Peter Barlow
| Peter Barlow | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 13. října 1776 nebo 15. října 1776 Norwich |
| Úmrtí | 1. března 1862 (ve věku 85 let) Kent |
| Povolání | matematik, fyzik a vysokoškolský učitel |
| Ocenění | Copleyho medaile (1825) člen Královské společnosti společník Americké akademie umění a věd |
| Děti | Peter William Barlow William Henry Barlow |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Peter Barlow (13. října 1776 Norwich, Norfolk, Anglie – 1. března 1862 Kent, Anglie)[1][2] byl anglický matematik a fyzik.
Práce v matematice
Barlow byl v zásadě samouk.[3] V roce 1801 byl jmenován profesorem matematiky a zástupcem vedoucího matematické katedry na Královské vojenské akademii (Royal Military Academy) ve Woolwichi,[1][3] a tento post si udržel až do roku 1847. Svými články o matematice přispíval do časopisu pro ženy The Ladies' Diary.[3]
Jeho nejdůležitější díla jsou:
- Základní výzkum teorie čísel (1811);
- Nový matematický a filozofický slovník (1814);
- Nové matematické tabulky (1814).
Tyto tabulky se staly známé jako Barlowovy tabulky. Podávají hodnoty pro čtverce, kostky, čtvercové kořeny, krychle kořenů a reciproční údaje pro všechna čísla od 1 do 10 000. Byly opakovaně přetiskovány až do roku 1965. Barlow byl autorem článků o algebře, analýze, geometrii a pevnosti materiálů v Rees's Cyclopædia. Mnohokrát také přispěl do Encyclopædia Metropolitana.
Práce ve fyzice a strojírenství
Ve spolupráci s optikem Georgem Dollondem, která trvala od roku 1827 do roku 1832, vytvořil Barlow achromatickou čočku, která využívala tekutý disulfid uhličitý. Achromatické čočky byly důležitými optickými prvky zdokonalených dalekohledů. V roce 1833 postavil Barlow achromatický dvojitý objektiv ze spojeného optického a korunového skla. Obměna tohoto vynálezu, nazvaný Barlowova čočka, je široce používána v moderní astronomii a fotografii jako optický prvek pro zlepšení achromatismu a zvětšení obrazu.
Od roku 1823 byl členem Královské společnosti (Fellow of the Royal Society, FRS). O dva roky později obdržel Copleyovu medaili za svou práci na nápravě odchylek lodních kompasů, způsobených přítomností železa v trupu lodí. Některé jeho magnetické výzkumy byly provedeny ve spolupráci se Samuelem Hunterem Christiem. Prováděl časné experimentální a pozorovací studie o původu zemského magnetismu. Je mu přičítán vynález tzv. Barlowova kola, což byl časný homopolární elektromotor, a tzv. Barlowův zákon (nesprávný vzorec elektrické vodivosti).
Barlow se velmi zajímal o parní pohon lokomotiv. Byl členem anglických komisí pro rozvoj železnic Barlow v letech 1836, 1839, 1842 a 1845. Na počátku čtyřicátých let 19. století provedl několik průzkumů pro nově vzniklý Železniční inspektorát.
Barlow několikrát přispěl k teorii pevnosti materiálů, včetně jeho „Eseje o síle a namáhání dřeva“ (1817), který obsahuje experimentální údaje shromážděné u Woolwiche. Šesté vydání této práce z roku 1867 připravili dva Barlowovi synové po jeho smrti a obsahuje životopis jejich otce. Barlow také využil svých znalostí materiálů pro projekty mostů. Jeho synové Peter W. Barlow a William Henry Barlow se stali významnými stavebními inženýry 19. století. Roku 1832 byl Barlow zvolen zahraničním čestným členem Americké akademie umění a věd (American Academy of Arts and Sciences).
Zemřel ve svém domě v londýnské čtvrti Charlton v roce 1862 a byl pohřben na tamějším hřbitově, kde má náhrobek.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Barlow na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Encyclopædia Britannica Online: Peter Barlow, https://www.britannica.com (anglicky).
- ↑ DAY, Lance a McNEIL, Ian: Biographical dictionary of the history of technology, Londýn, Routledge, 1995, s. 42 (anglicky).
- ↑ a b c MacTutor Biography: Peter Barlow, http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Barlow.html Archivováno 18. 9. 2011 na Wayback Machine. (anglicky).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter Barlow na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce