Petr Čornej

prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.
Petr Čornej (9. října 2015)
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Petr Čornej (9. října 2015)
3. rektor Literární akademie
Ve funkci:
1. září 2006 – 31. srpna 2010
PředchůdceRadoslava Kvapilová Brabcová
NástupceMartin Štoll

Narození26. března 1951 (73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťIvana Čornejová
Alma materUniverzita Karlova
Profesehistorik, spisovatel literatury faktu, vysokoškolský učitel a literární vědec
OceněníStříbrná pamětní medaile Senátu (2017)
Magnesia Litera (2020)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2020)
CommonsPetr Čornej
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Čornej
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Čornej (* 26. března 1951 Praha)[1] je český historik specializující se na dějiny pozdního středověku, zvláště husitství, a na historiografii a historickou tradici. Vyučoval dějiny na Univerzitě Karlově (na její Filozofické fakultě, Pedagogické fakultě a na Husitské teologické fakultě) a na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Působil na Husitské teologické fakultě UK v Praze, kde byl členem Katedry historické teologie a církevních dějin.[2]

Vědecká činnost

Petr Čornej vystudoval obory historie a český jazyk na Filozofické fakultě UK v Praze. V roce 1974 nastoupil do Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV,[3] kde setrval až do roku 1990. Po roce 1991 vyučoval starší české dějiny na Filozofické fakultě UK. V letech 1992–1999 působil jako zakladatel a vedoucí Katedry dějin a didaktiky dějepisu na Pedagogické fakultě UK, kde vyučoval starší české dějiny, světové dějiny, historiografii a vedl semináře s husitskou tematikou a se zaměřením na film a dějiny. Poté působil jako vědecký pracovník a statutární zástupce ředitele v Ústavu pro českou literaturu AV ČR (1999–2001).

V letech 2002–2013 pracoval na Literární akademii (Soukromé vysoké škole Josefa Škvoreckého) v Praze, jejímž rektorem byl v letech 20062010.[3] Zároveň byl či stále je zapojen do různých grantů a výzkumných projektů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v Ústavu pro jazyk český AV ČR a v Historickém ústavu AV ČR. Je řádným členem Centra medievistických studií a v minulosti byl či stále je členem řady oborových a redakčních rad.

Petr Čornej není znám jen jako autor vynikajících vědeckých prací a učebnic. Dlouhodobě se věnuje popularizační činnosti. Spolupracuje s televizí a rozhlasem, píše popularizační knihy a publikuje články v denním tisku. Mezi jeho úspěšné televizní projekty patří například seriál Kronika česká (Česká televize, 1997–1998; 77 dílů, autor koncepce, odborný garant, supervizor a autor 11 dílů). V poslední době se jako spoluautor scénáře a průvodce pořadem (spolu s hercem Jiřím Dvořákem) podílel na dokumentárním filmu Vzestup a pád kněze Jana (Česká televize, 2019, režie Ivo Macharáček). Byl též jedním z konzultantů akční hry Kingdom Come: Deliverance.[4]

Jeho manželkou je historička Ivana Čornejová. Má s ní dceru Alžbětu, narozenou 12. února 1986.

„...nejsem soutěživý typ, ba soutěží se, i když to tak asi nevypadá, od dětství bojím. Spíš sám sobě dokazuji, na co stačím, a na co už ne. Soutěže nemám rád ještě z jednoho důvodu. Plodí rivalitu, řevnivost, konfrontaci a také fauly. Vypjatá soutěživost vede k stresům, tenzím v mezilidských vztazích i ke křečovitým projevům nepříznivě ovlivňujícím pracovní činnost. Osobně se domnívám, že lidé (a to nejen vědci, učitelé a studenti) podávají podstatně lepší výkony, cítí-li se psychicky uvolnění a působí-li ve vlídně naladěném prostředí. Prostě nemám rád pojetí školy a vědy jako ringu, v němž padají i podpásové údery, nýbrž vnímám obě prostředí spíše jako louku či zahrádku, která každé rostlině poskytuje příležitost, aby kvetla, jak nejlépe umí."[5]

Dílo

  • Husitský Tábor 4. Muzeum Husitského revolučního hnutí, 1981. 336 s. (spoluautoři Eduard Maur, František Šmahel, Jan Galandauer, Jiří Rak, Jiří Kořalka, František Gabriel)
  • Tajemství českých kronik. Cesty ke kořenům husitské tradice. Praha: Vyšehrad, 1987. 350 s. 2. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2003. 456 s. ISBN 80-7185-590-1
  • Lipanská křižovatka. Příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy. Praha: Panorama, 1992. 277 s. ISBN 80-7038-183-3
  • Panovníci Českých zemí. Praha : Fragment, 1992. 64 s. ISBN 80-901070-5-2. (řada dalších vydání v následujících letech)
  • Slavné bitvy naší historie. Praha: Marsyas, 1993. 271 s. ISBN 80-901606-1-1. 2. vyd. Praha: Marsyas, 1995. 272 s. ISBN 80-901606-4-6. (spoluautoři Pavel Bělina, Michal Houba a Andrej Romaňák)
  • Lipanské ozvěny. Jinočany: H & H, 1995. 203 s. ISBN 80-85787-80-6.
  • Evropa králů a císařů. Ivo Železný, 1997. 410 s. ISBN 80-237-3511-X (spoluautoři Jan Kumpera, Vratislav Vaníček, Jan Pavel Kučera, Vít Vlnas, Ivana Čornejová)
  • Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402–1437. Praha; Litomyšl: Paseka 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1.
  • 234 českých osobností. Fragment 2003, 246 s. ISBN 80-7200-838-2. (spoluautoři Veronika Volhejnová, Jiří Fidler, Milan Kuna)
  • A Brief History of the Czech Lands to 2004. Práh, 2003. 96 s. ISBN 80-7252-026-1. (spoluautoři Jiří Pokorný)
  • Dějepis pro gymnázia a střední školy. 2, Středověk a raný novověk. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2001. 160 s. ISBN 80-7235-152-4. 2. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2009. 160 s. ISBN 978-80-7235-430-6. (spoluautoři Ivana Čornejová, František Parkan)
  • Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437–1526. Praha; Litomyšl: Paseka 2007. 800 s. ISBN 978-80-7185-873-7. (spoluautor Milena Bartlová)
  • 30. 7. 1419: První pražská defenestrace: krvavá neděle uprostřed léta. Praha: Havran, 2010. 200 s. ISBN 978-80-87341-00-1.
  • Světla a stíny husitství: události, osobnosti, texty, tradice: výbor z úvah a studií. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 481 s. ISBN 978-80-7422-084-5.
  • Český stát v době jagellonské, Praha; Litomyšl: Paseka, 2012. 236 s. ISBN 978-80-7432-225-9.
  • Významné milníky husitství v českých a německých dějinách: publikace k projektu nové expozice a naučné stezky v Památníku Jana Žižky v Trocnově. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2015. 103 stran. ISBN 978-80-87311-61-5.
  • Jan Žižka: život a doba husitského válečníka. Praha: Paseka, 2019. 855 s. ISBN 978-80-7432-990-6.
  • Husitství a husité. Praha: Karolinum, 2019. 482 s. ISBN 978-80-246-3993-2.
  • Husité na Žižkově. Praha: Paseka, 2023. 416 s. ISBN 978-80-7637-412-6.

Ocenění

Díky kvalitě své vědecké práce a literární úrovni svých publikací je Petr Čornej držitelem celé řady ocenění. K nejvýznamnějším z nich patří cena Josefa Hlávky za nejlepší společenskovědní knihu roku 2000 (Velké dějiny zemí Koruny české V), udělená v roce 2001, nebo cena Učené společnosti v kategorii vědecký pracovník za „mimořádný badatelský přínos českému dějepisectví, jehož výsledky kvalifikovaně otvírá i širší veřejnosti“, kterou obdržel v roce 2012.[6] O pět let později byla Petru Čornejovi udělena Stříbrná pamětní medaile Senátu.

Rozsáhlá monografie o Janu Žižkovi byla v roce 2020 oceněna jako Kniha roku a stala se hlavním vítězem knižních cen Magnesia Litera.[7]

Odkazy

Reference

  1. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 4. 9. 2020]
  2. Katedra historické teologie a církevních dějin. Husitská teologická fakulta [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. 
  3. a b Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. [online]. Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého), 2011 [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-12. 
  4. Ve hře Kingdom Come jsme vysázeli přes milion a půl stromů, říká její tvůrce Vávra. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. 
  5. Desetileté bilancování KDDD (1993-2003). Příprava vydání Petr Čornej, Roman Ferstl, František Grund, Tomáš Mikeska.. 1. vyd. Praha: Nadační fond První pražské pedagogické peruti, 2003. 97 s. Dostupné online. ISBN 80-239-0049-8. S. 21. 
  6. JELÍNKOVÁ, Jiřina. Ocenění Učenou společností ČR. Vesmír. Červen 2012, roč. 91, čís. 6, s. 318. ISSN 0042-4544. 
  7. ČTK. Knihou roku se stal životopis o Žižkovi Petra Čorneje. Cenu Magnesia Litera za prózu získal Kratochvil. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 31. 9. 2020 [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Petr Čornej 2015.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Český historik Petr Čornej na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodu 2015