Pest (župa)

Župa Pest
Pest vármegye
Župa Pest – znak
znak
Župa Pest – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoBudapešť
Souřadnice
Rozloha6 393,1 km²
Nejvyšší bodCsóványos (939 m n. m.)
Časové pásmostředoevropský čas
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 333 533 (2022)
Hustota zalidnění208,6 obyv./km²
Jazykmaďarština
Národnostní složeníMaďaři
Náboženstvíkatolictví
Správa regionu
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Druh celkužupa
Podřízené celky18 okresů
Vznik1. února 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2HU-PE
Oficiální webwww.pestmegye.hu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pest (maďarsky Pest vármegye) či Pešťská župa je župa na severu centrálního Maďarska. Na severozápadě hraničí se Slovenskem. Dále sousedí s několika dalšími maďarskými župami, od severu po směru hodin Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Bács-Kiskun, Fejér a Komárom-Esztergom. Župa vznikla v roce 1950, kdy byl zaveden v Maďarsku nový župní systém. Obklopuje maďarskou metropoli Budapešť, která do ní nepatří, ale je jejím sídlem. Největší město župy je Érd, od roku 2006 město se župním právem. Další větší města jsou Vác, Gödöllő, Cegléd.

Dějiny

Letecký pohled na hrad Visegrád

První oblasti dnešní župy, které byly osídleny Maďary, se nacházejí v severní části, v okolí města Visegrád. Visegrád bylo jedno z prvních uherských královských měst. Pohoří Pilis, ve kterém se Visegrád nachází, tehdejší obyvatelé považovali za posvátné.

Po druhé světové válce a nástupu komunismu, bylo v roce 1950 schváleno nové administrativní rozdělení Maďarské lidové republiky, které poněkud racionalizovalo dosavadní historické členění. Původní obrovská župa Pest-Pilis-Solt-Kiskun byla zhruba rozpůlena na severní Pest a jižní Kiskun (spojený se zbytkem Bačky do župy Bács-Kiskun). Již se počítalo s projektem Velké Budapešti, k níž se od roku 1954 až do konce osmdesátých let připojovaly okolní obce, a v mezilehlých plochách vznikala velká panelová sídliště. V devadesátých letech došlo ke zpomalení tohoto rozmachu a naopak se začala projevovat suburbanizace, což vedlo k populačnímu nárůstu v Pešťské župě.

Přírodní podmínky

Hlavní řeku tvoří Dunaj (maďarsky Duna), který protéká i Budapeští. V rámci župy se na Dunaji nacházejí dva velké ostrovy, na severu Svatoondřejský a na jihu Csepel (obtékaný Ráckevským Dunajem). Župou protéká ještě řada dalších, ovšem mnohem menších toků (např. Benta, Nagy-Csatorna, Galga, Rákos-patak, Tápió), na severu teče po hranici Ipeľ. V rovině jižně od Budapešti je hustá síť rybníků a jezírek.

Do župy Pest zasahují dva národní parky – na severu Duna-Ipoly a na jihu stepní Kiskunsági. Na západ od Budapešti se prostírají Budínské vrchy a na severu masiv Börszöny s nejvyšším bodem na území župy (Csóványos 938 m). Na jih a jihovýchod od Budapešti je krajina rovinatá, otevřená do Velké dunajské nížiny. Nejnižším místem župy přitom není výtok Dunaje, ale jihovýchodní okraj u obce Jászkarajenő, kde se území přibližuje k řece Tise (86 m n.m.).

Doprava

Dopravní síť vyplývá z polohy župy kolem Budapešti, kam se radiálně sbíhají hlavní silniční a železniční tahy v zemi. Díky Dunaji je v župě rozvinutá i lodní doprava. Letecké spojení je dobře dostupné díky budapešťskému mezinárodnímu letišti Ference Liszta.

Silniční

Župou vedou všechny hlavní dálnice v Maďarsku vycházející z Budapešti. Hlavní dálnicí je dálnice M0 (obchvat Budapešti), která je částečně ve výstavbě a na ni se napojují dálnice M1 (E60, E75, směr Vídeň a Bratislava), M2 (E77, směr Banská Bystrica, Krakov), M3 (E71, směr Miskolc, Debrecín), M5 (E75, směr Bělehrad, Temešvár), M6 (E73, směr Pětikostelí) a M7 (E66, E71, směr Balaton, Záhřeb), a dále dálková silnice č. 4 (E60 směr Szolnok a Velký Varadín).

Železniční

Župou Pest procházejí hlavní maďarské železniční tratě, ovšem dálkové vlaky tudy mnohdy jen projíždějí. Největší význam má lokální příměstská doprava do Budapešti ze všech směrů, po tratích MÁV nebo HÉV. Významným železničním uzlem je Cegléd, dále Aszód, Érd, Vác. Ve stanici Szob je přechod na Slovensko.

Okresy

Župa Pest se dělí na 18 okresů:[1]

název okresusprávní centrumrozloha
(km²)
počet obyvatel
(1. ledna 2013)[2]
počet
sídel[1]
Okres AszódAszód298,3736 99211
Okres BudakesziBudakeszi288,9584 64612
Okres CeglédCegléd886,3089 26112
Okres DabasDabas614,2348 74611
Okres DunakesziDunakeszi103,0878 7574
Okres ÉrdÉrd184,29117 3047
Okres GödöllőGödöllő449,66140 20515
Okres GyálGyál170,9940 3094
Okres MonorMonor329,8164 22712
Okres NagykátaNagykáta710,1274 16816
Okres NagykőrösNagykőrös349,2527 8243
Okres PilisvörösvárPilisvörösvár130,8152 4669
Okres RáckeveRáckeve417,0536 12011
Okres SzentendreSzentendre326,5877 72013
Okres SzigetszentmiklósSzigetszentmiklós211,28110 0339
Okres SzobSzob438,3224 48717
Okres VácVác362,1967 78118
Okres VecsésVecsés119,7447 1264

Turistika

Mezi turistické cíle župy, využívané k rekreaci zejména obyvateli Budapešti, patří hlavně lesnaté pohoří Pilis, kde se nachází starobylý Visegrád a hluboce zaříznuté Dunajské ohbí, dále Gödöllő s císařským zámkem a závodní okruh Hungaroring (mezi Mogyoródem a Kerepesem). K ubytování lze využit přes 20 kempů na pobřeží Dunaje, či velké množství hotelů a penzionů v Budapešti a okolí.

Odkazy

Reference

  1. a b (maďarsky) 
  2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-09. (maďarsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Pest in Hungary.svg
Autor: TUBS Gallery, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of region xy (see filename) in Hungary.
HUN Pest megye COA.svg
Coat of arms of Pest megye, Hungary
FLAG-Pest-megye.svg
Autor: Babylonien86, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Pest megye
Visegrád Mountain Fastness 03.jpg
Autor: User:Civertan, Licence: CC BY-SA 2.5
Mountain Fastness - Visegrád - Hungary - Europe