Petr Dillinger

Petr Dillinger
Narození	17. září 1899 Český Dub Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. dubna 1954 (ve věku 54 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, učitel, ilustrátor, grafik, kurátor a typograf
Manžel(ka)	Vlasta Dillingerová, roz. Schättingerová (sňatek 1928–1954)
Děti	Ivan Dillinger (1941–2013)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Petr Dillinger (17. září 1899 Český Dub – 24. dubna 1954 Praha) byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog.

Narodil se v Českém Dubu 17. září 1899 v rodině c.k. soudního kancelisty Petra Dillingera (* 1863)^[1][2][3] a jeho ženy Kláry roz. Stárkové (* 1869 Písek)^[4]. V roce 1907 se s rodiči přestěhoval z Českého Dubu do Prahy. Po absolvování obecné školy pokračoval na vinohradském reálném gymnáziu, ale v roce 1916 přestoupil na Umělecko-průmyslovou školu, kde byl žákem prof. Josefa Schussera a Františka Kysely. V letech 1919-1923 pokračoval v dalším studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Půl roku navštěvoval malířskou školu prof. Maxmiliána Pirnera a pak pokračoval v grafické škole profesora Maxe Švabinského. Roku 1921 byl na exkursi s prof. Antonínem Matějčkem v Drážďanech a Berlíně. V roce 1923 se půl roku soukromě dovzdělával v Paříži u prof. Františka Kupky. V tomto roce ještě podnikl studijní cestu do Itálie, kde navštívil Benátky, Padovu, Florencii a některá další místa. Do Francie se vrátil ještě v letech 1929 a 1937.

V roce 1924 se Petr Dillinger stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jeho grafiky se začaly objevoval ve spolkovém časopise a na členských výstavách doma i v zahraničí. V roce 1927 odešel do Brna, v následujícím roce se oženil s Vlastou Schättingerovou (1903–1980) a stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, kde vedl grafický ateliér. Od roku 1928 se stal členem „Skupiny výtvarných umělců v Brně“ a byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Aleš. Od roku 1930 byl stálým spolupracovníkem Lidových novin v Brně a současně spolupracoval i s dalšími redakcemi celostátních periodik. Vedle grafiky se začal zabývat i malbou. Pobyt v Brně byl jeho nejplodnějším obdobím. V létě roku 1945 odešel do Prahy na Státní grafickou školu, která sídlila v Preslově ulici na pražském Smíchově. Po její reorganizaci působil od roku 1950 na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Křižovnické ulici, jako vedoucí oddělení knižní a užitkové grafiky. Petr Dillinger zemřel 24. dubna 1954 v Praze a je pohřben v rodinném hrobě na Vinohradském hřbitově (F-48), spolu s oběma rodiči, manželkou Vlastou a synem Ivanem (30. července 1941 – 15. února 2013).

• 1922 – 2. cena v soutěži na Exlibris pro Spolek sběratelů a přátel Exlibris
• 1928 – Storowova cena na Mezinárodní výstavě grafiky v Los Angeles za dřevoryt Schody
• 1928 – „Diplom díků a uznání“ podpůrného spolku při akademii Výtvarných Umění v Praze
• 1930 – čestné uznání na Mezinárodní výstavě grafiky v Chicagu za dřevoryt Zahradník
• 1936 – čestné uznání na Mezinárodní výstavě ex libris v Los Angeles
• 1939 – čestné uznání Spolku českých bibliofilů za knihu A.Hejduka Cigánské melodie
• 1941 – diplom uznání za účast na výstavě „Bydlení“ pořádané v domě uměleckého průmyslu v Praze

Vycházel ze sociálního umění 20. let a neoklasicismu. Zabýval se náměty idealizovaného venkovského života a městské periferie (Pasáčci u vody, Pradleny, Voraři). Těžištěm tvorby Petra Dillingera byla volná grafika, zejména dřevoryt a lept.

Celkem ilustroval více než 90 knih české a světové literatury, např. Erbenovu Kytici, Babičku Boženy Němcové, Máchův Máj, romány Karolíny Světlé, dále Goethea, Musseta, Cervantese a mnohé další tituly. Často se podílel na tvorbě bibliofilských tisků. Jeho rozsáhlá grafická tvorba zahrnuje více než 350 dřevorytů, 200 leptů, suchých jehel a akvatint a 200 litografií. Tvorbě exlibris se věnoval v letech 1922–1954. Vytvořil jich více než 200, převážně dřevorytem a částečně leptem. Mnohé byly rovněž zinkografické reprodukce perokreseb.

Od roku 1976 nese jeho příjmení ulice v Brno-Řečkovicích. V roce 1995 otevřelo Podještědské muzeum v Českém Dubu „Kabinet českého malíře Petra Dillingera“ a na jeho rodném domě byla umístěna pamětní deska.

• 
  Údolí sv. Jána (olej na plátně) 1924
• 
  Pouštění draků (lept)
• 
  Dívčí akt (litografie)
• 
  Pradlena (barevná litografia) 1930
• 
  St. Malo (olej na šepsovaném plátně) 1931
• 
  Svatý Mořic v Olomouci
• 
  Na balkóně (barevná akvatinta) 1930

• Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Dillinger na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Dillinger
• Petr Dillinger v informačním systému abART
• Petr Dillinger v Encyklopedii dějin města Brna
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Dillinger Patr (1864) jeho rodina
• Kouzlo Exlibris, Dillinger Petr Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine.
• Exlibris Petra Dillingera v Knihovně národního muzea
• Rodopisná revue, Dillinger Petr
• Infofila magazín o filatelii, Zapomenutí umělci – Petr Dillinger
• Rodinný hrob Petra Dillingera na portále BillionGraves.com