Pescennius Niger

Pescennius Niger
uzurpátor římské říše
Portrét
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0
Císař Pescennius Niger
Doba vládyduben 193 – duben 194
Úplné jménoGaius Pescennius Niger
Narozenímezi 135 a 140
Aquino
Úmrtíkonec dubna 194
Antiochie nad Orontem, Sýrie
PředchůdceDidius Iulianus
NástupceSeptimius Severus
OtecAnnius Fuscus
MatkaLampridia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaius Pescennius Niger[1] (mezi 135 a 140 Itálie – konec dubna 194 u Antiochie nad Orontem, Sýrie) byl římský císař vládnoucí od dubna 193 do dubna 194. Badatelé zabývající se občanskou válkou z let 193–197 ho někdy řadí k uzurpátorům římského trůnu, správnější je ale považovat ho za regulérního panovníka, neboť všichni uchazeči o moc včetně pozdějšího vítěze zápasu Septimia Severa měli tehdy spornou legitimitu.

Původ a kariéra

Pescennius Niger pocházel z italské jezdecké rodiny,[2] o níž jinak téměř chybí bližší údaje. Podle Historie Augusty působil jeho děd ve městě Aquinum v Latiu,[3] z čehož se někdy usuzuje, že právě tam přišel Niger na svět. Jména jeho rodičů, taktéž tradovaná v Historii Augustě – Annius Fuscus a Lampridie –, jsou dnes pokládána za fiktivní.[4]

Nigrova kariéra zprvu odpovídala jeho jezdeckému původu,[5] za Commodovy vlády však nastal rychlý vzestup, završený konzulátem (mezi lety 183 a 191) a následným jmenováním místodržitelem Sýrie (191–193).

Proklamace za císaře

Císařem byl Niger provolán v dubnu 193, patrně ihned poté, co do Sýrie dorazila zpráva o zavraždění císaře Pertinaka a pochybnosti vzbuzující volbě jeho nástupce Didia Iuliana. Jelikož Niger byl v Římě poměrně populární[6] a měl k dispozici i silné vojenské kontingenty, působil tento krok zcela logicky. Schválily ho také téměř všechny východní provincie, od Malé Asie až po Egypt.

Vláda

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0
Denár Pescennia Nigra

Navzdory široké podpoře neměl však Niger své postavení zdaleka jisté, neboť legie v Panonii prohlásily za císaře energického Septimia Severa, původem ze severní Afriky. Severus uzavřel spojenectví s místodržitelem Británie Clodiem Albinem, jmenoval ho caesarem a nečekaně rychle ovládl hlavní město Řím. Didius Iulianus během zmatků zahynul.

Pro Nigra to znamenalo, že bude muset zápasit o trůn nikoli se slabým, zkompromitovaným Iulianem, ale se schopným vojevůdcem Severem, stojícím v čele dobře vycvičených podunajských vojsk.[7] Pokud chtěl protivníka předejít, musel rychle sám převzít iniciativu, proto dal obsadit strategicky důležité město Byzantion na Bosporu, odkud chtěl ovládnout Thrákii i s přilehlými kraji. Avšak nepříznivá znamení ho přiměla k ústupu a koncem roku 193 utrpěl jeho vojevůdce Asellius Aemilianus těžkou porážku u Kyziku v Malé Asii – to psychologicky velmi podpořilo severovskou stranu.[8]

Vinou taktických chyb byly hlavní síly Nigrových vojsk poraženy v lednu 194 u Nikaje,[9] což znamenalo ztrátu většiny Malé Asie. Nová obranná linie vznikla v průsmycích pohoří Taurus, ale ani ta nezabránila Severovcům v dalším postupu. V únoru od Nigra odpadl Egypt, jedna z nejdůležitějších provincií celého východu, obilnice říše. K rozhodujícímu měření sil pak došlo v březnu 194 u Issu, na stejném místě, kde Alexandr Veliký kdysi porazil perského krále Dareia III.

V bitvě u Issu padlo kolem 20 000 Nigrových vojáků a on sám jen s obtížemi unikl do Antiochie. Odtud prchal dále na východ, k Parthům, po cestě byl však dostižen a zabit.[10] Nad jeho památkou bylo vyhlášeno damnatio memoriae.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Podle Dietmara Kienasta, Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 159 znělo Nigrovo občanské jméno Lucius Pescennius Niger a císařské Gaius Pescennius Niger Iustus.
  2. ↑ Cassius Dio 75, 6, 1.
  3. ↑ Historia Augusta, vita Pesc. Nig. 1, 3.
  4. ↑ Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, s. 159.
  5. ↑ Problematické údaje o ní poskytuje Historia Augusta, vita Pesc. Nig. 1, 5; 4, 2; 4, 4.
  6. ↑ Herodianos 2, 7, 3–5.
  7. ↑ Severa navíc uznal i senát, což jeho pozici značně posílilo.
  8. ↑ Cassius Dio 75, 6, 3–4.
  9. ↑ Cassius Dio 75, 6, 5–6.
  10. ↑ Herodianos 3, 4, 1–6; Cassius Dio 75, 7, 1–8, 3.

Literatura

  • BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9. 
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. 
  • HÉRÓDIANOS. Řím po Marku Aureliovi. Praha: Svoboda, 1975. 314 s. 
  • Portréty světovládců I (od Hadriana po Alexandra Severa). Praha: Svoboda, 1982. 356 s. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Didius Iulianus		Znak z doby nástupuŘímský císař
193–194		Znak z doby konce vládyNástupce:
Septimius Severus

Média použitá na této stránce

SPQR.svg
SPQR logo (Senatus Populusque Romanus; The Senate and Roman People)
PescenniusNigerDen.jpg
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0
Portret van Pescennius Niger op een denarius.