Petr Dillinger
Petr Dillinger | |
---|---|
Narození | 17. září 1899 Český Dub Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. dubna 1954 (ve věku 54 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, učitel, ilustrátor, grafik, kurátor a typograf |
Manžel(ka) | Vlasta Dillingerová, roz. Schättingerová (sňatek 1928–1954) |
Děti | Ivan Dillinger (1941–2013) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Petr Dillinger (17. září 1899 Český Dub – 24. dubna 1954 Praha) byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog.
Život
Narodil se v Českém Dubu 17. září 1899 v rodině c.k. soudního kancelisty Petra Dillingera (* 1863)[1][2][3] a jeho ženy Kláry roz. Stárkové (* 1869 Písek)[4]. V roce 1907 se s rodiči přestěhoval z Českého Dubu do Prahy. Po absolvování obecné školy pokračoval na vinohradském reálném gymnáziu, ale v roce 1916 přestoupil na Umělecko-průmyslovou školu, kde byl žákem prof. Josefa Schussera a Františka Kysely. V letech 1919-1923 pokračoval v dalším studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Půl roku navštěvoval malířskou školu prof. Maxmiliána Pirnera a pak pokračoval v grafické škole profesora Maxe Švabinského. Roku 1921 byl na exkursi s prof. Antonínem Matějčkem v Drážďanech a Berlíně. V roce 1923 se půl roku soukromě dovzdělával v Paříži u prof. Františka Kupky. V tomto roce ještě podnikl studijní cestu do Itálie, kde navštívil Benátky, Padovu, Florencii a některá další místa. Do Francie se vrátil ještě v letech 1929 a 1937.
V roce 1924 se Petr Dillinger stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jeho grafiky se začaly objevoval ve spolkovém časopise a na členských výstavách doma i v zahraničí. V roce 1927 odešel do Brna, v následujícím roce se oženil s Vlastou Schättingerovou (1903–1980) a stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, kde vedl grafický ateliér. Od roku 1928 se stal členem „Skupiny výtvarných umělců v Brně“ a byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Aleš. Od roku 1930 byl stálým spolupracovníkem Lidových novin v Brně a současně spolupracoval i s dalšími redakcemi celostátních periodik. Vedle grafiky se začal zabývat i malbou. Pobyt v Brně byl jeho nejplodnějším obdobím. V létě roku 1945 odešel do Prahy na Státní grafickou školu, která sídlila v Preslově ulici na pražském Smíchově. Po její reorganizaci působil od roku 1950 na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Křižovnické ulici, jako vedoucí oddělení knižní a užitkové grafiky. Petr Dillinger zemřel 24. dubna 1954 v Praze a je pohřben v rodinném hrobě na Vinohradském hřbitově (F-48), spolu s oběma rodiči, manželkou Vlastou a synem Ivanem (30. července 1941 – 15. února 2013).
Ocenění
- 1922 – 2. cena v soutěži na Exlibris pro Spolek sběratelů a přátel Exlibris
- 1928 – Storowova cena na Mezinárodní výstavě grafiky v Los Angeles za dřevoryt Schody
- 1928 – „Diplom díků a uznání“ podpůrného spolku při akademii Výtvarných Umění v Praze
- 1930 – čestné uznání na Mezinárodní výstavě grafiky v Chicagu za dřevoryt Zahradník
- 1936 – čestné uznání na Mezinárodní výstavě ex libris v Los Angeles
- 1939 – čestné uznání Spolku českých bibliofilů za knihu A.Hejduka Cigánské melodie
- 1941 – diplom uznání za účast na výstavě „Bydlení“ pořádané v domě uměleckého průmyslu v Praze
Dílo
Vycházel ze sociálního umění 20. let a neoklasicismu. Zabýval se náměty idealizovaného venkovského života a městské periferie (Pasáčci u vody, Pradleny, Voraři). Těžištěm tvorby Petra Dillingera byla volná grafika, zejména dřevoryt a lept.
Celkem ilustroval více než 90 knih české a světové literatury, např. Erbenovu Kytici, Babičku Boženy Němcové, Máchův Máj, romány Karolíny Světlé, dále Goethea, Musseta, Cervantese a mnohé další tituly. Často se podílel na tvorbě bibliofilských tisků. Jeho rozsáhlá grafická tvorba zahrnuje více než 350 dřevorytů, 200 leptů, suchých jehel a akvatint a 200 litografií. Tvorbě exlibris se věnoval v letech 1922–1954. Vytvořil jich více než 200, převážně dřevorytem a částečně leptem. Mnohé byly rovněž zinkografické reprodukce perokreseb.
Od roku 1976 nese jeho příjmení ulice v Brno-Řečkovicích. V roce 1995 otevřelo Podještědské muzeum v Českém Dubu „Kabinet českého malíře Petra Dillingera“ a na jeho rodném domě byla umístěna pamětní deska.
Galerie
- Údolí sv. Jána (olej na plátně) 1924
- Pouštění draků (lept)
- Dívčí akt (litografie)
- Pradlena (barevná litografia) 1930
- St. Malo (olej na šepsovaném plátně) 1931
- Svatý Mořic v Olomouci
- Na balkóně (barevná akvatinta) 1930
Odkazy
Reference
- ↑ matriční záznam o narození Petra Dillingera staršího, farnost Javorná str. 436
- ↑ matriční záznam o narození Petra Dillingera staršího, farnost Javorná str. 437
- ↑ matriční záznam o sňatku Petra Dillingera st. a Kláry Samkové, farnost Písek, str. 263
- ↑ matriční záznam o narození Kláry Samkové, farnost Písek, str. 119
Literatura
- Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Dillinger na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Dillinger
- Petr Dillinger v informačním systému abART
- Petr Dillinger v Encyklopedii dějin města Brna
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Dillinger Patr (1864) jeho rodina
- Kouzlo Exlibris, Dillinger Petr Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine.
- Exlibris Petra Dillingera v Knihovně národního muzea
- Rodopisná revue, Dillinger Petr
- Infofila magazín o filatelii, Zapomenutí umělci – Petr Dillinger
- Rodinný hrob Petra Dillingera na portále BillionGraves.com
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Český Dub IV. Okres Liberec, Česká republika. Starý zámek čp. 11, pamětní deska.
Dillinger Petr - signatura