Peter Karvaš

Peter Karvaš
Narození25. dubna 1920
Banská Bystrica
Úmrtí28. listopadu 1999
Bratislava
Povoláníspisovatel a dramatik
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Komenského
RodičeFerdinand Karvaš a Karola Skutecká-Karvašová
PříbuzníDominik Skutecký děd
Alexander Skutecký strýc
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Peter Karvaš (pseudonymy Jakub Riečan, Ján Róbert Lipka, Jozef Řepka, P. Bystrický, Peter Bystrík a další) (25. dubna 1920, Banská Bystrica28. listopadu 1999, Bratislava) byl slovenský dramatik, prozaik a divadelní teoretik.

Životopis

Narodil se v rodině lékaře Ferdinanda Karvaše a akademické malířky Karoly Skutecké-Karvašové. Vzdělání získával v Banské Bystrici (gymnázium, 19301938), později začal studovat v Praze na ČVUT a současně na uměleckoprůmyslové škole (19381939), ale studium dokončil na Filozofické fakultě Univerzity Komenského (tehdy s názvem Slovenská univerzita) v Bratislavě (19451947).

Rodný dům Petra Karvaša na Horní ulici 55 v Banské Bystrici

Pracovat začal již v roce 1939 a vystřídal několik zaměstnání – od práce ve stavební firmě až po práci v Neografii v Martině. Během 2. světové války byl rasově pronásledován a internován v pracovním táboře, během Slovenského národního povstání pracoval v Svobodném slovenském vysílači a publikoval v povstaleckém tisku. Po skončení války 19451948 dramaturg Československého rozhlasu, lektor a dramaturg Nové scény a SND v Bratislavě, 19491950 kulturní atašé na československé ambasádě v Bukurešti, později pracoval na pověřenectvu školství (přednosta divadelního oddělení), byl redaktorem Kulturního života a také tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů. V letech 19681974 byl docentem divadelní vědy, po roce 1974 vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu kultury v Bratislavě, od roku 1980 v důchodu. K jeho životu se vrací i dokumentární film natočený v roce 2002 (Slovenská televize, cyklus Osobnosti náboženského života, scénář Slavomíra Očenášová-Štrbová, režie Fedor Bartko).

Tvorba

Jeden z nejvýznamnějších a plodných slovenských prozaiků a dramatiků 20. století, věnoval se i divadelní vědě a publicistice, v období normalizace perzekvován a diskriminován.

Literární činný byl od roku 1937, kdy začal publikovat své první díla v Studentském časopise, ve Svojeti a Mladé kultuře. Zejména během války publikoval pod několika pseudonymy, první kniha mu vyšla až po skončení války (soubor reportáží a rysů Most, 1945). Autor realisticky koncipovaných psychologických novel, historicko-sociálních románů, napsal sbírky cestopisných reportáží a rysů, kritický pohled na souvěkou socialistickou společnost rezonoval v humoristický-satirických souborech povídek. V úsměvném tónu se nesly i sbírky humoresek, jakož i autobiograficky laděná kniha dětských zážitků. Po nucené literární odmlce se představil povstaleckým románem a morálku povstalecké generace analyzoval v autobiografické novele, vrátil se i k satirickému žánru v krátkých prózách a v závěrečném tvůrčím období navázal na humoristicko-satirické prózy. Těžiště jeho tvůrčích aktivit bylo v dramatické tvorbě, byl plodný autor rozhlasových a divadelních her. Podnětné práce vydal i v oblasti divadelní vědy a teorie. Dramaturgicky, režijně a scenáristicky spolupracoval zejména s televizí, která uvedla několik jeho her, inscenací a filmů. Jeho prózy a dramatu vyšly v četných překladech. V teatrologických dílech vycházel ze strukturalismu.

Dílo

Próza

  • 1946-Není přístavů
  • 1947-Polohlasom
  • 1949-Toto pokolení, román
  • 1950-S námi a proti nám
  • 1952-Pokolení v útoku, román
  • 1954-Čert nespí
  • 1957-Čertovo kopýtko
  • 1961-Konfety a leporela, výběr humoresek z válečného období
  • 1968-Nedokončená pro dětský hlas, humoristický-autobiografické dílo
  • 1970-Kniha úlevy
  • 1970-Malovat čerta na zeď
  • 1979-Noc v mém městě, kniha o Slovenském národním povstání
  • 1984-Humoresky a jiné kratochvíle
  • 1989-Poslední humoresky a jiné kratochvíle
  • 1991-Polehčující okolnost, sbírka próz
  • 1992-My, co nechceme být jmenováni
  • 1993-Velikán čili Život a dílo profesora Bogović, novela
  • 1994-Bylo to docela jinak, kniha apokryfů
  • 1995-V uvozovkách, soubor causerií
  • 1995-Intimní dialogy
  • 1997-Tajemství sfingy
  • 2000-Zrada múz (vyšlo posmrtně)
  • 2001-Za zdí (vyšlo posmrtně)

Drama

  • 1943-Hanibal před branami, rozhlasová hra (v roce 1949 přepracováno na divadelní hru)
  • 1943-Maják, jednoaktovky
  • 1945-Spolek pěti "P", rozhlasová hra (v roce 1946 přepracováno na divadelní hru)
  • 1945-Meteor, divadelní hra
  • 1946-Hra o básníkovi (původní rozhlasová hra propracovaná pro divadelní hru)
  • 1948-Bašta, divadelní hra
  • 1946-Návrat do života (knižně vyšlo v roce 1949)
  • 1950-Lidé z naší ulice (knižně vyšlo v roce 1951)
  • 1953-Srdce plné radosti (knižně vyšlo v roce 1954)
  • 1955-Pacient sto třináct
  • 1955-Diplomaté
  • 1959-Půlnoční mše
  • 1960-Zmrtvýchvstání dědečka Kolomana, veselohra
  • 1962-Antigona a ti druzí
  • 1963-Jizva
  • 1964-Velká paruka (knižně vyšlo v roce 1965)
  • 1966-Experiment Damokles (knižně vyšlo v roce 1967)
  • 1969-Absolutní zákaz (knižně vyšlo v roce 1970, vročenie uvádí 1966)
  • 1986-Soukromá oslava (knižně vyšlo v roce 1987)
  • 1987-Zadní vchod
  • 1988-Vlastenci z města Yo
  • 1994-4x ne

Teoretické díla

  • 1948-Kapitoly o rozhlase, postřehy k problematice rozhlasové hry
  • 1948-K základním otázkám současného divadla, historicko-teoretická kniha
  • 1948-Úvod do základních problémů divadla, historicko-teoretická kniha
  • 1956-K některým tvůrčím problémem naší dramatu, úvaha
  • 1964-Zamyšlení nad dramatem, studia (vyšla pouze v češtině)
  • 1969-Zamyšlení nad dramaturgií, studia (vyšla pouze v češtině)
  • 1977-Prostory v divadle a divadlo v prostoru, analýza specifičnosti divadla

Reportáže

  • 1945-Most, publicistické a reportážní rysy
  • 1953-Dítě a meč, reportáž o Německé demokratické republice
  • 1959-Leningradské epištoly, reportáž ze Sovětského svazu
  • 1960-Výlet na jih, reportáž ze Sovětského svazu
  • 1996-Cestou tam a pozpátku

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Karvaš na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • Slovník slovenských spisovatelů

Média použitá na této stránce

Banská Bystrica - Horná ul. 55.jpg
Autor: Ladislav Luppa, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 601-2626/1 CHMSK/601-2626/1,CHMSK/601-2626(other) Slovenské republiky.