Peter Gojowczyk

Peter Gojowczyk
Peter Gojowczyk ve Wimbledonu 2016
Peter Gojowczyk ve Wimbledonu 2016
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození15. července 1989 (34 let)
Místo narozeníDachau, SRN
BydlištěEisenhofen, Německo
Výška188 cm
Hmotnost83 kg
Profesionál od2006
Ukončení kariéry2023
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 769 867 USD
Dvouhra
Poměr zápasů73–92
Tituly1 ATP, 5 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění39. místo (25. června 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2018, 2020)
French Open1. kolo (2018, 2019, 2021, 2022)
Wimbledon2. kolo (2017)
US Open4. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů6–16
Tituly0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění348. místo (1. dubna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2015, 2018, 2019)
French Open1. kolo (2018)
US Open1. kolo (2018)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231119a19. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Gojowczyk (* 15. července 1989 Dachau) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2018 na 39. místě a ve čtyřhře v dubnu 2019 na 348. místě. Trénuje ho Kristoffer Schimpf. Dříve tuto roli plnil Alexander Satschko.[2]

V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Francii, v němž nejdříve vyhrál nad Jo-Wilfried Tsongou po pětisetové bitvě a v rozhodující, poslední dvouhře podlehl Gaëlu Monfilsovi. Němci tak prohráli 2:3 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Hráče z první světové desítky premiérově zdolal na Gerry Weber Open 2014, když ve druhém kole vyřadil devátého muže klasifikace Milose Raonice. V téže fázi aucklandského ASB Classic 2018 pak přehrál americkou světovou osmičku Jacka Socka.

Za skreč v úvodním kole French Open 2018 proti Cameronu Norriemu, způsobenou poraněním kyčle, byl penalizován částkou 25 tisíc eur (645 000 Kč). Podle pořadatelů nebyl zdravotně v pořádku již před zápasem. Pokud by odstoupil před turnajem, obdržel by poloviční odměnu ze 40tisícové částky za první kolo a druhá půlka by připadla náhradníkovi z kvalifikace. Pokutou za skreč tak tratil 5 tisíc eur, než kdyby odstoupil.[4]

V listopadu 2023 oznámil konec své kariéry.[5]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–2 D)

Dvouhra: 3 (1–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýslede
Vítěz1.24. září 2017Mety, Francietvrdý (h)Francie Benoît Paire7–5, 6–2
Finalista1.24. února 2018Delray Beach, Spojené státytvrdýUSA Frances Tiafoe1–6, 4–6
Finalista2.27. května 2018Ženeva, ŠvýcarskoantukaMaďarsko Márton Fucsovics2–6, 2–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (5–4 D; 0–3 Č)
Futures (8–4 D; 1–4 Č)

Dvouhra: 21 (13–8)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýslede
Finalista1.červenec 2007Saarlouis, NěmeckoantukaMaďarsko Kornél Bardóczky6–7(1–7), 6–2, 5–7
Vítěz1.září 2007Monterrey, MexikotvrdýMexiko Luis-Manuel Flores6–3, 6–4
Vítěz2.říjen 2007Los Cabos, MexikotvrdýPolsko Marcin Gawron6–4, 7–6(7–3)
Vítěz3.leden 2008Bergheim, Rakouskokoberec (h)Francie Ludovic Walter4–6, 7–6(7–4), 6–0
Vítěz4.únor 2008Bergheim, Rakouskokoberec (h)Itálie Uros Vico6–4, 6–4
Vítěz5.září 2008Čennaí, IndietvrdýKazachstán Alexej Kedrjuk7–6(8–6), 6–1
Vítěz6.září 2008Nové Dillí, IndietvrdýPákistán Aqeel Khan6–1, 7–6(7–1)
Vítěz7.září 2008Nonthaburi, ThajskotvrdýJižní Korea Lim Yong-kyu6–4, 6–2
Finalista2.srpen 2009Überlingen, NěmeckoantukaNěmecko Dennis Bloemke2–6, 0–6
Vítěz8.říjen 200Hambach, Německokoberec (h)Francie Benoît Paire6–4, 6–4
Finalista3.červen 2011Antalya, TureckotvrdýMoldavsko Radu Albot3–6, 2–6
Finalista4.červen 2011Trevír, NěmeckoantukaNěmecko Marc Sieber2–6, 6–4, 4–6
Finalista1.srpen 2011Manerbio, ItálieantukaRumunsko Adrian Ungur6–4, 6–7(4–7), 2–6
Finalista2.září 2012Šanghaj, ČLRtvrdýČínská Tchaj-pej Lu Jan-sun5–7, 0–6
Vítěz1.září 2012Ning-po, ČLRtvrdýJižní Korea Jeong Suk-young6–3, 6–1
Finalista3.červenec 2013Oberstaufen, NěmeckoantukaFrancie Guillaume Rufin3–6, 4–6
Vítěz2.leden 2014Heilbronn, Německotvrdý (h)Nizozemsko Igor Sijsling6–4, 7–5
Vítěz3.listopad 2014Bratislava, Slovenskotvrdý (h)Uzbekistán Farrukh Dustov7–6(7–2), 6–3
Vítěz4.září 2015Nan-čchang, ČLRtvrdýIzrael Amir Weintraub6–2, 6–1
Vítěz5.leden 2017Happy Valley, AustrálietvrdýAustrálie Omar Jasika6–3, 6–1
Finalista4.únor 2017Quimper, FrancietvrdýFrancie Adrian Mannarino4–6, 4–6

Čtyřhra (1 titul)

č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.září 2008Nonthaburi, ThajskotvrdýČínská Tchaj-pej Lee Hsin-hanŠvýcarsko Patrick Eichenberger
Srí Lanka Haršana Godamanna
4–6, 7–6(7–1), [11–9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Gojowczyk na anglické Wikipedii.

  1. Peter Gojowczyk na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210906a6. září 2021
  2. Peter Gojowczyk na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210906a6. září 2021
  3. Peter Gojowczyk na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210906a6. září 2021
  4. ČTK, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Gojowczyk zaplatí za skreč na French Open 25 tisíc eur [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-31 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  5. Münchner Tennisprofi Gojowczyk beendet seine Karriere. BR24 [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Gojowczyk WMQ16 (2) (28211180415).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Gojowczyk WMQ16 (2)