Pestřenka trubcová

Pestřenka trubcová
Pestřenka trubcová
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	šestinozí (Hexapoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Podtřída	křídlatí (Pterygota)
Řád	dvoukřídlí (Diptera)
Čeleď	pestřenkovití (Syrphidae)
Rod	pestřenka/včelice (Eristalis)
Binomické jméno
Eristalis tenax (Linné, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pestřenka trubcová (Eristalis tenax) je dvoukřídlý hmyz z čeledi pestřenekovitých. Vyskytuje se v celé Evropě a byla zavlečena i do Severní Ameriky. Pro druh je používáno české synonymum včelice trubcová.^[1]

Pestřenkovití nebodají ani neštípou, jako zástupci dvoukřídlého hmyzu nemají žihadlo a ani ústní ústrojí není uzpůsobeno k bodání či kousání. Patří k významným opylovačům. Při vývoji procházejí proměnou dokonalou.

Měří 15 až 20 mm. Má chlupatou hruď, zbarvení zadečku mívá značně proměnlivé. Někteří jedinci mají zadeček zčásti jasně žlutooranžový, zdobený tmavou kresbou, jiní jsou hnědaví, s kresbou rozmanitě utvářenou. Tvarem těla (někteří jedinci také zbarvením) připomíná včelího trubce, což dalo podnět k vytvoření českého druhového jména. Pestřenku trubcovou je možné odlišit podle dvou jasných skvrn na zadečku.
Larvy pestřenky trubcové jsou asi 2 mm dlouhé, bělavé, příp. šedavé, válcovité, s měkkým tělem vzadu prodlouženým v tenkou dýchací trubici dlouhou až 30 mm. Pomocí trubičky larva čerpá vzduch – jinak by se v bezkyslíkatém prostředí, v němž většinu života žije, udusila.^[2]

Vyskytuje se na celém světě (kosmopolitní výskyt). V České republice je velmi hojným druhem hmyzu. Vyskytuje se na rozmanitých květech od jara do podzimu a za hezkého počasí ji lze spatřit i v říjnu a listopadu. Larvy se vyskytují v prostředí eutrofních vod, zejména s vysokým organickým znečištěním.

Dospělá pestřenka trubcová (imago) žije v zahradách, sadech, na loukách atp., často u vodních ploch, především stojatých. Dospělí jedinci se živí nektarem kvetoucích rostlin, a lze je tedy pozorovat na slunných místech s kvetoucími rostlinami.
Larvy se vyvíjejí v eutrofizovaných vodách, odpadních vodách znečištěných organickými odpady, např. zemědělskými, ale i v běžných eutrofních vodách. Žijí v jímkách včetně silážních, v septicích včetně žump, suchých záchodech, táborových latrínách, na hnojištích, v močůvce atp. Živiny z vody získávají filtrováním (vodu čistí). Za příznivých podmínek se vyvíjejí velmi rychle, někdy ukončí růst již za deset dní. Před kuklením se rozlézají do blízkého okolí, zejména v podvečer. Kuklí se v kožce posledního stadia (tzv. puparium), v tvrdém soudečkovitém útvaru, z něhož se líhne dospělá pestřenka.^[3] Kuklí se na kamenech, zdech, stoncích rostlin aj.
Larvy se mohou uplatnit při šíření některých patogenů, např. mykobakterií. Přítomnost larev pestřenky trubcové je jedním z bioindikátorů znečištění vody.

• GERSTMEIER, Roland. Hmyz: poznávání a určování důležitých druhů hmyzu, pavouků, korýšů, stonožek a mnohonožek střední Evropy. [Praha]: Slovart, 2004, s. 146. Edice Kapesní atlas. ISBN 80-7209-553-6.
• JAVOREK, Vladimír. Kapesní atlas dvoukřídlého hmyzu. Praha: Státní pedag. nakl., 1967, s. 170. Edice Obrazové pomocné knihy.
• ZAHRADNÍK, Jiří. Náš hmyz. 2. upr. vyd. Praha: Albatros, 1987. 445 s. Edice Oko, sv. 46.
• FILIP, Karel. Pestřenky rodu Eristalis 8×. In: Youtube [online]. Publikováno 5. 3. 2017 [cit. 2. 7. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=9K_yryg_FRQ
• guziytb. Larvy pestřenky trubcové. In: Youtube [online]. Publikováno 21. 2. 2016 [cit. 2. 7. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=XRdMrrn2t2U

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pestřenka trubcová na Wikimedia Commons
• Taxon Eristalis tenax ve Wikidruzích