Petr Fiala (senátor)
Petr Fiala | |
---|---|
Petr Fiala (11. ledna 2022) | |
1. předseda hnutí Společně pro kraj | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 29. srpna 2019 | |
Předchůdce | subjekt vznikl |
4. senátor za obvod č. 46 – Ústí nad Orlicí | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 24. září 2022 | |
Předchůdce | Petr Šilar |
Zastupitel Pardubického kraje | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 8. října 2016 | |
Ve funkci: 18. října 2008 – 13. října 2012 | |
Starosta města Letohrad | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 7. listopadu 2006 | |
Předchůdce | Vladimír Tomek |
Zastupitel města Letohrad | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 21. října 2006 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | SproK (od 2019) |
Nestraník | |
do zastupitelstva | nezávislý (2002) |
v zastupitelstvu | nezávislý (2006–2019) |
v kraji | za ČSSD (2008–2012) za ČSSD (2016–2019) |
Narození | 24. listopadu 1968 (56 let) Ústí nad Orlicí Československo |
Sídlo | Letohrad |
Profese | politik |
Webová stránka | petrfialaletohrad |
Commons | Petr Fiala (senator) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petr Fiala (* 24. listopadu 1968 Ústí nad Orlicí) je český politik, od roku 2022 senátor za obvod č. 46 – Ústí nad Orlicí, v letech 2008 až 2012 a opět od roku 2016 zastupitel Pardubického kraje, od roku 2006 zastupitel a starosta města Letohrad na Orlickoústecku[1], od roku 2019 předseda hnutí Společně pro kraj (SproK).
Život
Vystudoval gymnázium v Žamberku. Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Studia po roce zanechal a začal pracovat u Českých drah, kde postupně vystřídal různé pozice. Působil jako průvodčí osobních a mezinárodních vlaků, vlakvedoucí mezinárodních rychlíků (Letohrad - Lichkov - Mezilesí - Kłodzko a zpět) a také pracoval jako ekonom železniční stanice v Letohradě.[2]
Angažoval se i ve sportovní oblasti. V letech 1998–2000 byl místopředsedou Českomoravského svazu hokejbalu. V letech 2000–2010 zastával funkci jeho předsedy.[3]
Politické působení
V komunálních volbách v roce 2002 kandidoval jako nezávislý za uskupení „Sdružení pro Letohradsko, občanské sdružení“ do Zastupitelstva města Letohrad, ale neuspěl.[4] Uspěl až ve volbách v roce 2006, když kandidoval jako nezávislý a zároveň lídr kandidátky uskupení „Sdružení pro Letohradsko“.[5] Následně se v listopadu 2006 stal starostou města.[6] Mandát zastupitele a starosty města pak obhájil ve volbách v letech 2010, 2014 a 2018 (vždy jako lídr kandidátky a nezávislý za uskupení „Sdružení pro Letohradsko“).[7][8][9][10][11][12][13]
V krajských volbách v roce 2008 byl také poprvé zvolený zastupitelem Pardubického kraje, když kandidoval jako nezávislý na kandidátce ČSSD. Působil jako místopředseda Finančního výboru.[14] Ve volbách v roce 2012 nekandidoval. Jakožto nestraník za ČSSD byl opět zvolený v krajských volbách v roce 2016[15] a ve volebním období 2016–2020 působil jako předseda výboru pro dopravu a dopravní obslužnost Pardubického kraje.[16]
V srpnu 2019 spoluzaložil hnutí Společně pro kraj (SproK) a stal se jeho předsedou.[17] V krajských volbách v roce 2020 obhájil mandát zastupitele Pardubického kraje, když jako člen hnutí SproK kandidoval za subjekt „3PK – Pro prosperující Pardubický kraj“ (tj. ČSSD a hnutí SproK).[18][19] V tomto období působil ve funkci předsedy výboru pro dopravu a dopravní obslužnost Pardubického kraje.[20] Je také předsedou Sdružení obcí Orlicko.[21]
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidoval za KDU-ČSL v rámci koalice „KDU-ČSL+SproK“ v obvodu č. 46 – Ústí nad Orlicí. Vzhledem k tomu, že na funkci kandidovali jen dva uchazeči, získal již v prvním kole 65,66 % hlasů, porazil tak svého soupeře Stanislava Ešnera z hnutí ANO, a stal se tak senátorem.[22]
V Senátu je členem Senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí, Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Podvýboru pro zemědělství Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, je rovněž místopředsedou Volební komise a Podvýboru pro sport Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.[23]
Petr Fiala se stal 14. politikem v historii fungování českého Senátu, tedy od roku 1996, který ve volebním klání získal mandát už v prvním kole.[24]
V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval jako lídr „SDRUŽENÍ PRO LETOHRADSKO, S PODPOROU 3 PK – PRO PROSPERUJÍCÍ LETOHRAD“ (tj. SproK a nezávislí kandidáti) do zastupitelstva Letohradu. Získal nejvyšší počet preferenčních hlasů, a mandát zastupitele města tak obhájil.[25] Dne 19. října 2022 byl opět zvolen starostou města.[26]
V krajských volbách v září 2024 obhájil z pozice člena hnutí SproK mandát zastupitele Pardubického kraje na kandidátce subjektu „3PK – Pro prosperující Pardubický kraj“ (tj. SOCDEM, hnutí SproK a hnutí VČ). Původně figuroval na 16. místě kandidátky, vlivem preferenčních hlasů skončil druhý.[27]
Odkazy
Reference
- ↑ Petr Fiala: Město Letohrad. www.letohrad.eu [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Fiala. 3PK [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-22.
- ↑ Námět galavečera s připomenutím historie našeho krásného sportu považuji za skvělý, těší Petra Fialu. Hokejbal [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Pardubický kraj, Okres: Ústí nad Orlicí, Obec: Letohrad, Kandidátní listina: Sdr. pro Letohradsko, obč.sdr. [online]. Český statistický úřad, 2002 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Pardubický kraj, Okres: Ústí nad Orlicí, Obec: Letohrad, Kandidátní listina: Sdružení pro Letohradsko, SNK [online]. Český statistický úřad, 2006 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení z ustavujícího jednání zastupitelstva Města Letohrad ze dne 7. listopadu 2006 [online]. Město Letohrad, 2006-11-07. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010 [online]. ČSÚ. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. ČSÚ. Dostupné online.
- ↑ Do třetice opět Petr Fiala. Orlický deník [online]. 2014-11-07. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018 [online]. ČSÚ. Dostupné online.
- ↑ POKORNÁ, Dana. V Letohradě beze změn. Orlický deník [online]. 2018-10-18. Dostupné online.
- ↑ POKORNÁ, Dana. ROZHOVOR: Být mezi lidmi, naslouchat jim. Orlický deník [online]. 2010-10-19. Dostupné online.
- ↑ Petr Fiala: Hodně věcí lze naším činěním ovlivnit. Deník.cz [online]. 2016-01-12. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÁ, Dana. Z Letohradu neodcházím, vyvrací spekulace starosta. Orlický deník. 2020-10-07. Dostupné online [cit. 2022-04-16].
- ↑ Rejstřík politických stran a politických hnutí, Historie hnutí Společně pro kraj [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Přednostní hlasy pro kandidáty. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
- ↑ ČSSD v Pardubickém kraji půjde do voleb v koalici. Dohodla se s hnutím Společně pro kraj. Hospodářské noviny [online]. 2019-11-30. Dostupné online.
- ↑ Pardubický kraj - Členové. www.pardubickykraj.cz [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Sdružení obcí Orlicko. www.orlicko.cz [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Obvod Ústí nad Orlicí [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Senát Parlamentu České republiky [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online.
- ↑ RIZIKYOVÁ, Markéta. Supermani z prvního kola. Vzácný kousek se povedl jmenovci premiéra, „o prsa“ vyhrál i topkař Růžička. Lidovky.cz [online]. 2022-09-24 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení ZM – 2022 [online]. Město Letohrad [cit. 2023-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané 20.9. – 21.9.2024, Jmenné seznamy a přehledy, Všichni platní kandidáti, Pardubický kraj, 92 – 3PK - Pro prosperující Pardubický kraj [online]. Český statistický úřad, 2024 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Fiala na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Petr Fiala na Facebooku
- Petr Fiala na X (dříve Twitteru)
- Petr Fiala na Instagramu
- Petr Fiala Archivováno 22. 5. 2022 na Wayback Machine. na 3PK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“