Petr Čornej

prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.
Petr Čornej 2015.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
3. rektor Literární akademie
Ve funkci:
1. září 2006 – 31. srpna 2010
PředchůdceRadoslava Kvapilová Brabcová
NástupceMartin Štoll

Narození26. března 1951 (71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťIvana Čornejová
Alma materUniverzita Karlova v Praze
OceněníStříbrná pamětní medaile Senátu (2017)
Magnesia Litera (2020)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2020)
CommonsPetr Čornej
Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Čornej
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Čornej (* 26. března 1951 Praha)[1] je český historik specializující se na dějiny pozdního středověku, zvláště husitství, a na historiografii a historickou tradici. Vyučoval dějiny na Univerzitě Karlově (na její Filozofické fakultě, Pedagogické fakultě a na Husitské teologické fakultě) a na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Působí na Husitské teologické fakultě UK v Praze, kde je členem Katedry historické teologie a církevních dějin.[2]

Vědecká činnost

Petr Čornej vystudoval obory historie a český jazyk na Filozofické fakultě UK v Praze. V roce 1974 nastoupil do Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV,[3] kde setrval až do roku 1990. Po roce 1991 vyučoval starší české dějiny na Filozofické fakultě UK. V letech 1992–1999 působil jako zakladatel a vedoucí Katedry dějin a didaktiky dějepisu na Pedagogické fakultě UK, kde vyučoval starší české dějiny, světové dějiny, historiografii a vedl semináře s husitskou tematikou a se zaměřením na film a dějiny. Poté působil jako vědecký pracovník a statutární zástupce ředitele v Ústavu pro českou literaturu AV ČR (1999–2001).

V letech 2002–2013 pracoval na Literární akademii (Soukromé vysoké škole Josefa Škvoreckého) v Praze, jejímž rektorem byl v letech 20062010.[3] Zároveň byl či stále je zapojen do různých grantů a výzkumných projektů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v Ústavu pro jazyk český AV ČR a v Historickém ústavu AV ČR. Je řádným členem Centra medievistických studií a v minulosti byl či stále je členem řady oborových a redakčních rad.

Petr Čornej není znám jen jako autor vynikajících vědeckých prací a učebnic. Dlouhodobě se věnuje popularizační činnosti. Spolupracuje s televizí a rozhlasem, píše popularizační knihy a publikuje články v denním tisku. Mezi jeho úspěšné televizní projekty patří například seriál Kronika česká (Česká televize, 1997–1998; 77 dílů, autor koncepce, odborný garant, supervizor a autor 11 dílů). V poslední době se jako spoluautor scénáře a průvodce pořadem (spolu s hercem Jiřím Dvořákem) podílel na dokumentárním filmu Vzestup a pád kněze Jana (Česká televize, 2019, režie Ivo Macharáček).

Jeho manželkou je historička Ivana Čornejová.

Má s ní dceru Alžbětu narozenou 12. února 1986

"...nejsem soutěživý typ, ba soutěží se, i když to tak asi nevypadá, od dětství bojím. Spíš sám sobě dokazuji, na co stačím, a na co už ne. Soutěže nemám rád ještě z jednoho důvodu. Plodí rivalitu, řevnivost, konfrontaci a také fauly. Vypjatá soutěživost vede k stresům, tenzím v mezilidských vztazích i ke křečovitým projevům nepříznivě ovlivňujícím pracovní činnost. Osobně se domnívám, že lidé (a to nejen vědci, učitelé a studenti) podávají podstatně lepší výkony, cítí-li se psychicky uvolnění a působí-li ve vlídně naladěném prostředí. Prostě nemám rád pojetí školy a vědy jako ringu, v němž padají i podpásové údery, nýbrž vnímám obě prostředí spíše jako louku či zahrádku, která každé rostlině poskytuje příležitost, aby kvetla, jak nejlépe umí."[4]

Dílo

  • Husitský Tábor 4. Muzeum Husitského revolučního hnutí, 1981. 336 s. (spoluautoři Eduard Maur, František Šmahel, Jan Galandauer, Jiří Rak, Jiří Kořalka, František Gabriel)
  • Tajemství českých kronik. Cesty ke kořenům husitské tradice. Praha: Vyšehrad, 1987. 350 s. 2. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2003. 456 s. ISBN 80-7185-590-1
  • Lipanská křižovatka. Příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy. Praha: Panorama, 1992. 277 s. ISBN 80-7038-183-3
  • Panovníci Českých zemí. Praha : Fragment, 1992. 64 s. ISBN 80-901070-5-2. (řada dalších vydání v následujících letech)
  • Slavné bitvy naší historie. Praha: Marsyas, 1993. 271 s. ISBN 80-901606-1-1. 2. vyd. Praha: Marsyas, 1995. 272 s. ISBN 80-901606-4-6. (spoluautoři Pavel Bělina, Michal Houba a Andrej Romaňák)
  • Lipanské ozvěny. Jinočany: H & H, 1995. 203 s. ISBN 80-85787-80-6.
  • Evropa králů a císařů. Ivo Železný, 1997. 410 s. ISBN 80-237-3511-X (spoluautoři Jan Kumpera, Vratislav Vaníček, Jan Pavel Kučera, Vít Vlnas, Ivana Čornejová)
  • Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402–1437. Praha; Litomyšl: Paseka 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1.
  • 234 českých osobností. Fragment 2003, 246 s. ISBN 80-7200-838-2. (spoluautoři Veronika Volhejnová, Jiří Fidler, Milan Kuna)
  • A Brief History of the Czech Lands to 2004. Práh, 2003. 96 s. ISBN 80-7252-026-1. (spoluautoři Jiří Pokorný)
  • Dějepis pro gymnázia a střední školy. 2, Středověk a raný novověk. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2001. 160 s. ISBN 80-7235-152-4. 2. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2009. 160 s. ISBN 978-80-7235-430-6. (spoluautoři Ivana Čornejová, František Parkan)
  • Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437–1526. Praha; Litomyšl: Paseka 2007. 800 s. ISBN 978-80-7185-873-7. (spoluautor Milena Bartlová)
  • 30. 7. 1419: První pražská defenestrace: krvavá neděle uprostřed léta. Praha: Havran, 2010. 200 s. ISBN 978-80-87341-00-1.
  • Světla a stíny husitství: události, osobnosti, texty, tradice: výbor z úvah a studií. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 481 s. ISBN 978-80-7422-084-5.
  • Český stát v době jagellonské, Praha; Litomyšl: Paseka, 2012. 236 s. ISBN 978-80-7432-225-9.
  • Jan Žižka: život a doba husitského válečníka. Praha: Paseka, 2019. 855 s. ISBN 978-80-7432-990-6.
  • Husitství a husité. Karolinum, 2019. 482 s. ISBN 978-80-246-3993-2
  • Historický přispěvatel do videohry Kingdom Come: Deliverance[zdroj?]

Ocenění

Díky kvalitě své vědecké práce a literární úrovni svých publikací je Petr Čornej držitelem celé řady ocenění. K nejvýznamnějším z nich patří cena Josefa Hlávky za nejlepší společenskovědní knihu roku 2000 (Velké dějiny zemí Koruny české V), udělená v roce 2001, nebo cena Učené společnosti v kategorii vědecký pracovník za „mimořádný badatelský přínos českému dějepisectví, jehož výsledky kvalifikovaně otvírá i širší veřejnosti“, kterou obdržel v roce 2012.[5] O pět let později byla Petru Čornejovi udělena Stříbrná pamětní medaile Senátu.

Rozsáhlá monografie o Janu Žižkovi byla v roce 2020 oceněna jako Kniha roku a stala se hlavním vítězem knižních cen Magnesia Litera.[6]

Odkazy

Reference

  1. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 4. 9. 2020]
  2. Katedra historické teologie a církevních dějin. Husitská teologická fakulta [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. 
  3. a b Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. [online]. Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého), 2011 [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-12. 
  4. Desetileté bilancování KDDD (1993-2003). Příprava vydání Petr Čornej, Roman Ferstl, František Grund, Tomáš Mikeska.. 1. vyd. Praha: Nadační fond První pražské pedagogické peruti, 2003. 97 s. Dostupné online. ISBN 80-239-0049-8. S. 21. 
  5. JELÍNKOVÁ, Jiřina. Ocenění Učenou společností ČR. Vesmír. Červen 2012, roč. 91, čís. 6, s. 318. ISSN 0042-4544. 
  6. ČTK. Knihou roku se stal životopis o Žižkovi Petra Čorneje. Cenu Magnesia Litera za prózu získal Kratochvil. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 31. 9. 2020 [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Petr Čornej 2015.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Český historik Petr Čornej na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodu 2015