Peter Pirquet
Peter Pirquet | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1874 – 1897 | |
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1871 – 1884 | |
Ve funkci: 1890 – 1896 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Str. ústavověr. velkostatku) (Klub liberálů – staroněmci) (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) |
Narození | 31. ledna 1838 Lublaň Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. října 1906 Hirschstetten Rakousko-Uhersko |
Rodiče | Peter Pirquet von Cesenatico |
Děti | Clemens von Pirquet Guido von Pirquet |
Profese | diplomat a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Peter Pirquet von Cesenatico (31. ledna 1838 Lublaň[1] – 20. října 1906 Hirschstetten[1][2]) byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Pocházel ze starobylé šlechtické rodiny z Lutychu.[2] Absolvoval právní studia. V letech 1859–1861 působil v aktivní službě jako důstojník rakouské armády. V období let 1861–1868 byl diplomatem v Kasselu, Bruselu, Paříži a Římě. Diplomacii opustil s titulem legačního tajemníka.[1]
Zapojil se i do politiky. V letech 1871–1884 a 1890–1896 zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zastupoval kurii velkostatkářskou. Patřil do centralistické a provídeňské Strany ústavověrného velkostatku.[1]
Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1874 za velkostatkářskou kurii v Dolních Rakousích. Slib složil 27. února 1874. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[3] V roce 1874 se uvádí jako baron Peter von Pirquet, statkář, bytem Hirschstetten.[4]
V parlamentu zastupoval blok ústavověrných (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval křídlo Strany ústavověrného velkostatku.[5][2] Po dalších volbách se na Říšské radě uvádí v říjnu 1879 jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[6] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[7] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[8] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[9] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[10] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[11]
V závěru života se stal stoupencem mírového hnutí a byl přítelem Berthy von Suttnerové.[1]
Zemřel v říjnu 1906 na svém statku.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d Sterbefall. Reichenberger Zeitung. Říjen 1906, roč. 47, čís. 251, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=303&size=45
- ↑ Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
- ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)