Peter Gojowczyk
Peter Gojowczyk | |
---|---|
Peter Gojowczyk ve Wimbledonu 2016 | |
Stát | Německo |
Datum narození | 15. července 1989 (34 let) |
Místo narození | Dachau, SRN |
Bydliště | Eisenhofen, Německo |
Výška | 188 cm |
Hmotnost | 83 kg |
Profesionál od | 2006 |
Ukončení kariéry | 2023 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 769 867 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 73–92 |
Tituly | 1 ATP, 5 challengerů, 8 Futures |
Nejvyšší umístění | 39. místo (25. června 2018) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2018, 2020) |
French Open | 1. kolo (2018, 2019, 2021, 2022) |
Wimbledon | 2. kolo (2017) |
US Open | 4. kolo (2021) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 6–16 |
Tituly | 0 ATP, 1 Futures |
Nejvyšší umístění | 348. místo (1. dubna 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2015, 2018, 2019) |
French Open | 1. kolo (2018) |
US Open | 1. kolo (2018) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 19. listopadu 2023
Peter Gojowczyk (* 15. července 1989 Dachau) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2018 na 39. místě a ve čtyřhře v dubnu 2019 na 348. místě. Trénuje ho Kristoffer Schimpf. Dříve tuto roli plnil Alexander Satschko.[2]
V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Francii, v němž nejdříve vyhrál nad Jo-Wilfried Tsongou po pětisetové bitvě a v rozhodující, poslední dvouhře podlehl Gaëlu Monfilsovi. Němci tak prohráli 2:3 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]
Hráče z první světové desítky premiérově zdolal na Gerry Weber Open 2014, když ve druhém kole vyřadil devátého muže klasifikace Milose Raonice. V téže fázi aucklandského ASB Classic 2018 pak přehrál americkou světovou osmičku Jacka Socka.
Za skreč v úvodním kole French Open 2018 proti Cameronu Norriemu, způsobenou poraněním kyčle, byl penalizován částkou 25 tisíc eur (645 000 Kč). Podle pořadatelů nebyl zdravotně v pořádku již před zápasem. Pokud by odstoupil před turnajem, obdržel by poloviční odměnu ze 40tisícové částky za první kolo a druhá půlka by připadla náhradníkovi z kvalifikace. Pokutou za skreč tak tratil 5 tisíc eur, než kdyby odstoupil.[4]
V listopadu 2023 oznámil konec své kariéry.[5]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 3 (1–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výslede |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 24. září 2017 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Benoît Paire | 7–5, 6–2 |
Finalista | 1. | 24. února 2018 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Frances Tiafoe | 1–6, 4–6 |
Finalista | 2. | 27. května 2018 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | Márton Fucsovics | 2–6, 2–6 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (5–4 D; 0–3 Č) |
Futures (8–4 D; 1–4 Č) |
Dvouhra: 21 (13–8)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výslede |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | červenec 2007 | Saarlouis, Německo | antuka | Kornél Bardóczky | 6–7(1–7), 6–2, 5–7 |
Vítěz | 1. | září 2007 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Luis-Manuel Flores | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 2. | říjen 2007 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý | Marcin Gawron | 6–4, 7–6(7–3) |
Vítěz | 3. | leden 2008 | Bergheim, Rakousko | koberec (h) | Ludovic Walter | 4–6, 7–6(7–4), 6–0 |
Vítěz | 4. | únor 2008 | Bergheim, Rakousko | koberec (h) | Uros Vico | 6–4, 6–4 |
Vítěz | 5. | září 2008 | Čennaí, Indie | tvrdý | Alexej Kedrjuk | 7–6(8–6), 6–1 |
Vítěz | 6. | září 2008 | Nové Dillí, Indie | tvrdý | Aqeel Khan | 6–1, 7–6(7–1) |
Vítěz | 7. | září 2008 | Nonthaburi, Thajsko | tvrdý | Lim Yong-kyu | 6–4, 6–2 |
Finalista | 2. | srpen 2009 | Überlingen, Německo | antuka | Dennis Bloemke | 2–6, 0–6 |
Vítěz | 8. | říjen 200 | Hambach, Německo | koberec (h) | Benoît Paire | 6–4, 6–4 |
Finalista | 3. | červen 2011 | Antalya, Turecko | tvrdý | Radu Albot | 3–6, 2–6 |
Finalista | 4. | červen 2011 | Trevír, Německo | antuka | Marc Sieber | 2–6, 6–4, 4–6 |
Finalista | 1. | srpen 2011 | Manerbio, Itálie | antuka | Adrian Ungur | 6–4, 6–7(4–7), 2–6 |
Finalista | 2. | září 2012 | Šanghaj, ČLR | tvrdý | Lu Jan-sun | 5–7, 0–6 |
Vítěz | 1. | září 2012 | Ning-po, ČLR | tvrdý | Jeong Suk-young | 6–3, 6–1 |
Finalista | 3. | červenec 2013 | Oberstaufen, Německo | antuka | Guillaume Rufin | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 2. | leden 2014 | Heilbronn, Německo | tvrdý (h) | Igor Sijsling | 6–4, 7–5 |
Vítěz | 3. | listopad 2014 | Bratislava, Slovensko | tvrdý (h) | Farrukh Dustov | 7–6(7–2), 6–3 |
Vítěz | 4. | září 2015 | Nan-čchang, ČLR | tvrdý | Amir Weintraub | 6–2, 6–1 |
Vítěz | 5. | leden 2017 | Happy Valley, Austrálie | tvrdý | Omar Jasika | 6–3, 6–1 |
Finalista | 4. | únor 2017 | Quimper, Francie | tvrdý | Adrian Mannarino | 4–6, 4–6 |
Čtyřhra (1 titul)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | září 2008 | Nonthaburi, Thajsko | tvrdý | Lee Hsin-han | Patrick Eichenberger Haršana Godamanna | 4–6, 7–6(7–1), [11–9] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Gojowczyk na anglické Wikipedii.
- ↑ Peter Gojowczyk na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. září 2021
- ↑ Peter Gojowczyk na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 6. září 2021
- ↑ Peter Gojowczyk na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 6. září 2021
- ↑ ČTK, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Gojowczyk zaplatí za skreč na French Open 25 tisíc eur [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-31 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Münchner Tennisprofi Gojowczyk beendet seine Karriere. BR24 [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter Gojowczyk na Wikimedia Commons
- Peter Gojowczyk na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Peter Gojowczyk na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Peter Gojowczyk na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.