Petrželový masakr

Petrželový masakr bylo masové zabíjení Haiťanů žijících na severozápadní hranici Dominikánské republiky a v částech přilehlého regionu Cibao v říjnu 1937. Vojáci Dominikánské armády provedli masakr na příkaz dominikánského diktátora Rafaela Trujilla.[1]

V jeho důsledku byla téměř celá haitská populace u dominikánské hranice buď zabita, nebo nucena uprchnout.[2] Mnozí zemřeli při pokusu uprchnout na Haiti přes řeku Dajabón, která obě země odděluje;[3] vojáci je následovali do řeky, aby je zabili, takže řeka byla několik dní plná krve a mrtvol. Odhaduje se, že masakr si vyžádal životy 14 až 40 000 haitských mužů, žen a dětí.[4]

Dominikánští vojáci udeřili na tisíce civilistů a požadovali, aby každý řekl slovo „petržel“ (španělsky perejil, výslovnost perechil). Pokud daný člověk nebyl schopen slovo vyslovit ke spokojenosti vyšetřovatelů, byl považován za Haiťana a zabit.[5]

Masakr

Rafael Trujillo na známce z 30. let 20. století

Dominikánský diktátor Trujillo, zaměřený proti Haiťanům, jasně vyjádřil své záměry vůči jejich komunitě v projevu, který pronesl 2. října 1937 během oslavy na jeho počest v provincii Dajabón:

„Několik měsíců jsem cestoval a překračoval hranice ve všech významech tohoto slova. Viděl jsem, zkoumal a zajímal se o potřeby obyvatel. Dominikáncům, kteří si stěžovali na rabování ze strany Haiťanů žijících mezi nimi, na krádeže dobytka, zásob, ovoce atd. a kteří si tak nemohli v klidu užívat plodů své práce, jsem odpověděl: „Tohle napravím.“ A už jsme s tím začali. V Bánici je nyní tři sta mrtvých Haiťanů. A v nápravě budeme pokračovat.“

Trujillo údajně jednal v reakci na zprávy o tom, že Haiťané kradli dobytek a úrodu obyvatelům dominikánského pohraničí. Armádě přikázal zabít všechny Haiťany žijící na severozápadní hranici Dominikánské republiky a v určitých částech přilehlého regionu Cibao. Mezi 2. říjnem a 8. říjnem proudily do regionu stovky dominikánských vojáků. Haiťany zabíjeli puškami, mačetami, lopatami, noži a bajonety.[6][7]

Dominikánští vojáci sťali tisíce Haiťanů; další tisíce lidi odvedli do přístavu Montecristi, kde je vrhli do Atlantského oceánu, aby se utopili se svázanýma rukama a nohama. Než je hodili přes palubu, způsobili jim zranění, aby přilákali žraloky. Přeživší, kterým se podařilo vrátit se na Haiti, vyprávěli příběhy o příbuzných, kteří byli rozsekáni mačetami.

Haitsko-dominikánské vztahy byly kvůli soupeření o území a zdroje napjaté již dlouho. V letech 1910–1930 došlo k rozsáhlé migraci Haiťanů za prací do Dominikánské republiky a na Kubu. Odhaduje se, že na Kubu jich emigrovalo 200 tisíc a do Dominikánské republiky kvůli geografické blízkosti ještě více. Příliv Haiťanů vzájemné vztahy obou zemí ještě zhoršil.

Dominikánská vláda viděla volné pohraničí jako překážku z hlediska možného vytvoření revolučních skupin, které by mohly snadno uprchnout přes hranice a zároveň shromažďovat zbraně a stoupence. [8]

Následky

Haitský prezident Sténio Vincent nejprve zakázal jakoukoli diskusi o masakru a 15. října vydal prohlášení, že: „dobré vztahy mezi Haiti a Dominikánskou republikou neutrpěly žádné škody“. Jeho neschopnost domáhat se spravedlnosti za zabité dělníky vyvolala po dvou letech relativního mlčení protesty v haitské metropoli Port-au-Prince. Bylo známo, že Vincent dostával od Trujillovy vlády finanční podporu. Po neúspěšném pokusu o převrat v prosinci byl haitský prezident nakonec nucen požádat o mezinárodní vyšetřování. Trujillo, který se mu nechtěl podrobit, místo toho nabídl Haiti odškodnění.[9]

Americký prezident Franklin D. Roosevelt a haitský prezident Sténio Vincent nakonec požadovali reparace ve výši 750 tisíc dolarů, z nichž dominikánská vláda zaplatila 525 tisíc, tedy přibližně 30 dolarů za jednu oběť. Kvůli hluboce zakořeněné korupci v haitské byrokracii však přeživší dostali v průměru pouze 2 centy. V dohodě podepsané ve Washingtonu, D.C. dne 31. ledna 1938 dominikánská vláda obhajovala masakr jako odpověď na ilegální imigraci „nežádoucích“ Haiťanů a neuznala žádnou odpovědnost za vraždění.

Počet obětí

Podle některých zdrojů při masakru na Trujillův přímý rozkaz zemřelo odhadem 20 000 Haiťanů.[10] Přesný počet obětí však nelze stanovit. Dominikánská armáda zabíjela většinou v izolovaných oblastech, často nezůstali žádní svědci. Kromě toho bylo mnoho těl hozeno do moře, kde je sežrali žraloci, nebo pohřbeno v hromadných hrobech, ve kterých je znehodnotila kyselá půda znehodnotila natolik, že znemožnila forenzní vyšetřování.

Haitský prezident Élie Lescot uvedl, že masakr měl 12 168 obětí, haitský historik Jean Price-Mars uvedl 12 136 mrtvých a 2 419 zraněných. Ministr zahraničí Dominikánské republiky odhadl počet mrtvých na 17 000, dominikánský historik Bernardo Vega až na 35 000.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parsley massacre na anglické Wikipedii.

  1. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1108942508. DOI 10.1017/9781108942508. 
  2. ↑ TURITS, Richard Lee. A World Destroyed, A Nation Imposed: The 1937 Haitian Massacre in the Dominican Republic. S. 630. Hispanic American Historical Review [online]. 8/2002. S. 630. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Turits, 590.
  4. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ aha, ČTK. Kdo neumí „er“, ten si říká o malér, rozhodl tyran a rozpoutal jatka. iDNES.cz [online]. 2012-10-03. Dostupné online. 
  6. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0822981039. 
  7. ↑ cowlatinamerica.voices.wooster.edu. Dostupné online. 
  8. ↑ Turits, 600.
  9. ↑ Richard Lee Turits, Ph.D. Dostupné online. 
  10. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 1563249367. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Rafael Trujillo 1933.jpg
Dominican Republic stamp issued in 1933 on the occasion of President Rafael Trujillo's 42nd birthday. Another stamp showed Trujillo in military uniform.