Peruc

Peruc
Zámek v Peruci
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Louny
Obec s rozšířenou působností	Louny (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°20′33″ s. š., 13°57′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 337 (2023)[1]
Rozloha	53,38 km²[2]
Nadmořská výška	335 m n. m.
PSČ	439 07, 439 08, 440 01
Počet domů	1 228 (2021)[3]
Počet částí obce	8
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Oldřichova 49 439 07 Peruc info@peruc.cz
Starosta	Bc. Jan Vnouček
Oficiální web: www.peruc.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Peruc
Další údaje
Kód obce	566551
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peruc je městys v okrese Louny na východ od okresního města Louny a nedaleko řeky Ohře. Žije zde přibližně 2 300^[1] obyvatel. Severně od městyse se nachází přírodní památka Štola Stradonice.

Název

Název městečka vznikl z osobního jména Peruť (dříve německy Perutz) ve významu Perutův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Peruc (1170), Peruz (1178), Peruce (1189), Peruch (1199), de Perutcze (1291 a 1297), de Perucye (1318), Perucz (1352), Perucz (1410) a na Peruci (1522).^[4] Podle místního úzu je ta Peruc femininum a pojí se s ní předložka na Peruci.^[4] V akademické jazykové příručce pro názvy obcí z roku 1974 je přípustný obrat „v Peruci“.^[5]

Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vypráví pověst o Oldřichovi a Boženě, podle níž bylo jméno utvořeno tak, že Oldřich spatřil Boženu perúc prádlo. Mělo to být v roce 1007.^[6]

Historie

První písemná zmínka o Peruci je z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – Měšek a po něm Hroznata uváděný ještě v roce 1189. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do Palestiny. Před husitskými válkami patřila část Peruce premonstrátskému strahovskému klášteru. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli Pětipeští z Chýš a Egerberka a před třicetiletou válkou Hruškové z Března. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili Thunové.^[7] Za Ledeburů byly v Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel Antonio Porta a po něm Petr Pavel Columbani,^[7] který také narýsoval plán kostela svatého Petra a Pavla a v jednotném architektonickém slohu projektoval i náměstí.^[8]

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.^[9]

V Peruci před holokaustem během druhé světové války žila nepočetná komunita Židů,^[10] kterou připomíná nedaleký židovský hřbitov u Hřivčic.

Obyvatelstvo

Peruc spadá do působnosti římskokatolické farnosti Zlonice. Místní kostel svatého Petra a Pavla je uzavřen z důvodu havarijního stavu stropu.^[13] V obci působí Husův sbor, který koná bohoslužby v kapli Mistra Jana Husa.

Části městyse

• Peruc
• Černochov
• Hřivčice
• Chrastín
• Pátek
• Radonice nad Ohří
• Stradonice
• Telce

Doprava

Městys stojí na u křižovatky silnice II/237 a II/239. Vede jím železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny, na které se zde nachází stanice Peruc.

Kultura

V Peruci se každoročně koná letní hudební festival PLUTOFEST, který pořádá občanské sdružení Plutofest. V červenci 2014 proběhl jeho desátý ročník, jehož hlavní hvězdou byl zpěvák Xindl X.^[14] Kromě festivalu pořádá občanské sdružení další kulturní akce.

Pamětihodnosti

• Jednou z dominant náměstí E. Filly je rokokové průčelí peruckého zámku.^[15] Předchůdcem stavby bývala gotická tvrz a později renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby dokončené roku 1724 a zejména mladší rokokové přestavby z let 1760–1770, které pro rod Ledeburů realizovali stavitelé Antonio della Porta a P. P. Columbani.
• Naproti zámku stojí barokní kostel svatého Petra a Pavla postavený v letech 1724–1725 podle návrhu architekta P. P. Columbaniho.^[8]
• Husův sbor na Peruci
• Zvonička – „vidlák“^[16], stojí na náměstí
• Boží muka před nákupním střediskem^[17]
• Socha svatého Jana Nepomuckého jižně od kostela^[18]
• Pomník padlým v první světové válce na náměstí^[19]
• Bývalá hospoda (dům čp. 19) na náměstí E. Filly^[20]
• Radnice (dům čp. 49)^[21]
• Boženina studánka
• Dům židovské rodiny Rosenbaum u Boženiny studánky
• Oldřichův dub – památný strom u silnice pod zámkem^[22]
• Borovice u studánky – památný strom na svahu po levé straně Débeřského potoka u studánky „V lázních“^[23]
• Dub pod Perucí – památný strom na okraji porostu ve svahu pod Perucí poblíž Oldřichova dubu^[24]
• Kameny zmizelých před domem Rosenbaum^[25]
• Věžový vodojem jihozápadně od městyse

Osobnosti

• Vladimír Čech (1848–1905), pedagog, novinář, politik a spisovatel
• Václav Švambera (1866–1939), český geograf a vysokoškolský pedagog
• Vladimír Václav Heinrich (1884–1965), astronom
• Josef Vyleta (1884–1959), blovický starosta
• Julius Lébl (1897–1960), český herec, scenárista, divadelní a filmový režisér
• Emil Filla (1882–1953), malíř, v Peruci žil a pracoval v letech 1947–1952

Galerie

• 
  Kostel svatých Petra a Pavla
• 
  Muzeum české vesnice
• 
  Škola
• 
  Oldřichův dub
• 
  Boženina studánka
• 
  Dům Rosenbaum na Peruci u Boženiny studánky
• 
  Kameny zmizelých před domem Rosenbaum

Odkazy

Reference

Literatura

• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Peruc zámek, s. 226–228. 

Související články

• Emil Filla
• Galerie U Plazíka
• Pivovar Peruc

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Peruc v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Peruc na Wikimedia Commons
• Peruc v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Perucké stránky