Petřín
Petřín | |
---|---|
Vrch Petřín v Praze | |
Vrchol | 331[1] m n. m. |
Prominence | 4 m |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | Pražská plošina / Kladenská tabule / Hostivická tabule / . / Bělohorská pahorkatina[2] |
Souřadnice | 50°4′54″ s. š., 14°23′40″ v. d. |
Povodí | Vltava |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chcešli sobě, pautníku, neobyčejnau, duši a smysly opojující rozkoš způsobiti, wystup na temeno Petřína, oné krásné obrostlé hory, která jako mohutnými perutěmi město zastíňuje, a objewí se ti pod nohama jako čarowným prutem wykauzlená králowská stowěžatá Praha, w dalekém půlkole přehlídne tu oko twoje tuto naši nejzápadnější a nejslawnější stolici slowanskau, jejích 3600 stawení, w kterých 145.000 obywatelů žije, její 100 chrámů otewřených i zamčených, její nesčíslné wěže, wěžičky a báně, její řeku, obrowské mosty a králowský zámek, – a rámcem toho welikolepého obrazu jest požehnaný kraj naší milé Čechie, po níž oko neobmezeně těká, až se o její strážní hradby, wzdálené pohraničné hory opře.[3] |
Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 331 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Samotný vrchol se nachází v areálu bašty sv. Vavřince.[1] Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce.
Historie
Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg – z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín (qui a petris dicitur Petrin).[4]
Od nepaměti se zde lámal kámen – opuka, ze kterého se v Praze postavila řada staveb, včetně prvních kostelů na Pražském hradě nebo mostu přes Vltavu.[5] První historická zmínka o petřínských lomech pochází od Mnicha sázavského, který napsal, že kameny z nich dal opat Silvestr vydláždit kostel Sázavského kláštera.
Petřín je v písemných památkách poprvé zmíněn roku 1108 v souvislosti s vyvražděním velmožského rodu Vršovců.[6] Vršovci sídlili v Libici, kterou obdrželi za pomoc Přemyslovcům s povražděním části Slavníkovců v Libici roku 995. Sami Vršovci pak byli roku 1108 jako „hloupá hovada skoleni a jiní na hoře Petříně sťati“.[7] Poté popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince, sloužilo až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů.
Výrazně do dějin Petřína zasáhl císař Karel IV., když vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 připojil většinu kopce k Malé Straně. Popraviště se přesunulo na druhý břeh na Šibeniční vrch pod Vítkovem, v oblasti zvané dnes U Bulhara.[8]
Stavby
Církevní stavby
- kaple Jezulátka – barokní válcová stavba v Seminářské zahradě
- Kostel svatého Michala archanděla – dřevěný kostelík ze 17. století přenesený z Podkarpatské Rusi
- Kostel svatého Vavřince – barokní kostel na místě románského, katedrální chrám Starokatolické církve
- Křížová cesta s kaplemi Kalvárie a Božího hrobu, začíná ve stráni severně od rozhledny
- Strahovský klášter – nejstarší český premonstrátský klášter v místě vstupu z Petřína na Hradčany
Turistické cíle
- Lanová dráha na Petřín – původní dráha postavená společně s rozhlednou
- Petřínská rozhledna – postavena z iniciativy Klubu českých turistů za Jubilejní výstavy roku 1891
- Zrcadlové bludiště – původně pavilon KČT na Jubilejní výstavě připomínající vyšehradskou bránu Špička
- Hladová zeď – ohraničující Malou Stranu rozšířenou Karlem IV., v baroku rozšířenou souběžnými Mariánskými hradbami
- Štefánikova hvězdárna z roku 1928 pojmenovaná po spoluzakladateli Československa a astronomu M. R. Štefánikovi
- Letohrádek Kinských – klasicistní letohrádek na smíchovském úpatí Petřína, sídlo Národopisného muzea Národního muzea
Ostatní
- Sloupové sluneční hodiny – u hvězdárny
- Restaurace Nebozízek – ve stejnojmenném parku, zchátralá barokně-klasicistní budova byla nově postavená roku 1985[9]
- Pomník obětem komunismu – od Olbrama Zoubka, proti Vítězné ulici
- Sokol Malá Strana – Sokolovna z 19. století. Mezi členy patřili českoslovenští prezidenti T. G. Masaryk, E. Beneš a K. Gottwald[10]
- Vojířova štola
Zahrady a přírodní památka
Petřínské stráně (od severu)
- Velká strahovská zahrada – pod Strahovským klášterem, v horní části údolíčka mezi Petřínem a Úvozem
- Lobkovická zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (německého velvyslanectví) a přilehlá severní stráň Petřína
- Schönbornská zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (velvyslanectví USA)
- Seminářská zahrada – sadově upravená severní část východní stráně Petřína
- Zahrada Nebozízek – část východní stráně Petřína mezi lanovou dráhou a Hladovou zdí
- Kinského zahrada – nad stejnojmenným letohrádkem na jihovýchodní, smíchovské stráni Petřína
Na vrcholu Petřína
- Park u Petřínské rozhledny
- Růžový sad – u hvězdárny Petřína
- Zahrada Květnice – malá květinová zahrada v sevření hradeb poblíž Růžového sadu
- přírodní památka Petřín – Petřínské skalky, které lemují celé temeno kopce
Památné stromy
Na Petříně roste několik památných stromů:
Studánky
- Pramen Petřínka – v Seminářské zahradě u hlavní parkové cesty nedaleko restaurace Petřínské terasy
- Pod Petřínem – původně pítko, s kamenicky řešeným řečištěm v Hellichově ulici
- Ve Strahovské zahradě (Kaštanka) – v zalesněné stráni jihovýchodně od Strahovského kláštera
- Pramen sira Nicolase Wintona – obnovený v roce 2009, u vyhlídkové cesty také v horní části Velké strahovské zahrady
- U Památného stromu (jasanu) – nedaleko Wintonova pramenu
- Kinská, U jezírka (též Vodní schody), Pod Kaštankou – prameny a studánky v Kinského zahradě
Sochy a sousoší
Pomníky osobnostem
- Hana Kvapilová
- Hana Kvapilová (1860–1907), česká herečka. Socha z bílého mramoru znázorňuje sedící postavu v dlouhých šatech a s kyticí na klíně. Jejím autorem je Jan Štursa, který ji vyhotovil v roce 1913. Pod sochou je uložena urna s popelem této herečky — členky Národního divadla.
- Ferdinand Laub
- Ferdinand Laub (1832–1875), světoznámý virtuos a český houslista.
- K. H. Mácha
- Karel Hynek Mácha (1810–1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha stojící, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912.
- Jan Neruda
- Jan Neruda (1834–1891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu, s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970.
- Vítězslav Novák
- Vítězslav Novák (1870–1949), český hudební skladatel. Bronzová socha znázorňuje stojící postavu v nadživotní velikosti. Vytvořil ji v roce 1950 Jan Kodet. V soše je urna s popelem skladatele, který 18. července 1949 zemřel ve východočeské Skutči.
- M. R. Štefánik
- Milan Rastislav Štefánik (1880–1919), československý astronom, politik a letec. Stojící bronzová socha v letecké kombinéze, držící v ruce písemnosti. Na soše určené pro Bratislavu pracoval v letech 1928–1938 Bohumil Kafka. V roce 1952 byla socha roztavena. Na místě před Štefánikovou hvězdárnou odhalil v roce 1994 nový odlitek podle třetinového modelu tehdejší prezident Václav Havel.
- Jaroslav Vrchlický
- Jaroslav Vrchlický (1853–1912), český básník. Pískovcová socha, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, znázorňuje sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.
Další pomníky a dekorativní plastiky
- Pomník obětem komunismu
- Olbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu (zločinů komunizmu) na Újezdě, který byl slavnostně odhalen v roce 2002.
V roce 1946 byl v tomto místě slavnostně odhalen základní kámen k pomníku T. G. Masaryka ve tvaru mramorového stolu, stojící poblíž ještě v roce 1968.
- Fontána s chlapci
- Nazývána U žabiček (Hrající si chlapci, nyní též Masarykovi vnuci), ukazující dvojici chlapců se šesti žabkami a dvěma ještěrkami, hrající si s rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci prezidenta T. G. Masaryka, synové Olgy Masarykové Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří za války zahynuli v zahraničním odboji. Dílo, které mělo původně stát na Lánském zámku, vyhotovil Karel Dvořák v roce 1948.
- Lachtan
- Sochu znázorňující lachtana, vytvořil v roce 1953 Jan Lauda.
- Polibek
- Sousoší autora Josefa Mařatky z roku 1910.
Planetka
Po Petříně je pojmenovaná planetka (16801) Petřínpragensis objevená Petrem Pravcem v Ondřejově v roce 1997.[11] Planetku nebylo možné nazvat jednoduše Petřín, protože by se pletla s již existující planetkou (482) Petrina objevenou roku 1902. Pravidla pro pojmenování planetek toto nepřipouštějí.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ Karel Vladislav Zap: Průwodce po Praze: potřebná příruční kniha pro každého, kdo se s pamětnostmi Českého hlawního města seznámiti chce. Praha: Bedřich Krečmár, 1848. Str. 1, dostupné online: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:e06635a0-c5cb-11dc-97ea-000d606f5dc6 (vydání z roku 1848, 337 stran, včetně mapy), nebo také na https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:45eb4940-2d89-11dd-b336-000d606f5dc6 (chybějí strany 323-331 + chybí mapa), 16. května 2024.
- ↑ KOSMAS. Kosmova kronika česká. 7. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-515-4. str. 31.
- ↑ ZAVŘEL, Jan; A KOL. Pražský vrch Petřín. 2. vyd. Praha: Paseka, 2012. 248 s. ISBN 978-80-7432-244-0. S. 22.
- ↑ KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas. Praha. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 496 s. ISBN 80-7316-209-1. S. 390.
- ↑ Kosmova kronika, III/24
- ↑ ČORNEJ, Petr. Tajemství českých kronik. Litomyšl-Praha: Paseka, 2003. Kapitola Staroměstské náměstí, nebo Šibeniční vrch?, s. 332.
- ↑ Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Academia, Praha 1999. ISBN 80-200-0771-7 čp. 411
- ↑ ZAVŘEL Jan a kol.: Pražský vrch Petřín, Paseka 2002, ISBN 80-7185-422-0. S. 86.
- ↑ http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-16801
Literatura
- BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Petřín ve středověku. In: Kniha o Praze. Praha: Melantrich, 1933. Dostupné online. S. 56–86.
- HRUBEŠ Josef, HRUBEŠOVÁ Eva, BRONCOVÁ Dagmar: Petřín a Strahov, Milpo 2008, ISBN 978-80-87040-10-2
- KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha: Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online.
- ŠULC, Alois Ladislav. Všem Čechům posvátný vrch Petřín s kostelem svatého Vavřince. Praha: vl.n., 1926. Dostupné online.
- ZAVŘEL Jan a kol.: Pražský vrch Petřín, Paseka 2002, ISBN 80-7185-422-0
- POLÁK, Milan et. all. Po stopách pražského vodárenství. 1. vyd. Praha : Milpo media s.r.o., 2015. 231 s. ISBN 978-80-87040-35-5
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petřín na Wikimedia Commons
- Fotografie z Petřínské rozhledny
- Petřín
- Studánka Petřínka na www.estudanky.eu
- Vodní hospodářství na Petříně na Pražská příroda
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
Shiny green button/marker widget.
Autor: High Contrast, Licence: CC BY 3.0 de
Pomník obětem komunismu (Praha, Újezd).
Autor: Another Believer, Licence: CC BY-SA 4.0
Prague, Czech Republic, April 2016
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Malá Strana, vrch Petřín, Petřínské sady, studánka Petřínka.
Socha Milana Rastislava Štefánika před slunečními hodinami u Štefánikovy hvězdárny v Praze. Viz též celkový pohled obr. 02.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, cesta k Petřínu. Podél cesty jsou umístěné výjevy z odsouzení Ježíše Krista k trestu smrti ukřižováním.
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Socha Karla Hynka Máchy na pražském Petříně.