Peter Winter

Peter Winter
Základní informace
Narození28. srpna 1754
Mannheim
Úmrtí17. října 1825 (ve věku 71 let)
Mnichov
Místo pohřbeníStarý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′40″ s. š., 11°33′51″ v. d.)
Žánryopera, klasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel a hudební pedagog
Významná dílaThe Labyrinth or the Battle with the Elements
OceněníZáslužný řád bavorské koruny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Winter, také Peter von Winter, (pokřtěn 28. srpna 1754 Mannheim – 17. října 1825 Mnichov) byl německý hudební skladatel.

Život

Narodil se v Mannheimu. Jako zázračné dítě hrál na housle v mannheimském dvorním orchestru. Studoval ve Vídni u Antonia Salieriho. V roce 1778 se stal ředitelem dvorního divadla v Mnichově, kde se započala jeho dráha skladatele jevištních děl. Nejprve komponoval balety a melodramata. Zkomponoval více než 30 vesměs úspěšných oper. Mezi nimi byla i díla lehčích žánrů jako operety a singspiely. V roce 1798 se stal v Mnichově dvorním kapelníkem a tento titul si udržel až do smrti.

Z jeho oper byla nejznámější opera Das unterbrochene Opferfest, která byla uvedena ve Vídni v roce 1796. V letech 1797–1798 zkomponoval dvě opery (Die Pyramiden von Babylon a Das Labyrinth oder Der Kampf mit den Elementen) na texty Emanuela Schikanedera jako pokračování Mozartovy Kouzelné flétny.

Do Mnichova se vrátil v roce 1798. O pět let později navštívil Londýn, kde uvedl několik svých oper s velkým úspěchem. Posledním dramatickým dílem Winterovým byla opera Der Sänger und der Schneider z roku 1819. Zemřel v Mnichově 17. října 1825.

Winter často pobýval i v Praze a jeho opery zde byly velmi oblíbeny. Vedle oper I fratelli rivali (1794), Belisa (1795), Il sacrifizio interrotto (1796), Amore e Psyche (1797) zde měla v roce 1795 světovou premiéru jeho opera Il trionfo del bel sesso.

Kromě oper Peter Winter komponoval koncerty pro dechové nástroje a orchestr a duchovní hudbu. Zkomponoval mimo jiné 26 mší.

Dílo

Opery

  • Helene und Paris (Karl Josef Förg, 1782 Mnichov, Salvatortheater)
  • Das Hirtenmädchen (Heinrich Braun, 1784 Mnichov, Salvatortheater)
  • Scherz, List und Rache (Johann Wolfgang von Goethe, 1874 Vídeň)
  • Der Bettelstudent oder Das Donnerwetter (hráno také jako Auch Der reisende Student, libreto Paul Weidmann, opereta, 1785 Vídeň, Theater in der Josefstadt; ve stejném roce uvedena i v Praze)
  • Bellerophon (Johann Friedrich Binder von Krieglstein, 1785 Vídeň)
  • Circe (Domenico Perelli, komponováno pro Mnichov, Hoftheater 1788, s ohledem na zákaz italských oper neprovedeno)
  • Psyche (Carl Friedrich Mühler, 1790 Mnichov, Salvatortheater)
  • Jery und Bäteli (Goethe, 1790 Zámek Seefeld)
  • Das Lindenfest oder Das Fest der Freundschaft, opereta (1790 Mnichov, patrně neprovedena)
  • Catone in Utica (Pietro Metastasio, 1791 Benátky, Teatro San Benedetto)
  • Antigona (Marco Coltellini, 1791 Neapol, Teatro San Carlo)
  • Il Sacrificio di Creta ossia Arianna e Teseo (Pietro Pariati, 1792 Benátky, Teatro San Benedetto)
  • I Fratelli rivali (Mattia Botturini, 1793 Benátky, Teatro San Benedetto)
  • Belisa ossia La fedeltà riconosciuta (Alessandro Pepoli, 1794 Benátky, Teatro San Benedetto; jako Elise, Gräfin von Hartburg, 1798 Vídeň, Theater auf der Wieden)
  • Die Thomasnacht, 1795 Bayreuth)
  • Ogus ossia Il trionfo del bel sesso ossia Il tartaro convinto in amore (Giovanni Bertati, 1795 Praha, Stavovské divadlo)
  • I due vedovi (Giovanni de Gamerra, 1796 Vídeň, Burgtheater)
  • Das unterbrochene Opferfest (1796 Vídeň, Kärntnerthortheater)
  • Das Labyrinth oder Der Kampf mit den Elementen (Emanuel Schikaneder, 1797 Vídeň, Kärntnerthortheater)
  • Babylons Pyramiden (Emanuel Schikaneder, 1797 Vídeň, Freihaustheater auf der Wieden)
  • Der Sturm (Franz Xaver Kaspar podle Shakespeara, 1798 Mnichov, Salatortheater)
  • Marie von Montalban (Karl Reger, 1800 Mnichov, Hoftheater)
  • Tamerlan (Etienne Morel de Chédeville podle Voltaire: L'Orphelin de la Chine, 1802 Paříž, Opéra-Comique)
  • La grotta di Calipso (Lorenzo Da Ponte, 1803 Londýn, King's Theatre Haymarket; německy jako Calypso, 1807 Mnichov, Hoftheater)
  • Il trionfo dell'amor fraterno (Lorenzo Da Ponte, 1804 Londýn, King's Theatre Haymarket)
  • Il ratto di Proserpina (Lorenzo Da Ponte, 1804 Londýn, King's Theatre Haymarket)
  • Zaira (Lorenzo Da Ponte podle Voltaira, 1805 Londýn, King's Theatre Haymarket)
  • Der Frauenbund (Franz Marius von Babo, 1805 Mnichov, Hoftheater)
  • Colmal (Mathäus von Collin podle Ossiana, 1809 Mnichov, Hoftheater)
  • Die Pantoffeln (Johann Friedrich Schink, 1811 Hamburk)
  • L'addio ed il ritorno trionfante d'Ettore pasticio, 1815 Mnichov)
  • Maometto II (Felice Romani podle Voltaira, 1817 Milán, La Scala)
  • I due Valdomiri (Felice Romani, 1817 Milán, La Scala)
  • Etelinda (Gaetano Rossi, 1818 Milán, La Scala)
  • Heimeran (Andreas Erhardt, Trauerspiel mit Musik, 1818 Mnichov)
  • Der Sänger und der Schneider (Friedrich von Drieberg, 1819 Ženeva)

Melodramy

  • Lenardo und Blandine (J.-F. von Götz podle Gottfrieda Augusta Bürgera, 1779 Mnichov, Salvatortheater)
  • Cora und Alonzo (Franz Marius von Babo, 1780 Mnichov, Salvatortheater)
  • Reinold und Armida (Franz Marius von Babo podle Torquato Tasso: Osvobozený Jeruzalém, 1780 Mnichov, Salvatortheater)
  • Medea und Jason (Anton Clemens von Törring-Seefeld, 1781 Vídeň, Burgtheater)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce