Petr Šilar

Ing. Petr Šilar
Instalace synodní rady Českobratrské církve evangelické 2015
Instalace synodní rady Českobratrské církve evangelické 2015
6. předseda
Klubu pro obnovu demokracie – KDU-ČSL a nezávislí / Senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí
Ve funkci:
1. listopadu 2012 – 15. října 2020
PředchůdceVáclav Koukal
NástupceŠárka Jelínková
1. místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci:
20. listopadu 2010 – 7. října 2011
PředchůdceMichaela Šojdrová
NástupceMarian Jurečka
3. senátor za obvod č. 46 – Ústí nad Orlicí
Ve funkci:
23. října 2010 – 15. října 2022
PředchůdceLudmila Müllerová
NástupcePetr Fiala
Zastupitel Pardubického kraje
(v letech 2000–2010 také radní kraje)
Ve funkci:
12. listopadu 2000 – 15. listopadu 2010
Ve funkci:
13. října 2012 – 3. října 2020
Starosta města Letohrad
Ve funkci:
1990 – 31. srpna 2001
NástupceVladimír Tomek
Zastupitel města Letohrad
Ve funkci:
1990 – 21. října 2006
Starosta obce Horní Čermná
Ve funkci:
10. listopadu 2010 – 18. února 2013
PředchůdceJosef Kittner
NástupceHana Motlová
Zastupitel obce Horní Čermná
Ve funkci:
16. října 2010 – 11. října 2014
Stranická příslušnost
ČlenstvíObčanské fórum (od 1989)
Unie svobody – Demokratická unie (1999–2005)
KDU-ČSL (od 2005)
Česká strana národně sociální (od 1995)

Narození16. května 1956 (67 let)
Horní Čermná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
SídloLetohrad a Horní Čermná
Alma materVŠ zemědělská v Praze
Profesepolitik, zemědělec, kazatel a agronom
NáboženstvíČeskobratrská církev evangelická
CommonsPetr Šilar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Šilar (* 16. května 1956 Horní Čermná) je český politik, v letech 2010 až 2022 senátor za obvod č. 46 – Ústí nad Orlicí (v letech 2012 až 2020 také předseda Senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí), v letech 2000 až 2010 a opět v letech 2012 až 2020 zastupitel Pardubického kraje, v letech 1990 až 2001 starosta města Letohrad, v letech 2010 až 2013 starosta obce Horní Čermná, člen KDU-ČSL.

Život

Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Lanškrouně, následně pak Vysokou školu zemědělskou, agronomickou fakultu (1975–1980). V letech 1980–1983 pracoval v zemědělském družstvu Mistrovice jako agronom-krmivář, v letech 1984–1990 pracoval v Koordinačním útvaru služeb pro zemědělce v Žamberku (později Agrokonzulta). V letech 1990–2001 vykonával funkci starosty města Letohrad[1] a v letech 2010–2013 byl starostou rodné obce Horní Čermná.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2010 se stal senátorem za KDU-ČSL v obvodu č. 46 – Ústí nad Orlicí, když se ziskem 22,52 % hlasů v prvním kole postoupil do druhého kola, v němž zvítězil se ziskem 56,13 % hlasů nad Miloslavem Souškem, kandidátem ČSSD.[2] Jako senátor se stal místopředsedou Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.[3] V této funkci se zaměřoval na podporu regionálních výrobků. V dubnu 2013 tak ve spolupráci s Asociací regionálních značek uspořádal v Senátu seminář na téma Regionální značení domácích produktů.[4][5]

Je členem Českobratrské církve evangelické, byl presbyterem a 3. listopadu 1991 byl v Letohradě ordinován jako laický kazatel.[6]

Ve volbách v roce 2016 opět obhájil za KDU-ČSL mandát zastupitele Pardubického kraje, když kandidoval za subjekt „Koalice pro Pardubický kraj“ (tj. KDU-ČSL, hnutí Nestraníci a SNK ED). Původně figuroval na kandidátce na 21. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil třetí.[7] Také ve volbách v roce 2020 obhajoval mandát, nicméně tentokrát neuspěl.[8]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 obhajoval za KDU-ČSL svůj mandát v obvodu č. 46 – Ústí nad Orlicí.[9] Se ziskem 33,61 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 63,92 % : 36,07 % kandidáta hnutí ANO 2011 Jana Lipavského. Mandát senátora se mu tak podařilo obhájit.[10]

V říjnu 2020 opustil funkci předsedy Senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí, nahradila jej Šárka Jelínková.[11]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 již nekandidoval.[12]

Aktivity

Petr Šilar se dlouhodobě zasazuje o zrušení letního času.[13][14][15]

Ocenění

Petr Šilar je laureátem Ceny Přístav, kterou mu v roce 2013 udělila Česká rada dětí a mládeže.

Reference

  1. Vybraná usnesení z jednání ZM konaného dne 29. srpna 2001 [online]. Město Letohrad [cit. 2016-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. 
  2. Výsledky hlasování. volby.cz [online]. [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 
  3. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Senát PČR [online]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné online. 
  4. Regionální značky se představily v Senátu. Parlamentní listy. Dostupné online [cit. 2017-07-27]. 
  5. Studio ČT24: Pátek 26. dubna 2013. Česká televize [online]. [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 
  6. BROŽ, Miroslav. Církev v proměnách času: 1969–1999. Praha: Kalich, 2002. 413 s. ISBN 80-7017-697-0. S. 400. 
  7. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Pardubický kraj, Kandidátní listina: Koalice pro Pardubický kraj, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. 
  8. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020, Jmenné seznamy, Kraj: Pardubický kraj, Všechny kandidátní listiny, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. 
  9. KDU-ČSL představila svých prvních devět kandidátů do Senátu. Deník Referendum.cz [online]. 2016-02-03 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. 
  10. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 46 – Ústí nad Orlicí [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  11. Předsedkyní senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí se stala Šárka Jelínková [online]. KDU-ČSL, 2020-10-15 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 
  12. KUPSKÝ, Zbyšek. Analýza: Senátní volby 2022 – šetření papírem nebo nejsou lidi?. www.iportal24.cz [online]. 2022-07-24 [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  13. Senátor chce zrušit střídání zimního a letního času, shání milión podpisů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-04-15 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  14. JANOUŠ, Vilém. Zrušme letní čas, volá senátor Šilar. Sovy trpí. Deník.cz [online]. 2015-10-22 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  15. DUBSKÝ, Kamil. Akce proti střídání času se rozpadla, Šilar označen za piráta. Chrudimský deník [online]. 2014-04-10 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“