [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. ↑ a b PEARLMAN, Robert Z. Lego to roll out Mars rover Perseverance as new Technic set on August 1. Space.com [online]. 2023-05-23 [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  141. ↑ MARS.NASA.GOV. Landing in Living Rooms: LEGO Models of NASA Mars Rover and Helicopter. NASA Mars Exploration [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  142. ↑ HOWELL, Elizabeth. NYC's Empire State Building turns red to celebrate NASA's Perseverance rover. Space.com [online]. 2021-02-18 [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  143. ↑ Built for Mars: The Perseverance Rover. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. IMDb ID: tt13932270 event-location: United States. 
  144. ↑ National Geographic - Built For Mars: The Perseverance Rover. www.natgeotv.com [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. ↑ MARS.NASA.GOV. Roving With Perseverance - NASA. mars.nasa.gov [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  146. ↑ Der Marshubschrauber Ingenuity in Bückeburg. www.hubschraubermuseum.de [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Local-time.svg
Autor: Xander, Licence: CC BY-SA 2.5
globe + clock icon
PIA24285-MarsPerseveranceRover-LandingProfile-20210108.jpg
PIA24285: Perseverance Rover's Entry, Descent and Landing Profile

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA24285

This illustration shows the events that occur in the final minutes of the nearly seven-month journey that NASA's Perseverance rover takes to Mars. Hundreds of critical events must execute perfectly and exactly on time for the rover to land on Mars safely on Feb. 18, 2021. A USA version is available; a metric version of this illustration is also available (Figure 1).

Entry, Descent, and Landing, or "EDL," begins when the spacecraft reaches the top of the Martian atmosphere, traveling nearly 12,500 mph (20,000 kph). It ends about seven minutes later, with Perseverance stationary on the Martian surface. Perseverance handles everything on its own during this process. It takes more than 11 minutes to get a radio signal back from Mars, so by the time the mission team hears that the spacecraft has entered the atmosphere, in reality, the rover is already on the ground.

NASA's Jet Propulsion Laboratory in Southern California built and will manage operations of the Mars 2020 Perseverance rover for NASA.

For more information about the mission, go to: https://mars.nasa.gov/mars2020.
Perseverance's first photo.jpg
NASA's Mars Perseverance rover acquired this image of the area in front of it using its onboard Front Left Hazard Avoidance Camera A. This image was acquired on Feb. 18, 2021 (Sol 0) at the local mean solar time of 20:58:24. The view is partially obscured by a dust cover.
PIA24207-MarsPerseveranceRover-SuperCam-20210120.jpg
PIA24207: SuperCam is Not Seeing Red

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA24207

The mast-mounted portion of SuperCam awaits integration into the Perseverance rover. Part of SuperCam is contained in the belly of the rover, while this unit, containing the laser, infrared spectrometer, telescope, camera, and electronics, sits at the top of the remote sensing mast. The red "remove before flight" cover protects a clear window in front of the telescope and camera and was removed when SuperCam was installed in the rover.

NASA's Jet Propulsion Laboratory in Southern California built and will manage operations of the Mars 2020 Perseverance rover for NASA.

For more information about the mission, go to: https://mars.nasa.gov/mars2020.
Sounds of Perseverance Mars rover driving.oga
Listen to 16 minutes of raw, unfiltered sounds of the Perseverance Mars rover traveling in Jezero Crater. The noise generated by the interaction of the rover’s wheels and suspension with the surface can be heard, along with a high-pitched scratching noise. Perseverance’s engineering team continues to evaluate the source of the scratching noise, which may either be electromagnetic interference from one of the rover’s electronics boxes or interactions between the rover mobility system and the Martian surface. The entry, descent, and landing microphone was not intended for surface operations and had limited testing in this configuration before launch.
1st Perseverance Regolith Sample Atmo Mountain.png
NASA's Mars Perseverance rover acquired this image using its onboard Sample Caching System Camera (CacheCam), located inside the rover underbelly. It looks down into the top of a sample tube to take close-up pictures of the sampled material and the tube as it's prepared for sealing and storage.

This image was acquired on Dec. 2, 2022 (Sol 634) at the local mean solar time of 21:36:37.

Image Credit: NASA/JPL-Caltech
PIA23894-MarsPerseveranceRover-SHERLOC-20200526.jpg
PIA23894: Mars 2020's SHERLOC Instrument

A close-up view of an engineering model of SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals), one the instruments aboard NASA's Perseverance Mars rover. Located on the end of the rover's robotic arm, this instrument features an auto-focusing camera (pictured) that shoots black-and-white images used by SHERLOC's color camera, called WATSON (Wide Angle Topographic Sensor for Operations and eNgineering), to zero in on rock textures. SHERLOC also has a laser, which aims for the dead center of rock surfaces depicted in WATSON's images.

The laser uses a technique called Raman spectroscopy to detect minerals in microscopic rock features; that data is then superimposed on WATSON's images. These mineral maps help scientists determine which rock samples Perseverance should drill so that they can be sealed in metal tubes and left on the Martian surface for a future mission to return to Earth.
Ingenuity on Perseverance rover's belly.jpg
NASA’s Ingenuity Mars Helicopter can be seen on the belly of the Perseverance rover, ready to be dropped off at the helicopter’s deployment location. This image was taken on March 25, 2021, the 35th Martian day, or sol, of the mission, by the WATSON (Wide Angle Topographic Sensor for Operations and eNgineering) camera on the SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals) instrument, located at the end of the rover’s long robotic arm.

NASA’s Jet Propulsion Laboratory built and manages operations of Perseverance and Ingenuity for the agency. Caltech in Pasadena, California, manages JPL for NASA. WATSON was built by Malin Space Science Systems (MSSS) in San Diego and is operated jointly by MSSS and JPL.

The Mars helicopter technology demonstration activity is supported by NASA’s Science Mission Directorate, the NASA Aeronautics Research Mission Directorate, and the NASA Space Technology Mission Directorate.

A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith (broken rock and dust).

Subsequent NASA missions, in cooperation with ESA (European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these sealed samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

The Mars 2020 Perseverance mission is part of NASA’s Moon to Mars exploration approach, which includes Artemis missions to the Moon that will help prepare for human exploration of the Red Planet.
Empire State Illuminated for Mars Perseverance (NHQ202102160044).jpg
The Empire State Building is illuminated in red to celebrate this Thursday's scheduled landing on Mars of NASA's Perseverance rover, Tuesday, Feb. 16, 2021 in New York City. A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith. Photo Credit: (NASA/Emma Howells)
PIA24309-MarsPerseveranceRover-JezeroCrater-20210127.jpg
PIA24309: Exploring Majestic Jezero Crater (Illustration)

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA24309

An illustration of NASA's Perseverance rover exploring inside Mars' Jezero Crater. The 28-mile-wide (45-kilometer-wide) crater is located on the western edge of a flat plain called Isidis Planitia, which lies just north of the Martian equator. NASA believes the ancient lake-delta system there is the best place for Perseverance, in its hunt for signs of past microscopic life, to find and collect promising rock and regolith (broken rock and dust) samples for a possible future return to Earth.

A key objective for Perseverance's mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet's geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith.

Subsequent missions, currently under consideration by NASA in cooperation with ESA (European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these cached samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

NASA's Jet Propulsion Laboratory in Southern California built and manages operations of the Mars 2020 Perseverance rover for NASA.

For more information about the mission, go to https://mars.nasa.gov/mars2020/.
Mars Perseverance ZR0 0490 0710454674 206EBY N0261004ZCAM05068 1100LMJ.png
NASA's Mars Perseverance rover acquired this image using its Right Mastcam-Z camera. Mastcam-Z is a pair of cameras located high on the rover's mast.

This image was acquired on July 7, 2022 (Sol 490) at the local mean solar time of 16:29:13.

Image Credit: NASA/JPL-Caltech/ASU
MarsPerseveranceRover-CalibrationTarget-20210220.png
Mars Perseverance Rover - Calibration Target - February 20, 2021

https://mars.nasa.gov/mars2020/multimedia/raw-images/ZL0_0051_0671470775_320EBY_N0031950ZCAM03011_0480LMJ

This photo was selected by public vote and featured as "Image of the Week" for Week 3 (Feb. 28 - Mar. 06, 2021) of the Perseverance rover mission on Mars.

NASA's Mars Perseverance rover acquired this image using its Right Mastcam-Z camera. Mastcam-Z is a pair of cameras located high on the rover's mast.

This image was acquired on Feb. 20, 2021 (Sol 2) at the local mean solar time of 16:14:38.
25302 PIA24049-800 RIMFAX Location on NASA's Perseverance Rover.jpg
Perseverance's Radar Imager for Mars' Subsurface Experiment (RIMFAX) uses radar waves to probe the ground, revealing the unexplored world that lies beneath the Martian surface. Highlighted in blue in this visualization from the interactive tool Learn About Perseverance, the instrument's antenna is externally mounted underneath the Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator (MMRTG – the rover’s nuclear battery) on the back of the Perseverance. The first ground-penetrating radar set on the surface of Mars, RIMFAX can provide a highly detailed view of subsurface structures down to at least 30 feet (10 meters) underground. In doing so, the instrument will reveal hidden layers of geology and help find clues to past environments on Mars, especially those with conditions necessary for supporting life.
Mars 2020 Perseverance Launch (NHQ202007300012).jpg
A United Launch Alliance Atlas V rocket with NASA’s Mars 2020 Perseverance rover onboard launches from Space Launch Complex 41, Thursday, July 30, 2020, at Cape Canaveral Air Force Station in Florida. The Perseverance rover is part of NASA’s Mars Exploration Program, a long-term effort of robotic exploration of the Red Planet. Photo Credit: (NASA/Joel Kowsky)
Mars Perseverance EUF 0001 0667022672 630ECV N0010052EDLC00001 0010LUJ01.png
NASA's Mars Perseverance rover acquired this image using its Rover Up-Look Camera. This camera is mounted top of the rover and looks up at the descent stage. The exhaust appears clear, but the engines are firing in the photo. This image was acquired on Feb. 22, 2021 (Sol 1) at the local mean solar time of 10:44:17.
6th Perseverance Rock Sample Malay at Three Forks Sample Depot.png
NASA’s Perseverance rover deposited the first of several samples onto the Martian surface on Dec. 21, 2022, the 653rd Martian day, or sol, of the mission.

Figure A is a close-up of the sample tube on the ground.

Perseverance has been taking duplicate samples from each rock target the mission selects. The rover currently has all 18 samples taken so far in its belly, including one atmospheric sample. Based on the architecture of the Mars Sample Return campaign, the rover would deliver samples to a robotic lander carrying a small rocket that would blast them off to space.

The depot will serve as a backup if Perseverance can’t deliver its samples. In that case, a pair of Sample Recovery Helicopters would be called upon to pick up the sample tubes and deliver them to the lander.

A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith (broken rock and dust).

Subsequent NASA missions, in cooperation with ESA (European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these sealed samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

The Mars 2020 Perseverance mission is part of NASA’s Moon to Mars exploration approach, which includes Artemis missions to the Moon that will help prepare for human exploration of the Red Planet.

NASA’s Jet Propulsion Laboratory, which is managed for the agency’s by Caltech in Pasadena, California, built and manages operations of the Perseverance rover. WATSON and ACI were built by Malin Space Science Systems (MSSS) in San Diego and are operated jointly by MSSS and JPL.

For more about Perseverance: mars.nasa.gov/mars2020/

Credit

NASA/JPL-Caltech/MSSS
MarsPerseveranceRover-Rainbow-20210404.png
Mars Perseverance Rover - Rainbow Viewed on Mars - April 4, 2021

https://mars.nasa.gov/mars2020/multimedia/raw-images/RLF_0043_0670767824_537EBY_N0031398RHAZ02006_00_0LLJ

Mars Perseverance Sol 43: Rear Left Hazard Avoidance Camera (Hazcam) This image was taken by REAR_HAZCAM_LEFT onboard NASA's Mars rover Perseverance on Sol 43

NASA's Mars Perseverance rover acquired this image of the area in back of it using its onboard Rear Left Hazard Avoidance Camera.

This image was acquired on Apr. 4, 2021 (Sol 43) at the local mean solar time of 15:14:09.

NOTE: The "Rainbow on Mars" is just a "lens flare" apparently - seems no rainbows are possible on Mars.[1][2] - Stay Safe and Healthy !! Drbogdan (diskuse) 14:08, 7 April 2021 (UTC)

References

  1. ↑ NASAPersevere (7 April 2021). "Twitter Tweet: Rainbow On Mars - No, A Lens Flare". NASA. Retrieved on 7 April 2021.
  2. ↑ Wall, Mike (7 April 2021). "No, the Perseverance rover didn't spot a rainbow on Mars". Space.com. Retrieved on 7 April 2021.
PIA23769-MarsPerseveranceRover-NamePlacard-20200326.jpg
March 26, 2020

Send Your Name Placard Attached to Perseverance

https://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/details.php?id=PIA23769

https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=7624

A placard commemorating NASAs Send Your Name to Mars campaign was installed on the Perseverance Mars rover on March 16, 2020, at Kennedy Space Center. A placard commemorating NASA's "Send Your Name to Mars" campaign was installed on the Perseverance Mars rover on March 16, 2020, at NASA's Kennedy Space Center in Florida. Three fingernail-sized chips affixed to the upper-left corner of the placard feature the names of 10,932,295 people who participated. They were individually stenciled onto the chips by electron beam, along with the essays of the 155 finalists in NASA's "Name the Rover" contest. Liftoff aboard a United Launch Alliance Atlas V 541 rocket is targeted for mid-July of 2020 from Cape Canaveral Air Force Station. NASA's Launch Services Program, based at Kennedy, is managing the launch.

For more information about the mission, go to https://mars.nasa.gov/mars2020/.
PIA24426-MarsPerseveranceRover-20210216.webm
PIA24426: Animation: How Perseverance's SuperCam Works

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA24426

Click here for animation

This narrated animation shows NASA's Perseverance rover on Mars and how the rover's SuperCam laser instrument works.

SuperCam is led by Los Alamos National Laboratory in New Mexico, where the instrument's Body Unit was developed. That part of the instrument includes several spectrometers, control electronics and software.

The Mast Unit was developed and built by several laboratories of the CNRS (French research center) and French universities under the contracting authority of CNES (French space agency). Calibration targets on the rover deck are provided by Spain's University of Valladolid.

JPL is building and will manage operations of the Mars 2020 rover for the NASA Science Mission Directorate at the agency's headquarters in Washington.

For more information about the mission, go to https://mars.nasa.gov/mars2020/.
PIA19672-Mars2020Rover-ScienceInstruments-20150610.jpg
PIA19672: Science Instruments on NASA's Mars 2020 Rover

http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA19672

This 2015 diagram shows components of the investigations payload for NASA's Mars 2020 rover mission.

Mars 2020 will re-use the basic engineering of NASA's Mars Science Laboratory to send a different rover to Mars, with the latest objectives and instruments, launching in 2020. The rover will carry seven instruments to conduct its science and exploration technology investigations. They are:

Mastcam-Z, an advanced camera system with panoramic and stereoscopic imaging capability and the ability to zoom. The instrument also will determine mineralogy of the Martian surface and assist with rover operations. The principal investigator is James Bell, Arizona State University in Tempe.

SuperCam, an instrument that can provide imaging, chemical composition analysis, and mineralogy. The instrument will also be able to detect the presence of organic compounds in rocks and regolith from a distance. The principal investigator is Roger Wiens, Los Alamos National Laboratory, Los Alamos, New Mexico. This instrument also has a significant contribution from the Centre National d'Etudes Spatiales, Institut de Recherche en Astrophysique et Planétologie (CNES/IRAP) France.

Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry (PIXL), an X-ray fluorescence spectrometer that will also contain an imager with high resolution to determine the fine-scale elemental composition of Martian surface materials. PIXL will provide capabilities that permit more detailed detection and analysis of chemical elements than ever before. The principal investigator is Abigail Allwood, NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California.

Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals (SHERLOC), a spectrometer that will provide fine-scale imaging and uses an ultraviolet (UV) laser to determine fine-scale mineralogy and detect organic compounds. SHERLOC will be the first UV Raman spectrometer to fly to the surface of Mars and will provide complementary measurements with other instruments in the payload. SHERLOC includes a high-resolution color camera for microscopic imaging of Mars' surface. The principal investigator is Luther Beegle, JPL.

The Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE), an exploration technology investigation that will produce oxygen from Martian atmospheric carbon dioxide. The principal investigator is Michael Hecht, Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts.

Mars Environmental Dynamics Analyzer (MEDA), a set of sensors that will provide measurements of temperature, wind speed and direction, pressure, relative humidity and dust size and shape. The principal investigator is Jose Rodriguez-Manfredi, Centro de Astrobiologia, Instituto Nacional de Tecnica Aeroespacial, Spain.

The Radar Imager for Mars' Subsurface Experiment (RIMFAX), a ground-penetrating radar that will provide centimeter-scale resolution of the geologic structure of the subsurface. The principal investigator is Svein-Erik Hamran, the Norwegian Defence Research Establishment, Norway.

NASA's Jet Propulsion Laboratory, a division of the California Institute of Technology, Pasadena, manages NASA's Mars Exploration Program for the NASA Science Mission Directorate, Washington.
PIA24094-MarsPerseveranceRover-PIXL-Hexapod-20200922.jpg
PIA24094: PIXL's Hexapod Has Moves

PIA24094-MarsPerseveranceRover-PIXL-Hexapod-20200922

A device with six mechanical legs, the hexapod is a critical part of the Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry (PIXL), one of the instruments aboard NASA's Perseverance Mars rover. The hexapod allows PIXL to make slow, precise movements to get closer to and point at specific parts of a rock's surface in order for the instrument to use its X-ray to discover where — and in what quantity — chemicals are distributed there. This GIF has been considerably sped up to show how the hexapod moves.

Both PIXL and Perseverance were built and are operated by NASA's Jet Propulsion Laboratory in Southern California.

For more information about the mission, go to https://mars.nasa.gov/mars2020/.
PIA24490-MarsPerseveranceRover-FirstDrive-GIF-20210305.gif

The imagery for this animated gif was taken on March 5, 2021, by a Navigation Camera on NASA's Perseverance rover during its first drive on Mars.

A key objective for Perseverance's mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet's geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith (broken rock and dust).

Subsequent NASA missions, in cooperation with ESA (European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these sealed samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

The Mars 2020 Perseverance mission is part of NASA's Moon to Mars exploration approach, which includes Artemis missions to the Moon that will help prepare for human exploration of the Red Planet.
NASA Perseverance Rover Lands on Mars (NHQ202102180057).jpg
Members of NASA’s Perseverance Mars rover team study data on monitors in mission control, Thursday, Feb. 18, 2021, at NASA's Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, California. A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The roverwill characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith. Photo Credit: (NASA/Bill Ingalls)
PIA22460-Mars2020Mission-Helicopter-20180525.jpg
PIA22460: Mars Helicopter (Artist's Concept)

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA22460

This artist concept shows the Mars Helicopter, a small, autonomous rotorcraft, which will travel with NASA's Mars 2020 rover mission, currently scheduled to launch in July 2020, to demonstrate the viability and potential of heavier-than-air vehicles on the Red Planet.

NASA's Jet Propulsion Laboratory will build and manage operations of the Mars 2020 rover for the NASA Science Mission Directorate at the agencys headquarters in Washington.

For more information about the mission, go to https://mars.nasa.gov/mars2020/.
Mars Helicopter Team Awaits First Flight Results (PIA24585).jpg
Members of NASA’s Ingenuity helicopter team in the Space Flight Operations Facility at NASA’s Jet Propulsion Laboratory prepare to receive the data downlink showing whether the helicopter completed its first flight on April 19, 2021.

The Ingenuity Mars Helicopter was built by JPL, which also manages this technology demonstration project for NASA Headquarters. It is supported by NASA’s Science Mission Directorate, Aeronautics Research Mission Directorate, and Space Technology Mission Directorate. NASA’s Ames Research Center and Langley Research Center provided significant flight performance analysis and technical assistance during Ingenuity’s development.

A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith (broken rock and dust).

Subsequent NASA missions, in cooperation with ESA (European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these sealed samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

The Mars 2020 Perseverance mission is part of NASA’s Moon to Mars exploration approach, which includes Artemis missions to the Moon that will help prepare for human exploration of the Red Planet.

JPL, which is managed for NASA by Caltech in Pasadena, California, built and manages operations of the Perseverance rover.
PIA24438-MarsIngenuityHelicopter-WrightBros1stPlaneSwatch-20210406.jpg
Mars Ingenuity Helicopter - Contains Swatch from Wright Brothers First Airplane - April 6, 2021

PIA24438: Pride of the West — and Mars

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA24438

This 0.5-inch x 0.5-inch (1.3 x 1.3 centimeter) square of unbleached muslin material from the Wright brothers' first airplane was encapsulated in a protective polyamide film before being attached to a cable underneath the solar panel of NASA's Ingenuity Mars Helicopter. Procured by the Wrights from a local department store in downtown Dayton, Ohio, the cotton fabric (called "Pride of the West Muslin") was at the time mostly used for ladies undergarments. In the front parlor of their home, the Wrights cut the material into strips and used the family sewing machine to create wing coverings for their airplane Flyer 1, which achieved the first powered, controlled flight on Earth on Dec. 17, 1903.

The swatch of material from the Wright brothers' first airplane was obtained from the Carillon Historical Park, in Dayton, Ohio — home to the Wright Brothers National Museum. The image was taken in a clean room at NASA's Jet Propulsion Laboratory on January 15, 2020.

NASA's Ingenuity Mars Helicopter technology demonstration is supported by NASA's Science Mission Directorate, the NASA Aeronautics Research Mission Directorate, and the NASA Space Technology Mission Directorate. The agency's Jet Propulsion Laboratory, which is managed for NASA by Caltech in Pasadena, California, built and manages operations for Ingenuity and the Perseverance Mars rover.
Mars Hubble.jpg
NASA's Hubble Space Telescope took the picture of Mars on June 26, 2001, when Mars was approximately 68 million kilometers (43 million miles) from Earth — the closest Mars has ever been to Earth since 1988. Hubble can see details as small as 16 kilometers (10 miles) across. The colors have been carefully balanced to give a realistic view of Mars' hues as they might appear through a telescope. Especially striking is the large amount of seasonal dust storm activity seen in this image. One large storm system is churning high above the northern polar cap (top of image), and a smaller dust storm cloud can be seen nearby. Another large dust storm is spilling out of the giant Hellas impact basin in the Southern Hemisphere (lower right).
Mars Perseverance Rover Parachute Deployed.png
NASA's Mars Perseverance rover acquired this image during its descent to Mars, using its Parachute Up-Look Camera A. This camera is mounted on the spacecraft's backshell and looks up at the parachute. The message "DARE MIGHTY THINGS" and JPL's location coordinates are encoded in the pattern of red and white patches.
PIA23154 MOXIE experience is installed into the chassis of the Mars rover Perseverance.jpg
Members of NASA's Mars 2020 project install the Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment (MOXIE) into the chassis of NASA's next Mars rover. MOXIE will demonstrate a way that future explorers might produce oxygen from the Martian atmosphere for propellant and for breathing. The car-battery-sized instrument does this by collecting carbon dioxide (CO2) from the Martian atmosphere and electrochemically splitting the carbon dioxide molecules into oxygen and carbon monoxide molecules. The oxygen is then analyzed for purity before being vented back out to the Martian atmosphere along with the carbon monoxide and other exhaust products. The image was taken on March 20, 2019, in the Spacecraft Assembly Facility's High Bay 1 Cleanroom at NASA's Jet Propulsion Laboratory, in Pasadena, California.
PIA24261-MarsPerseveranceRover-SHERLOC-CalibrationTarget-20201208.jpg
PIA24261: SHERLOC's Calibration Target Aboard the Perseverance Mars Rover

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA24261

The calibration target for SHERLOC, one of the instruments aboard NASA's Perseverance Mars rover, features a slice of Martian meteorite, plus spacesuit materials, including helmet-visor material that doubles as a geocache target.

The calibration target for SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) an instrument on the end of the Perseverance Mars rover's 7-foot-long (3-meter-long) robotic arm, includes a geocaching target, spacesuit materials, and a slice of a Martian meteorite. Scientists rely on calibration targets to fine-tune instrument settings using materials with known properties.

The bottom row of this target features spacesuit materials that scientists will observe to see how they react over time to the irradiated Martian atmosphere. The first sample at left is polycarbonate for use in a helmet visor; inscribed with the address of the fictional detective Sherlock Holmes, it doubles as a geochache for the public. Other materials in the bottom row, from left: Vectran; Ortho-Fabric; Teflon; coated Teflon.

Top row, from left: aluminum gallium nitride on sapphire; a quartz diffuser; a slice of Martian meteorite; a maze for testing laser intensity; a separate aluminum gallium nitride on sapphire with different properties.
The full-scale engineering model of NASA's Perseverance rover, OPTIMISM Rover.jpg
The full-scale engineering model of NASA's Perseverance rover has put some dirt on its wheels. This vehicle system test bed (VSTB) rover moved into its home — a garage facing the Mars Yard at NASA's Jet Propulsion Laboratory in Southern California — on Sept. 4, 2020. It drove onto simulated Martian surface of the Mars Yard — a dirt field at JPL studded with rocks and other obstacles — for the first time on Sept. 8. The VSTB rover is also known as OPTIMISM (Operational Perseverance Twin for Integration of Mechanisms and Instruments Sent to Mars).
PIA23882-MarsHelicopterIngenuity-20200429.jpg
PIA23882: NASA's Ingenuity Mars Helicopter

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA23882

This image shows the flight model of NASA's Ingenuity Mars Helicopter.

The flight model of NASA's Ingenuity Mars Helicopter.

For more information about the mission, go to https://mars.nasa.gov/mars2020/.
PIA24542-MarsPerseveranceRover-IngenuityHelicopter-SelfPortrait-20210406.jpg
Mars Perseverance Rover - and - Ingenuity Helicopter - Self-Portrait - April 6, 2021

PIA24542: Perseverance's Selfie with Ingenuity

NASA's Perseverance Mars rover took a selfie with the Ingenuity helicopter, seen here about 13 feet (3.9 meters) from the rover in this image taken April 6, 2021, the 46th Martian day, or sol, of the mission by the WATSON (Wide Angle Topographic Sensor for Operations and eNgineering) camera on the SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals) instrument, located at the end of the rover's long robotic arm.

Perseverance's selfie with Ingenuity is made up of 62 individual images stitched together once they are sent back to Earth; they were taken in sequence while the rover was looking at the helicopter, then again while it was looking at the WATSON camera. The Curiosity rover takes similar selfies using a camera on its robotic arm. Videos explaining how the rovers take their selfies can be found here.

There are several versions of this selfie. In addition to a full image showing the rover looking at the camera, there is a full image showing the rover looking down at the Ingenuity helicopter (Figure 1); an "over the shoulder" view of the rover looking at the camera (Figure 2); an "over the shoulder" view looking at the Ingenuity helicopter (Figure 3); and an animated GIF showing the rover looking at the camera and then back at the Ingenuity helicopter (animation link).

NASA's Jet Propulsion Laboratory built and manages operations of Perseverance and Ingenuity for the agency. Caltech in Pasadena, California, manages JPL for NASA. WATSON was built by Malin Space Science Systems in San Diego, and is operated jointly by MSSS and JPL.

The Mars helicopter technology demonstration activity is supported by NASA's Science Mission Directorate, the NASA Aeronautics Research Mission Directorate, and the NASA Space Technology Mission Directorate.

A key objective for Perseverance's mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet's geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith (broken rock and dust).

Subsequent NASA missions, in cooperation with ESA (European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these sealed samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

The Mars 2020 Perseverance mission is part of NASA's Moon to Mars exploration approach, which includes Artemis missions to the Moon that will help prepare for human exploration of the Red Planet.

For more about Perseverance: mars.nasa.gov/mars2020/

For more about Ingenuity: go.nasa.gov/ingenuity
PIA23499-Mars2020Rover-FirstTestDrive-20191217a.jpg
Mars 2020 Rover Is Roving

https://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/details.php?id=PIA23499

In a clean room at NASA's Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, California, engineers observed the first driving test for NASA's Mars 2020 rover on Dec. 17, 2019.

Scheduled to launch as early as July 2020, the Mars 2020 mission will search for signs of past microbial life, characterize Mars' climate and geology, collect samples for future return to Earth, and pave the way for human exploration of the Red Planet. It is scheduled to land in an area of Mars known as Jezero Crater on Feb. 18, 2021.

JPL is building and will manage operations of the Mars 2020 rover for NASA. NASA's Launch Services Program, based at the agency's Kennedy Space Center in Florida, is responsible for launch management.

For more information about the mission, go to https://mars.nasa.gov/mars2020/.
RIMFAX radargram at the entry of South Seitah (PIA25025).png
This annotated-composite graphic shows the entry of NASA’s Perseverance rover into the “South Séítah” geologic unit from both an orbital and subsurface perspective.

The annotated view from NASA’s Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) depicts the route Perseverance took into Séítah. The image was provided by MRO’s High Resolution Imaging Experiment (HiRISE).

The graphic below the orbital image is the first “radargram” to be released by the Radar Imager for Mars’ Subsurface Experiment (RIMFAX) instrument aboard Perseverance. It shows the subsurface as the rover drove across the “Artuby” ridgeline. The red lines link bright subsurface “reflectors” to erosion-resistant layers outcropping at the surface.

The University of Arizona, in Tucson, operates HiRISE, which was built by Ball Aerospace & Technologies Corp., in Boulder, Colorado. NASA’s Jet Propulsion Laboratory, a division of Caltech in Pasadena, California, manages the Mars Reconnaissance Orbiter Project for NASA’s Science Mission Directorate, Washington.

A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith.

The Mars 2020 Perseverance mission is part of NASA’s Moon to Mars exploration approach, which includes Artemis missions to the Moon that will help prepare for human exploration of the Red Planet.

Subsequent NASA missions, in cooperation with ESA (European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these sealed samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

NASA’s Jet Propulsion Laboratory in Southern California built and manages operations of the Mars 2020 Perseverance rover for NASA.

Image creditː NASA/JPL-Caltech/University of Arizona/USGS/FFI
Ingenuity's First Black-and-White Image From the Air.jpg
NASA’s Ingenuity Mars Helicopter took this shot while hovering over the Martian surface on April 19, 2021, during the first instance of powered, controlled flight on another planet. It used its navigation camera, which autonomously tracks the ground during flight.

The Ingenuity Mars Helicopter was built by JPL, which also manages this technology demonstration project for NASA Headquarters. It is supported by NASA’s Science Mission Directorate, Aeronautics Research Mission Directorate, and Space Technology Mission Directorate. NASA’s Ames Research Center and Langley Research Center provided significant flight performance analysis and technical assistance during Ingenuity’s development.

A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith (broken rock and dust).

Subsequent NASA missions, in cooperation with ESA (European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these sealed samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

The Mars 2020 Perseverance mission is part of NASA’s Moon to Mars exploration approach, which includes Artemis missions to the Moon that will help prepare for human exploration of the Red Planet.

JPL, which is managed for NASA by Caltech in Pasadena, California, built and manages operations of the Perseverance rover.
Perseverance Landing Skycrane (cropped).jpg
This high-resolution still image is part of a video taken by several cameras as NASA’s Perseverance rover touched down on Mars on February 18, 2021. A camera aboard the descent stage captured this shot.
PIA24483-MarsPerseveranceRover-OctaviaEButler-LandingSite-20210305.jpg
NASA has named the landing site of the agency's Perseverance rover "Octavia E. Butler Landing," after the science fiction author Octavia E. Butler. The landing location is marked with a star in this image from the High Resolution Imaging Experiment (HiRISE) camera aboard NASA's Mars Reconnaissance Orbiter (MRO).
Images from a virtual event on perseverance's first Landiversaery 04.jpg
Roving with Perseverance: Findings from One Year on Mars

Feb. 17

Time: 7 p.m. PST (10 p.m. EST; 0300 UTC)

After a year on the planet, what can Perseverance teach us about Mars’ watery past and our potential future?

Speaker(s):

Jennifer Trosper, Mars 2020 Project Manager, NASA/JPL Dr. Kathryn Stack Morgan, Deputy Project Scientist, Mars 2020, NASA/JPL Host: Brian White, Public Services Office, NASA/JPL

Co-Host:

Nikki Wyrick, Public Services Office, NASA/JPL
Perseverance's First Full-Color Look at Mars.png
This is the first high-resolution, color image to be sent back by the Hazard Cameras (Hazcams) on the underside of NASA’s Perseverance Mars rover after its landing on Feb. 18, 2021.

A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith (broken rock and dust).

Subsequent missions by NASA in cooperation with ESA (the European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these cached samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

The Mars 2020 mission is part of a larger program that includes missions to the Moon as a way to prepare for human exploration of the Red Planet. JPL, which is managed for NASA by Caltech in Pasadena, California, built and manages operations of the Perseverance and Curiosity rovers.
PIA24833 Malamaire View of Citadelle Area by Perseverance rover.jpg
This mosaic image (composed of multiple individual images taken by NASA's Perseverance rover) shows a rock outcrop in the area nicknamed "Citadelle" on the floor of Mars' Jezero Crater. The mosaic image has been nicknamed "Malamaire" by the rover team and includes a block of rock called "Rochette" (after "La Rochette," a small town in north-central France whose name also translates to "little rock"). Perseverance successfully collected its first two rock samples from Rochette in early September 2021. An annotated version of this panorama shows the location of Rochette.

The images in the mosaic were taken by the Mastcam-Z instrument on the 180th sol (Martian day) of the rover's mission. One version (Figure 1) is presented in enhanced color to exaggerate the subtle red, green, and blue color differences among the materials in this scene. Another version (Figure 2) is presented in natural color to simulate the approximate view that we would see with our own eyes if we were there. Additional versions (Figures 3 and 4) combine images from the left and right Mastcam-Z cameras into anaglyphs (for red-blue glasses) that simulate a 3D view of the scene.

A key objective for Perseverance's mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet's geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith (broken rock and dust).
25393 mars2020-2019-11-07-190750 - IMG 0147 1400 MEDA's Wind Sensor 2 Perseverance rover.jpg
MEDA's Wind Sensor 2 seems to be practicing its deployment as if already on Mars.

November 07, 2019

MEDA's Wind Sensor 2 seems to be practicing its deployment as if already on Mars.

Because the nearly car-sized Perseverance rover affects the currents as wind blows across it, this boom can unfold to move the sensors farther away from the rover's wake.

Analyzing data from both of the two Wind Sensors is necessary because readings from either boom may be affected by the presence of the rover. Each of the two wind sensor booms is encircled by a total of six individual detectors, providing an accurate reading from any direction.
Mars 2020 JPL second insignia.svg
A faithful recreation of the Jet Propulsion Laboratory's second insignia for the Mars 2020 mission, introduced in March 2020. The insignia is a simple red circle with a depiction of the Perseverance rover built with simple square blocks, alongside a star shining in the sky. The Mars 2020 mission is intended to be the successor to the Mars Science Laboratory mission, which has operated the Curiosity rover on Mars since its launch in 2011. Perseverence will land in Jezero crater to study the past environment of Mars using scientific instruments specialised in studying soil and materials on Jezero's delta, which once saw large flows of water pass through millions of years ago. Recreated in Inkscape 0.92, based off imagery featured in JPL's Mars 2020 store.
PIA24314-MarsPerseveranceRover-Deceleration-20201216.jpg
PIA24314: Perseverance Rover Decelerates in the Martian Atmosphere (Illustration)

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA24314

In this illustration of its descent to Mars, the spacecraft containing NASA's Perseverance rover slows down using the drag generated by its motion in the Martian atmosphere. Hundreds of critical events must execute perfectly and exactly on time for the rover to land on Mars safely on Feb. 18, 2021.

Entry, Descent, and Landing, or "EDL," begins when the spacecraft reaches the top of the Martian atmosphere, traveling nearly 12,500 mph (20,000 kph).

The cruise stage separates about 10 minutes before entering into the atmosphere, leaving the aeroshell, which encloses the rover and descent stage, to make the trip to the surface. The vehicle fires small thrusters on the backshell to reorient itself and make sure the heat shield is facing forward as it plunges into the atmosphere. As it descends through the atmosphere, the spacecraft fires these thrusters on its backshell to guide itself. The spacecraft uses the Martian atmosphere to brake, causing it to heat up dramatically. Peak heating occurs about 80 seconds after atmospheric entry, when the temperature at the external surface of the heat shield reaches about 2,370 degrees Fahrenheit (about 1,300 degrees Celsius). The rover is safe in the aeroshell, and reaches only about room temperature. Peak deceleration occurs about 10 seconds later (~90 seconds after atmospheric entry). The heat shield slows the spacecraft to under 1,000 mph (1,600 kph).

NASA's Jet Propulsion Laboratory in Southern California built and will manage operations of the Mars 2020 Perseverance rover for NASA.

For more information about the mission, go to: https://mars.nasa.gov/mars2020.
Ingenuity Helicopter's 1st Flight.gif
Ingenuity Helicopter's 1st Flight takeoff and landing captured by MastCam-Z aboard Mars 2020 Perseverance Rover
Perseverance Navcams 360-Degree Panorama.png
This panorama, taken on Feb. 20, 2021, by the Navigation Cameras, or Navcams, aboard NASA’s Perseverance Mars rover, was stitched together from six individual images after they were sent back to Earth.

A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith.

Subsequent missions, currently under consideration by NASA in cooperation with ESA (European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these cached samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

The Mars 2020 Perseverance mission is part of NASA’s Moon to Mars exploration approach, which includes Artemis missions to the Moon that will help prepare for human exploration of the Red Planet.

NASA’s Jet Propulsion Laboratory in Southern California built and manages operations of the Mars 2020 Perseverance rover for NASA.
Perseverance's Big Wheel.png
This high-resolution image shows one of the six wheels aboard NASA’s Perseverance Mars rover, which landed on Feb. 18, 2021. The image was taken by one of Perseverance’s color Hazard Cameras (Hazcams).

A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith (broken rock and dust).

Subsequent missions by NASA, in cooperation with ESA (the European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these cached samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

The Mars 2020 mission is part of a larger program that includes missions to the Moon as a way to prepare for human exploration of the Red Planet. JPL, which is managed for NASA by Caltech in Pasadena, California, built and manages operations of the Perseverance and Curiosity rovers.
PIA25590.jpg
December 07, 2022

The drill bits used by NASA’s Perseverance Mars rover are seen before being installed prior to launch. The regolith bit is on the left, followed by six bits used for drilling rock cores. On the right are two abrasion bits that are used to remove the dust-covered outer layer of a rock so that the rover can take accurate data of its composition.

A key objective for Perseverance’s mission on Mars is astrobiology, including the search for signs of ancient microbial life. The rover will characterize the planet’s geology and past climate, pave the way for human exploration of the Red Planet, and be the first mission to collect and cache Martian rock and regolith (broken rock and dust).

Subsequent NASA missions, in cooperation with ESA (European Space Agency), would send spacecraft to Mars to collect these sealed samples from the surface and return them to Earth for in-depth analysis.

The Mars 2020 Perseverance mission is part of NASA’s Moon to Mars exploration approach, which includes Artemis missions to the Moon that will help prepare for human exploration of the Red Planet.

JPL, which is managed for NASA by Caltech in Pasadena, California, built and manages operations of the Perseverance rover.
Ingenuity helicopter first colour image.jpg
NASA's Ingenuity Mars Helicopter acquired this image using its high-resolution color camera. This camera is mounted in the helicopter's fuselage and pointed approximately 22 degree below the horizon. This image was acquired on Apr. 3, 2021 (Sol 43 of the Perseverance rover mission) at the local mean solar time of 10:51:47.
PIA24342-MarsPerseveranceRover-TouchDown-20201221.jpg
PIA24342: Perseverance Rover Touchdown (Illustration)

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA24342

An illustration of NASA's Perseverance rover landing on Mars. Hundreds of critical events must execute perfectly and exactly on time for the rover to land safely on Feb. 18, 2021.

NASA's Jet Propulsion Laboratory in Southern California built and will manage operations of the Mars 2020 Perseverance rover for NASA.

For more information about the mission, go to: https://mars.nasa.gov/mars2020.
PIA23766-MarsPerseveranceRover-NamePlate-20200305.jpg
PIA23766: Mars Perseverance Nameplate

This image of the titanium nameplate on the robotic arm of NASA's Mars Perseverance rover was taken at a payload servicing facility at the agency's Kennedy Space Center soon after being attached on March 4, 2020. The plate serves as rock and debris shield to protect a flexible cable that carries power and data from computers in the rover's body to actuators in the arm, as well as to the instruments and the drill in the turret. The laser-etched plate weighs 104 grams (3.7 ounces) and measures 17 inches long by 3.25 inches wide (43 centimeters long by 8.26 centimeters wide).

The plate was cut using a waterjet, and the surface was coated with black thermal paint before a computer-guided laser generated the name "Perseverance" by ablating paint from the surface. (The video below shows the process, speeded up 3,000 times.) The nameplate was attached to the rover on March 4, 2020.

For more information about the mission, go to https://mars.nasa.gov/mars2020/.