Persona (maska)

Persona (řecky προσῶπον prosópón, latinsky persona) je maska, která se používala v divadle ve starověkém Řecku a jiných civilizacích, popř. při různých rituálech u různých kmenů a etnik.

Persony ve starořeckém divadle měly velmi výrazné rysy, podle kterých diváci mohli z dálky vidět a posuzovat vlastnosti dané postavy mající danou personu. Persony propůjčovaly charakter hercům, kteří v nich hráli; persona – nikoli herec – byl hlavní faktor určující tento charakter. Starořecké persony měly vždy otvor pro ústa, skrze který herci mluvili. Např. podle Alana Wattse tyto otvory v maskách mohly zesilovat akustický účinek a doslech herce (primitivní předchůdce megafonu)^[1] Hlas herců „znějící přes“ tyto masky (lat. per – přes, sonis – zvuky) jim dal jejich název.

• Geddes, Leonard (1911), Catholic Encyclopedia. 11. New York: Robert Appleton Company, heslo „Person“
• Lukes, Steven; Carrithers, Michael; Collins, Steven, eds. (1987). The category of the person: Anthropology, philosophy, history. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-27757-4.
• Cornelia J.de Vogel The concept of personality in Greek and Christian thought. In Studies in philosophy and the history of philosophy. Vol. 2. Edited by J. K. Ryan, Washington: Catholic University of America Press 1963. pp. 20–60
• Puccetti, Roland (1968). Persons: A Study of Possible Moral Agents in the Universe. London: Macmillan and Company.

• http://www.newadvent.org/cathen/11726a.htm