Petar Preradović
| Petar Preradović | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. března 1818 Grabrovnica |
| Úmrtí | 18. srpna 1872 (ve věku 54 let) Pottenstein |
| Místo pohřbení | Mirogoj |
| Povolání | básník, překladatel, voják, spisovatel a důstojník |
| Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
| Děti | Zora Preradović |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petar Preradović, v srbské cyrilici Петар Прерадовић (19. března 1818 – 18. srpna 1872) byl ilyristický básník, panslavista a překladatel.
Život
Původem byl z hraničářské rodiny chorvatských Srbů[1], později studoval na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a svůj život zasvětil armádě. Žil proto většinou mimo Chorvatsko. Zpočátku psal německy, po setkání s řadou ilyristických (ale i jiných slovanských, včetně Čechů) obrozenců však otočil a psal chorvatsky. Patřil k oblíbeným tvůrcům, kteří se hlásili k myšlenkám ilyrského hnutí, měřit se mu mohli pouze Ivanem Mažuranićem, či Stanko Vrazem.[2] Do němčiny přeložil také i část Máchova Máje.
Byl básníkem zvučné, sladké a mohutné milostné i vlastenecké lyriky, spolu se Stanko Vrazem a Ivanem Mažuraničem byl zakladatelem obrozené, duchem národní chorvatské literatury, Slovinci i Srby pak milován a ctěn je stejně, jako slovenský Jan Kollár pro ideálně slovanské stanovisko vzájemné lásky a mezislovanského sblížení.[2]
Pohřben je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Náhrobek je dílem sochaře Rendiče.
Při oslavách jeho jubilea 100 let od narození (19. března 1918) byla účastna i česká deputace z Prahy (básník Jaroslav Kvapil a redaktor Vincenc Červinka), kteří položili na básníkův hrob věnec se stuhami v českých barvách, s nápisem: „Český pozdrav a hold básníku slovanské vzájemnosti". Shromáždění pak zapělo „Kde domov můj" a „Hej Slované", poté i chorvatskou národní "hymnu" „Liepa naša domovina" a srbskou Marseillaisu "Onamo, 'namo!" [2]
Dílo
Kromě následujících sbírek je Preradović také i autorem dramata Putnik (poutník), ve kterém plně vyjádřil svojí nespokojenost a melancholii z neustálého putování daleko od své vlasti.
Odkazy
Reference
- ↑ FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 154. (srbochorvatština)
- ↑ a b c Č., zn. JAK V CHORVÁTSKU SLAVILI JUBILEUM PRERADOVIČOVO. Světozor. 3.4.1918, roč. 1917-1918 (18.), čís. 31, s. 2–3. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petar Preradović na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Petar Preradović (* 19. März 1818 in Grabrovnica, Militärgrenze bzw. Königreich Kroatien und Slavonien, Kaisertum Österreich; † 18. August 1872 in Fahrafeld bei Pottenstein, Erzherzogtum Österreich unter der Enns, Österreich-Ungarn) war österreichischer und von 1867 an österreichisch-ungarischer Generalmajor und kroatischer Autor. Er schrieb auf Kroatisch und Deutsch. 30 Jahre nach seinem Tod wurde er als „der bedeutendste kroatische Dichter der Neuzeit“ bezeichnet und gilt bis heute als kroatischer Nationaldichter.