Petachja z Řezna

(c) Briangotts, CC BY-SA 3.0

Petachja z Řezna (hebrejsky פתחיה מרגנסבורג) byl český rabín, cestovatel a spisovatel pozdního 12. a začátku 13. století. Narodil se v Řezně a ještě v mládí se přestěhoval do Prahy. Jeho bratr byl rabín, talmudický učenec a právník Jicchak ha-Lavan (Izák Bílý). Je známý svou cestou na Blízký východ a do východní Evropy. Tuto cestu zaznamenal v hebrejském cestopise. Dochovalo se šest rukopisů cestopisu, první tištěná verze vyšla v Praze roku 1695.^[1] Česky vyšel cestopis prvně roku 2002 v nakladatelství Argo, pod názvem Dva středověké hebrejské cestopisy (hebraistka Jiřina Šedinová, jež knihu editovala i přeložila, ho vydala spolu s cestopisem Benjamína z Tudely). Je možné, že dochovaný cestopis je zkrácenou verzí původního, delšího a nedochovaného. Petachja v knize popisuje Polsko, Podkarpatskou Rus, jižní Ukrajinu, Krym (tehdy ovládaný Janovany), Arménii, Řecko, Irák, Írán, Sýrii a další místa. Petachjovým učitelem byl Judah ben Samuel z Řezna. Předpokládá se, že byl i jeho společníkem na cestě na Blízký východ a někdy je dokonce považován za spoluautora cestopisu, neboť to byl patrně právě on, kdo psal cestovní poznámky, které později Petachja převedl do podoby cestopisu.^[2] Je možné, že význam části cesty byl i obchodní, a že Petachja takto vytvořil obchodní cestu z Mohuče do Kyjeva.^[3] Datace Petachjovy cesty je nejistá, předpokládá se, že z Prahy vyrazil mezi lety 1170 až 1180, v Jeruzalémě byl jistě před bitvou u Hattínu v roce 1187, neboť v době jeho návštěvy ho ještě ovládali křižáci (Jeruzalémské království). Autor se v cestopise věnuje i útlaku Židů, který pozoroval zejména v Řecku. Historicky cenná jsou jeho pozorování rané komunity Karaitů na Krymu a s tím související zmínky o Chazarech. Mimo své cestopisné dílo nebyl Petachja příliš literárně činný, napsal jen několik málo komentářů k Talmudu.