Peter Demetz

Peter Demetz
Peter Demetz (2012)
Peter Demetz (2012)
Narození21. října 1922
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. dubna 2024 (ve věku 101 let)
Spojené státy americké
Povolánípřekladatel, spisovatel, vysokoškolský učitel, literární kritik, literární historik, germanista a editor
TémataPražská německá literatura, germanistika, literární teorie, překladatelská činnost a translatologie
OceněníGoethova medaile (1971)
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1984)
Johann-Heinrich-Merck-Preis (1994)
Wilbur Cross Medal (1998)
Čestný doktorát Masarykovy univerzity (2014)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Hanna Demetz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Demetz ( 21. října 1922 Praha30. dubna 2024[1][2]) byl americký překladatel, spisovatel, germanista, literární vědec a kritik německo-židovsko-českého původu.

Život

Narodil se do pražské kosmopolitní, liberální rodiny, spletitého národního původu. Matka byla Židovka, otec Rétoromán z Jižního Tyrolska okolí Cortiny d'Ampezzo, jehož otec se přistěhoval do Prahy, kde se rodina víceméně germanizovala, v rodině se ovšem téměř rovným dílem pěstovala i česká řeč a kultura. Jako chlapec přesídlil s rodiči do Brna, kde se jeho otec stal intendantem německého divadla. Zahájil studia na Německém klasickém gymnáziu (dnes budova JAMU od autorů vídeňské opery) na Komenského náměstí. Po Hitlerově uchvácení moci v Německu přešel jako mnoho jiných židovských studentů do věhlasného českého akademického gymnázia v Legionářské ulici (nyní třída kapitána Jaroše), kde předtím též studoval Karel Čapek. Ve svých pozdějších životopisných textech porovnával oba ústavy i jejich úroveň.

V roce 1938 se dobrovolně přihlásil do Národní gardy.[3] Matka zahynula ve vyhlazovacím táboře, ale on sám byl jako míšenec I. stupně opakovaně vězněn nasazen na nucených pracích v Německu a Protektorátu,[3] ale holokaust (Šoah) přežil.

Po válce po návratu do Prahy zjistil, že velká část příbuzných holokaust nepřežila, byl ale také svědkem poválečného českého násilí na Českých Němcích.[3] Studoval na Univerzitě Karlově, po komunistickém převratu odešel v roce 1949 s manželkou do exilu. Nejdříve působil v Mnichově v redakci Svobodné Evropy, v roce 1953 odešel do Spojených států,[3] kde studoval na Kolumbijské univerzitě (1954–1956), poté na Yaleově univerzitě (1957–1958) a posléze se na téže škole habilitoval jako docent německé literatury. Od roku 1960 až do penzionování v roce 1991 byl stále na téže škole profesorem.

Po příslibu návratu demokratických pořádků se vrátil do vlasti, po zklamání, zejména z úpadku jazyka, opět odešel do Spojených států.[zdroj?] Do Česka se příležitostně vracel k ojedinělým projevům v akademickém prostředí, v 90. letech ale souvisle učil delší dobu na Ostravské univerzitě.

Dílo

Převážná část jeho díla vznikla až ve Spojených státech. Demetz se specializoval na náročná témata literární teorie, překladatelství a na teorii překladatelství. Napsal několik knih věnujících se Praze.[3] Byl znalcem německé i české literatury, zejména poezie, zvláště pak R. Maria Rilkeho, Boženy Němcové, Bernarda Bolzana (krajan jeho dědečka), Františka Halase a Jiřího Ortena.

Knižní vydání v češtině

  • 1997 Peter Demetz, České slunce, moravský měsíc. Ostrava, Nakladatelství Tilia. ISBN 80-7042-464-8
  • 2004 Peter Demetz, Praha černá a zlatá. Praha, Nakladatelství Prostor. ISBN 80-7260-104-0
  • 2008 Peter Demetz, Dějiště: Čechy. Praha, Nakladatelství Paseka. ISBN 978-80-7185-949-9
  • 2010 Peter Demetz, Praha ohrožená 1939–1945. Politika, kultura, vzpomínky. Praha, Nakladatelství Mladá fronta. ISBN 978-80-204-1798-5

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. PLATTHAUS, Andreas. Jahrhundertfigur der Literaturwissenschaft. kulturforum.info [online]. Deutsches Kulturforum östliches Europa e.V., 2024-05-01 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  2. PEŇÁS, Jiří. Peter Demetz, poslední z Kafkova pláště. Echo24 [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Zažil výslech na gestapu i českou mstu Němcům. Demetz popsal Prahu černou a zlatou. Aktuálně.cz [online]. 2024-05-06 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  4. a b c Článek o Demetzovi im Exil-Archiv der Else-Lasker-Schüler-Gesellschaft.
  5. a b c Krátký životopis Petera DemetzeArchivováno 26. 1. 2011 na Wayback Machine. auf der Website der Rutgers University.
  6. Materialien zur Verleihung des Georg-Dehio-Buchpreises an Demetz.Archivováno 9. 10. 2014 na Wayback Machine.
  7. Medalists of the Learned Society of the Czech Republic. www.learned.cz [online]. Učená společnost České republiky, 2023 [cit. 2023-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-01. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Peter Demetz 2012 (cropped).jpg
Autor: Zandegan55, Licence: CC BY-SA 4.0
Petr Hlaváček a americký germanista Peter Demetz (2012)
GER Bundesverdienstkreuz 4 GrVK.svg
Ribbon bar: Order of Merit of the Federal Republic of Germany – Grand Cross of Merit.
CZE Medaile Za zasluhy 2st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy II. stupně – Česká republika (od roku 1994).