Petr (Mansurov)

Jeho Vysokopřeosvícenost
Petr
Metropolita orenburský a saraktašský
CírkevRuská pravoslavná církev
DiecézeOrenburg
Jmenování27. prosince 2023
PředchůdceVeniamin (Zaryckyj)
Zasvěcený život
Sliby4. ledna 2012
Svěcení
Jáhenské svěcení8. listopadu 1995
Kněžské svěcení26. listopadu 1995
Biskupské svěcení12. července 2012
světitel Kirill
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Biskup kalačinský a muromcevský (2012–2023)
Osobní údaje
Rodné jménoPjotr Grigorjevič Mansurov
(Пётр Григорьевич Мансуров)
ZeměRuskoRusko Rusko
Datum narození6. září 1954 (69 let)
Místo narozeníKrakovec, Ukrajinská sovětská socialistická republika
Národnostukrajinská
Alma materTobolský duchovní seminář
Lomonosova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr (světským jménem: Pjotr Grigorjevič Mansurov; * 6. září 1954, Krakovec) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita orenburský a saraktašský.

Život

Narodil se 6. září 1954 ve městě Krakovec Lvovské oblasti v rodině vojáka.[1]

Roku 1971 dokončil střední školu a v letech 1972–1974 sloužil v řadách Sovětské armády.[1]

V letech 1975–1981 studoval na fakultě biologie Moskevské státní univerzity. Poté pracoval ve výzkumném ústavu infekcí v Omsku.[1]

Roku 1978 se oženil a následující rok se mu narodil syn Grigorij, který je dnes knězem. Roku 1988 ovdověl.[1]

Roku 1990 obhájil disertační práci v oboru virologie.[1]

Dne 8. listopadu 1995 byl rukopoložen na diákona a 26. listopadu na jereje. Stal se druhým duchovním v monastýru svatého Mikuláše ve vesnici Bolšekulače. V březnu 1996 byl převeden do chrámu Narození Krista a svatého Sergia Radoněžského sídla Krutaja Gorka.[1]

Roku 2008 byl povýšen na protojereje.[1]

Roku 2009 dokončil studium na Tobolském duchovním semináři.[1]

Byl rektorem Omského duchovního učiliště a přednášel zde dogmatiku a pravoslavnou apologetiku.[1]

Dne 4. ledna 2012 byl postřižen na monacha se jménem Petr na počest svatého apoštola Petra.[1]

Dne 6. června 2012 jej Svatý synod zvolil biskupem kalačinským a muromcevským.[2] Dne 17. června byl povýšen na archimandritu.[3]

Dne 6. července 2012 byl oficiálně jmenován biskupem[4] a 12. července proběhla v chrámu svatých Petra a Pavla v Lefortově (Moskva) jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita saranský a mordovský Varsonofij (Sudakov), metropolita omský a tavričeský Vladimir (Ikim), biskup solněčnogorský Sergij (Čašin) a biskup voskresenský Savva (Michejev).[5]

Dne 22. ledna 2019 byl ustanoven předsedou kolegia omské metropole pro kanonizaci svatých.[6]

Dne 27. prosince 2023 byl ustanoven metropolitou orenburským a saraktašským, hlavou orenburské metropole.[7]

Dne 3. ledna 2024 byl povýšen na metropolitu.[8]

Dne 13. února 2024 byl zařazen do Veřejné komory Orenburské oblasti.[9]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j Moskevský patriarchát
  2. ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 6-7 июня 2012 года
  3. ↑ Калачинская епархия встречает мощи святого князя Александра
  4. ↑ Предстоятель Русской Церкви возглавил наречение архимандрита Савватия (Загребельного) во епископа Тарского, архимандрита Петра (Мансурова) во епископа Калачинского, архимандрита Мефодия (Зайцева) во епископа Альметьевского и архимандрита Софрония (Китаева) во епископа Губкинского
  5. ↑ Святейший Патриарх Кирилл совершил Божественную литургию в храме свв. апп. Петра и Павла в Лефортове и возглавил хиротонию архимандрита Петра (Мансурова) во епископа Калачинского и Муромцевского
  6. ↑ Состоялось заседание Архиерейского совета Омской митрополии
  7. ↑ ЖУРНАЛЫ Священного Синода от 27 декабря 2023 года
  8. ↑ В день памяти святителя Петра Московского Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Успенском соборе Московского Кремля
  9. ↑ Митрополит Оренбургский Петр вошел в состав областной Общественной палаты

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.