Peter Donnhäuser

Peter Donnhäuser
Narození27. června 1900
Dolní Dvůr
Úmrtí23. dubna 1933 (ve věku 32 let)
Karlovy Vary
Povoláníučitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Peter Donnhäuser (27. června 1900 Dolní Dvůr[1][2] – 23. dubna 1933 Karlovy Vary[3]) byl nacistický zemský vůdce mládeže (Nationalsozialistischer Jugendverband; NSJ) v Sudetech, povoláním učitel.

Život

Narodil se 27. června 1900 v obci Dolní Dvůr (Niederhof) u Vrchlabí.[2] Roku 1919 absolvoval učitelský ústav v Trutnově, poté pracoval jako učitel v jihozápadních Čechách.[4]

Zapojil se do německého nacionalistického hnutí. Roku 1927 se stal skupinovým vedoucím (Gruppenführer), později župním vedoucím (Gauführer) v Karlových Varech a krajským spolkovým vedoucím (Kreisverbandführer) oblasti Teplice – Cheb. Od roku 1931 zastával funkci zemského vůdce mládeže pro Čechy (Landesführer des Jugendverbandes für Böhmen).[4]

Kvůli svým národně-sociálním aktivitám jako vůdce mládeže byl československými úřady roku 1932 propuštěn ze státní služby[4] a 24. září téhož roku odsouzen brněnským krajským trestním soudem ke dvěma letům odnětí svobody a pokutě 2000 Kč. Jednalo se o velký proces se šesti vedoucími představiteli německých organizací Volkssport, Jugendverband a Sudetenbund. Soud došel k závěru, že tyto spolky tvořily součást strany německých národních socialistů v ČSR, jejímž konečným a tajným cílem bylo odtržení části Československé republiky a její připojení k Německé říši. Koordinovali svou činnost s říšskoněmeckými národními socialisty a uznávali vůdcovství Adolfa Hitlera. Cílem Volkssportu bylo vycvičit ilegální armádu po vzoru německého SA a Jugendverband (vedeného Donnhäuserem) měl pro tuto organizaci vychovávat dorost. Tím porušili Zákon na ochranu republiky, čehož si byli vědomi, protože je na to už v prosinci 1930 upozornil poslanec Hans Krebs.[5]

Z vězení byl podmínečně propuštěn[6] 15. března 1933.[7] Protože s učitelským místem už nemohl počítat, začal již dříve studovat práva[4] a živil se jednak soukromými hodinami, jednak prací v advokátní kanceláři dr. Starka.[8] Bydlel v Praze XII (na Vinohradech).[4]

22. dubna 1933 byl během cesty do Aše zatčen ve vlaku a umístěn do policejní cely v Karlových Varech na základě udání, že vedl řeči nepřátelské vůči státu.[4] Podle některých zdrojů měl jet na stranickou schůzi, ačkoliv věděl, že tím porušuje podmínku a hrozí mu zatčení;[8] z výsledků vyšetřování ovšem spíše vyplývalo, že mířil přes Hranice (Rossbach) do emigrace v Německu, protože měl u sebe cestovní pas a byly u něj také nalezeny tajné úřední dokumenty.[6]

Po výslechu byl odveden do policejní věznice. Během noci na něj několikrát dohlédli. 23. dubna o půl páté ještě ležel na pohovce, ale ráno byl nalezen oběšený. Některé (říšsko)německé listy tvrdily, že zemřel v důsledku týrání, ale úřední ohledání za přítomnosti zástupců německých národních socialistů i následná soudní pitva žádné násilí neprokázaly a jako příčina smrti byla jednoznačně konstatována sebevražda.[9] Motivem bylo pravděpodobně zklamání z nevydařeného útěku, s jehož úspěchem již od brněnského procesu počítal, a strach z hrozícího trestu.[7]

Odkaz

Bylo po něm pojmenováno několik ulic: v Liberci, Bayreuthu, Berlíně (dnes Terrassenstraße[10]) a v Brně (dnešní Lesnická ulice)[11] či v Hradci Králové (dnešní U Soudu). V Liberci po něm byla během druhé světové války pojmenována i knihovna. Ve Vrchlabí, během okupace, bylo po něm pojmenováno náměstí, nyní Náměstí TGM.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Donnhäuser na německé Wikipedii.

  1. ↑ Peter Donnhäuser, Bibliografie dějin českých zemí
  2. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených Dolní Dvůr, sign. 32A-7150, ukn 1625, s. 127. Dostupné online.
  3. ↑ SOA Plzeň, Matrika zemřelých Karlovy Vary 096, s. 156. Dostupné online.
  4. ↑ a b c d e f Selbstmord eines nationalsozialistisches Jugendführers. Reichenberger Zeitung. 1933-04-24, roč. 74, čís. 97, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-09]. 
  5. ↑ Spravedlivý rozsudek v procesu s hakenkreuzlery. Národní listy. 1932-09-25, roč. 72, čís. 265, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  6. ↑ a b Dočkáme se konečně rázného zákroku proti hakenkrajclerským rejdům?. Národní listy. 1933-08-09, roč. 73, čís. 216, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  7. ↑ a b Dr. Dembitzki a státní zastupitelství. Národní listy. 1933-04-27, roč. 73, čís. 82, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  8. ↑ a b Zum Tode Donnhäusers. Reichenberger Zeitung. 1933-05-03, roč. 74, čís. 103, s. 7. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  9. ↑ Úřední zpráva o smrti Petra Donnhäusera. Národní listy. 1933-04-29, roč. 73, čís. 118, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  10. ↑ Berlínské ulice do roku 1945 a poté Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (německy)
  11. ↑ PETER-DONNHÄUSER-STRASSE - TŘÍDA PETERA, TÉŽ PETRA DONNHÄUSERA na internetové encyklopedii dějin města Brna