Petr Šafařík

PhDr. Petr Šafařík
Předseda Rady Českého rozhlasu
Ve funkci:
25. listopadu 2015 – 31. března 2016
PředchůdceMichal Stehlík
NástupceHana Dohnálková
Člen Rady Českého rozhlasu
(v letech 2014–2015 také místopředseda rady)
Ve funkci:
8. června 2011 – 15. března 2012
Ve funkci:
20. června 2012 – 20. června 2018
Člen Rady České televize
(od roku 2022 také místopředseda rady)
Úřadující
Ve funkci od:
15. června 2022
Stranická příslušnost
ČlenstvíSZ (2004–2007)

Narození6. února 1973 (50 let)
Sušice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Petr Šafařík (* 6. února 1973 Sušice)[1] je český filolog, germanista, vysokoškolský pedagog a publicista. Od roku 2022 je členem a místopředsedou Rady České televize, v letech 2011 až 2018 byl členem Rady Českého rozhlasu, od listopadu 2015 do konce března 2016 jí předsedal.

Život

Vystudoval obory historie - český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (získal tak titul Mgr.). Dále pak absolvoval obor německá a rakouská studia na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK v Praze (obdržel druhý titul Mgr.). Později na Institutu úspěšně složil rigorózní zkoušku a získal tak ještě titul PhDr.

V letech 19962005 se živil jako překladatel z německého jazyka a publicista. Od roku 2001 působí na Katedře německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK v Praze (nejdříve jako externí vyučující, od roku 2005 jako akademický pracovník). Zaměřuje se na dějiny česko-německých vztahů, soudobé kulturní dějiny, dějiny médií, film a dějiny a intelektuální dějiny.[2]

Od srpna 2004 do srpna 2007 byl členem Strany zelených. Od roku 2004 je členem redakční rady časopisu Soudobé dějiny.[3]

V červnu 2011 byl zvolen členem Rady Českého rozhlasu. Jeho mandát ale trval jen do března 2012, protože v Radě ČRo nahradil zesnulého Ladislava Jíšu.[4] Po druhé byl do Rady Českého rozhlasu zvolen v červnu 2012,[5][6] v květnu 2014 se pak stal jejím místopředsedou.[7] a v listopadu 2015 předsedou.[8] Na funkci předsedy Rady Českého rozhlasu rezignoval z důvodu pracovního vytížení ke konci března 2016.[9] Mandát člena Rady Českého rozhlasu mu vypršel v červnu 2018.

Dne 15. června 2022 byl zvolen Poslaneckou sněmovnou do funkce člena Rady České televize.[10] Získala 97 hlasů z 98 možných hlasů.[11] V srpnu 2022 se navíc stal místopředsedou rady.[12]

Reference

  1. Šafařík, Petr, 1973- [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2015-06-07]. Dostupné online. 
  2. PhDr. Petr Šafařík [online]. Český rozhlas [cit. 2015-06-07]. Dostupné online. 
  3. PhDr. Petr Šafařík [online]. FSV UK v Praze [cit. 2015-06-07]. Dostupné online. 
  4. Rada ČRo je kompletní, ředitel Peter Duhan musí bojovat o funkci. RadioTV.cz [online]. 2011-06-13 [cit. 2015-06-07]. Dostupné online. 
  5. O poslední místo v rozhlasové radě se utká osm lidí. Médiář.cz [online]. 2014-04-15 [cit. 2015-06-07]. Dostupné online. 
  6. Petr Šafařík se vrací do Rady Českého rozhlasu. nerustestanicipraha.blogspot.cz [online]. 2012-06-23 [cit. 2015-06-07]. Dostupné online. 
  7. Předsedou Rady ČRo se stal Michal Stehlík, byl jediným kandidátem. iHNed.cz [online]. 2014-05-14 [cit. 2015-06-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. Nečekaně rezignovala celá Rada Českého rozhlasu. Echo24.cz [online]. 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. 
  9. Zvukový záznam z 3. veřejného zasedání Rady Českého rozhlasu (30. 3. 2016). Web Rady Českého rozhlasu [online]. Rada Českého rozhlasu (ČRo), 2016-03-31 [cit. 2016-04-27]. Dostupné online. 
  10. Rada České televize je po měsících opět kompletní. www.irozhlas.cz [online]. iRozhlas.cz, 06-15-2022 [cit. 06-16-2022]. Dostupné online. 
  11. Radními ČT se stali Mrklas, Richterová, Novák, Šafařík a Ježek. Volilo se veřejně. Médiář.cz [online]. 2022-06-15 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  12. Místopředsedou Rady ČT zvolen Petr Šafařík, bývalý šéf Rady Českého rozhlasu. Médiář.cz [online]. 2022-08-17 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“