Petřkovice (Ostrava)

Petřkovice
Škola na návsi v Petřkovicích
Škola na návsi v Petřkovicích
Znak městské části PetřkoviceVlajka městské části Petřkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstský obvod
Statutární městoOstrava
OkresOstrava-město
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 140 (2021)[1]
Rozloha3,90 km²
Katastrální územíPetřkovice u Ostravy
Nadmořská výška215 m n. m.
PSČ725 29
Počet domů885 (2021)[1]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu MOHlučínská 135
725 29 Ostrava
posta@petrkovice.ostrava.cz
StarostaIvo Mikulica (ODS)
Oficiální web: petrkovice.ostrava.cz
Petřkovice na mapě
Petřkovice
Další údaje
Kód MO554308
Kód části obce120472
Kód k. ú.720470
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Petřkovická venuše
Kostel v Ostravě-Petřkovicích

Petřkovice (německy Petershofen, do roku 1907 Petrzkowitz; polsky Pietrzkowice) jsou bývalá obec, od 24. dubna 1976 součást města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy, na jehož severním okraji leží. Na jihovýchodě obvodu teče směrem na sever řeka Odra. Nad jejím soutokem s Ostravicí se vypíná vrch Landek, nejvýznamnější archeologické naleziště (Landecká venuše) na Ostravsku.

Historie

Do prvního slovanské osídlení se územím Petřkovic pohybovalo mnoho kmenů a národů. Pod kopcem Landekem se vytvořily obchodní stezky. Jedna vedla od západu podél řeky Opavy a navazovala na druhou významnější starověkou „magistrálu“, tzv. Jantarovou stezku. V 6. stol. začínají na toto území proudit první slovanské kmeny, které na vrchu Landek staví opevněné hradisko. Později bylo hradiště nahrazeno kamenným pohraničním hradem (první písemná zmínka o hradu pochází ze srpna 1297 z doby vlády čes. krále Václava II.).[2]

První písemná zmínka o nich je z roku 1377 v listině o dělení dědictví opavského knížectví mezi čtyři syny knížete Mikuláše II. V roce 1518 se staly součástí hlučínského panství, když je jejich majitel, těšínský kníže Kazimír, prodal Bernardu ze Zvole.

V průběhu následujících desetiletí často střídaly své pány až do roku 1492, kdy přiděluje hlučínské panství a Petřkovice s hradem Landekem český král Vladislav II. Jagelonský těšínskému knížeti Kazimírovi. Do této doby byly Petřkovice rytířským statkem. Po další staletí se stanou nedílnou součástí Hlučínska.

Za dob třicetileté války vtrhli do vsi Dánové a poté Švédové, kteří obyvatelstvo zdecimovali na polovinu. Do 18. století pak patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím Hlučínska k Prusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem byly Petřkovice jako součást Hlučínska od 2. října 1938 znovu přičleněny k Německé říši jako její integrální součást (tzv. „Altreich“).[3]

Petřkovice byly odjakživa zemědělskou obcí. Zvrat nastal v roce 1780 nálezem černého uhlí na úpatí Landeku. To bylo v roce 1782 těženo ve čtyřech slojích, přičemž v roce 1803 došlo k otevření dalších čtyř. V roce 1830 zahájilo arcibiskupství olomoucké těžbu na nové jámě Ferdinandovo štěstí (pozdější Důl Anselm). Arcibiskupství si tak chtělo zajistit suroviny pro své železárny ve Vítkovicích, které jako první v rakousko-uherské monarchii začaly jako palivo místo dřeva používat koks. Původní těžba uhlí byla značně primitivní. To se změnilo v okamžiku, kdy doly koupil roku 1843 rakouský bankéř a podnikatel Salomon Mayer Rothschild, který těžbu zintenzivnil.

Nejprve zajišťoval spojení s Přívozem převozník. Dřevěný most přes Odru byl postaven v roce 1880 a roku 1929 byl nahrazen mostem ocelovým. 15. června 1925 byl zahájen provoz na prodloužení železniční trati Opava – Hlučín do Petřkovic. Tato trať byla rozestavěna před rokem 1920 (rok připojení Hlučínska k Československu) a československý stát ji dokončil přes nevhodnost trasování až do stanice Petřkovice. Ke stavbě přeshraničního úseku do Annabergu (Ruderswaldu), dnes polských Chałupek, již nikdy nedošlo. Doprava tedy byla provozována do Petřkovic, ale na konci druhé světové války byl ustupující německou armádou vyhozen do povětří ocelový most přes údolí Petřkovic. Po válce již nebyl obnoven a doprava byla provozována jen do zastávky Petřkovice doly.[4] V roce 1950 pak došlo k výstavbě tramvajové trati propojující Ostravu-Přívoz s Hlučínem přes Petřkovice. Provoz na této trati skončil v roce 1982. Celá trať byla následně zrušena a koleje vytrhány. V tělese dráhy byl poté postaven průtah silnice I/56.[5]

Díky aktivitám Rotschildů byla v květnu 1908 dokončena stavba hornické léčebny (později nemocnice) s 60 lůžky v hlavní budově. Vedlejší budova pak sloužila jako izolace pro infekční choroby, další budovy obsahovaly správu nemocnice a márnici. Ve své době šlo o moderní zdravotnické zařízení pro horníky z nedalekého dolu Anselm, ale vzhledem ke svému umístění ji využívali i obyvatelé Petřkovic a okolních obcí.[6] Svou funkci hornické léčebny přestala plnit v roce 1993, kdy se zavřel důl Anselm a nakonec byla v roce 1996 nemocnice s 120 lůžky a 62 zaměstnanci zrušena. V roce 2007 byly všechny objekty zbourány a na místě vznikl developerský projekt bytového domu.

První světová válka připravila Petřkovice o 71 mužů v řadách německé armády. V roce 1920 jsou pak Petřkovice připojeny k Československé republice.

Pamětihodnosti

Významná místa tohoto obvodu tvoří Hornické muzeum, hornická nemocnice z roku 1908 (zbořena v roce 2007), nejstarší hornická, popř. dělnická kolonie na Ostravsku (zvaná Mexiko)[7] z roku 1899 a budova staré školy v novogotickém stylu.

Symboly

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/90 ze 4. 10. 1994.

Znak

Polcený štít; v pravém zlatém poli vyniká půl slezské orlice, levá polovina zeleno-stříbrně dělena, nahoře zkřížená stříbrná hornická kladívka, dole modré vlnité břevno.

Prapor

Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, černý, žlutý a zelený.

Pečeť

Na nejstarší dochované pečeti z roku 1722 je zachycen doprava ujíždějící jezdec na koni.

Doprava

Po zániku tramvajové trati do Hlučína přebrala významnou úlohu autobusová doprava. Přes toto území vedou trasy těchto linek:

  • 34 Křižíkova – Hlučín aut. nádr.
  • 52 Křižíkova – Paseky
  • 56 Křižíkova – Darkovičky
  • 66 Křižíkova – Nádraží Hlučín
  • 67 Křižíkova – Vrablovec transformátor – Hlučín aut. nádr.
  • 68 Křižíkova – Markvartovice – Šilheřovice, Paseky
  • 281 Ostrava, Muglinovská – Třebom, nám.
  • 282 Ostrava, Muglinovská – Bohuslavice, rest. Jednota – Strahovice, kaple
  • 283 Ostrava, Muglinovská – Štěpánkovice, Svoboda
  • 290 Ostrava, Muglinovská – Hať, točna
  • 292 Ostrava, Muglinovská – Vřesina, rest. – Strahovice, kaple

Slavní rodáci

Mezi známé rodáky patří např. mistryně republiky v gymnastice Adolfína Tačová či zpěvačka Hana Zagorová.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  2. Podrobnější historie — Čeština. petrkovice.ostrava.cz [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  3. Nové sdružení bude připomínat originalitu Hlučínska. iDNES.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  4. Petřkovice - Annaberg (Chalupki). www.parostroj.net [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  5. Tramvajové dráhy na Ostravsku. ŽelPage.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-04]. 
  6. BY-NC-SA, OstravaBlog.cz / CC –. OstravaBlog.cz | Fotoreportáže - Kafkovská proměna petřkovické nemocnice. ostravablog.cz [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-05. 
  7. ČVANČAROVÁ, Naďa. Stará ostravská dělnická kolonie Mexiko vypadá jako kdysi. A přitom stále žije. Rozhlas.cz. 2014-01-21. Dostupné online [cit. 2018-01-12]. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Petřkovice CoA.jpg
Znak obvodu Petřkovice.
Petřkovická venuše.jpg
Autor: Kozuch, crop by Ragimiri, Licence: CC BY-SA 3.0
Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska, Národní muzeum v Praze.
Petřkovická venuše (replika).
Flag of Petřkovice.gif
Vlajka obvodu Petřkovice.
Ostrava, Petřkovice, kostel.JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Petřkovice, Ostrava. Okres Ostrava-město, Moravskoslezský kraj
Petřkovice.svg
Pozice městského obvodu Petřkovice na mapě Ostravy.
Ostrava, Petřkovice, škola na náměstí (1).JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Petřkovice, Ostrava. Okres Ostrava-město, Moravskoslezský kraj