Petr Čepek

Petr Čepek
Narození	16. září 1940 Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	20. září 1994 (ve věku 54 let) Vrchlabí Česko Česko
Místo pohřbení	Dolní Kalná
Alma mater	Akademie múzických umění v Praze Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli 1994 – Lekce Faust (in memoriam)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Čepek (16. září 1940 Praha–Radlice – 20. září 1994 Vrchlabí) byl český divadelní a filmový herec.

Jeho otec Karel s matkou Miloslavou (roz. Haladějovou) bydleli v Praze v domku na rozhraní Smíchova a Radlic. Po smrti otce se Petr s matkou a mladším bratrem Karlem (divadelní herec, nar. 1942)^[1] přestěhovali v roce 1945 do Ostravy–Hrabůvky, kde žili jeho prarodiče z matčiny strany, a odtud pak v roce 1956 do nové čtvrti Poruby.^[2]

Vystudoval gymnázium a v roce 1958 byl přijat na DAMU, do ročníku profesora Miloše Nedbala. Mezi jeho spolužáky patřili např. Ladislav Mrkvička, Josef Abrhám, Marie Málková, Jiří Krampol nebo Jana Drbohlavová. Po ukončení DAMU odešel do ostravského Divadla Petra Bezruče, kde působil do roku 1965. V tomto roce se s několika kolegy a režisérem Janem Kačerem přesunul do Prahy a stal se členem souboru nově vznikajícího Činoherního klubu, kde působil až do své smrti, podílel se zde na vzniku mnoha slavných inscenací (Machiavelli: Mandragora, Dostojevskij: Zločin a trest, Gogol: Revizor, Pinter: Narozeniny, O'Neill: Cesta dlouhého dne do noci, Čechov/Brecht: Svatby, Vostrý: Tři v tom, Horváth: Povídky z Vídeňského lesa aj.).

V létě 1989 podepsal petici Několik vět, v listopadu téhož roku se podílel na zrodu Občanského fóra. Účastnil se jednání s tehdejším ministerským předsedou Ladislavem Adamcem, 25. listopadu 1989 vystoupil na demonstraci na Letenské pláni.^[3]

Počátkem devadesátých let učil herectví na DAMU, v ročníku s Věrou Galatíkovou a Jaroslavem Vostrým.

Zemřel 20. září 1994 na rakovinu slinivky břišní v nemocnici ve Vrchlabí. Je pohřben na hřbitově v Dolní Kalné.

V roce 1994 mu byla udělena in memoriam cena Český lev za dvojroli ve Švankmajerově filmu Lekce Faust.^[4]

Petr Čepek byl třikrát ženatý, z těchto manželství má dvě dcery (z druhého Petru, nar. 1972 a z třetího Kristýnu, nar. 1987).

V roce 1996 vydalo nakladatelství Achát knihu profesora Jaroslava Vostrého Petr Čepek – Talent a osud.

• 1967 Údolí včel
• 1967 Hotel pro cizince
• 1967 Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky
• 1968 Ohlédnutí
• 1969 Adelheid
• 1970 Nahota
• 1970 Zabil jsem Einsteina, pánové…
• 1971 Petrolejové lampy
• 1971 Smrt černého krále
• 1972 Morgiana
• 1972 Návraty
• 1974 Motiv pro vraždu
• 1975 Škaredá dedina
• 1977 Súkromná vojna
• 1978 Past na kachnu
• 1979 Tajemství Ocelového města
• 1980 Postřižiny
• 1980 Trhák
• 1981 Upír z Feratu
• 1981 Zánik domu Usherů
• 1982 Lékař umírajícího času 1–5
• 1983 Jára Cimrman ležící, spící
• 1983 O statečném kováři
• 1983 Putování Jana Amose
• 1983 Slavnosti sněženek
• 1983 Tři veteráni
• 1984 Prodloužený čas
• 1984 Rozpuštěný a vypuštěný
• 1984 Všichni musí být v pyžamu
• 1985 Vesničko má středisková
• 1986 Krajina s nábytkem
• 1986 Smích se lepí na paty
• 1987 Mág
• 1988 Dobří holubi se vracejí
• 1988 Prokletí domu Hajnů
• 1989 Dlouhá míle
• 1989 Skřivánčí ticho
• 1989 Kainovo znamení
• 1990 Byli jsme to my?
• 1990 Muka obraznosti
• 1990 Svědek umírajícího času
• 1991 Obecná škola
• 1994 Díky za každé nové ráno
• 1994 Lekce Faust

• 1971 Babička – role: černý myslivec (voják)
• 1973 Toulavý Engelbert (TV filmový muzikál) – role: šašek
• 1974 Byl jednou jeden dům (TV seriál) – role: promítač Adolf Svárovský, Majčin manžel
• 1977 Nikola Šuhaj loupežník (TV film) – hlavní role: Nikola Šuhaj
• 1981 Jasnovidec (TV inscenace povídky) – role: princ Karadagh
• 1984 Bambinot (TV seriál)
• 1991 Honorární konzul (TV inscenace)
• 1991 Šťastlivec Sula (TV inscenace)

• Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 14. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2007. 138 s. ISBN 80-7042-626-8. S. 26–27.
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 33, 36, 127, 128.
• FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1 (dotisk). vyd. Praha: Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 164–166. 
• Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 91. 
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 122–123. 
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 104. 
• PILAŘOVÁ, Eliška. Petr řečený Čepek. Praha : Orbis, 1995. 77 s. ISBN 80-235-0069-4.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 193–194. 
• VALTROVÁ Marie. Ornestinum : slavná éra Městských divadel pražských : herci vzpomínají. Praha : Brána, 2001. 208 s. ISBN 80-7243-121-8. s. 138.
• VOSTRÝ, Jaroslav. Petr Čepek : talent a osud. Praha : Achát, 1996. 180 s. ISBN 80-902221-0-2 (2. upr. vyd. vyšlo v pražském nakladatelství XYZ v roce 2004; 201 s. ISBN 80-86864-02-2).
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 583–584. 

• Osoba Petr Čepek ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Čepek
• Petr Čepek v databázi Archivu Národního divadla
• Petr Čepek v Česko-Slovenské filmové databázi
• Petr Čepek ve Filmové databázi
• Petr Čepek na Kinoboxu
• Petr Čepek v Internet Movie Database (anglicky)
• Petr Čepek na Dabingforum.cz
• Petr Čepek v cyklu České televize Příběhy slavných
• Jak si herec Petr Čepek „odskočil“ do politiky Pořad Českého rozhlasu Plus, politický portrét Petra Čepka, citace z málo známých materiálů.