Petr Hojer
| Ing. Petr Hojer, CSc. | |
|---|---|
| ministr průmyslu ČSR | |
| Ve funkci: červen 1986 – červen 1990 | |
| Předchůdce | Miroslav Kapoun |
| Nástupce | Jan Vrba |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 4. října 1940 Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Úmrtí | 14. října 2017 (ve věku 77 let) |
| Alma mater | VŠCHT Pardubice |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Petr Hojer (4. října 1940 Praha – 14. října 2017[1]) byl český sportovní funkcionář, manažer HC Verva Litvínov, bývalý československý politik KSČ, za normalizace a krátce po sametové revoluci ministr průmyslu České socialistické republiky.
Biografie
Vyučil se lučebníkem v podniku Spolana Neratovice, kde do roku 1968 pracoval jako dělník. V letech 1965–1972 vystudoval při zaměstnání Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. V období let 1968–1976 se v tomto podniku vypracoval postupně na staršího technologa, vedoucího výroby podniku a vedoucího cechu. Mezi roky 1976–1980 zastával funkci ředitele výroby generálního ředitelství podniku Chemopetrol Praha. V roce 1980 se stal pověřeným ředitelem koncernového podniku Chemické závody československo-sovětského přátelství Litvínov a od roku 1981 byl ve funkci ředitele potvrzen. Angažoval se ve strukturách KSČ a Národní fronty. Byl členem Krajského výboru KSČ v Ústí nad Labem a členem předsednictva Okresního výboru KSČ v Mostu. Zasedal rovněž v národohospodářské komisi Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Bylo mu uděleno Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[2][3]
V červnu 1986 byl jmenován členem české vlády Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta jako ministr průmyslu.[2] Setrval v ní až do června 1990.[4] Svůj nástup do funkce popisoval ve vzpomínkách z roku 2010 následovně: „Já přišel na rezort, který byl ve velkém rozvalu. Musel jsem ho konsolidovat, neměl jsem na politiku čas. Spadaly pod nás tři tisíce fabrik od Šumavy k Tatrám, měl jsem na starosti dřevaře, nábytkáře, ševce, hudební nástrojáře, strojaře a další obory. Vydržel jsem přesně 4 roky a 11 dnů, byl jsem ještě v Pithartově vládě.“ Po roce 1990 působil v soukromém sektoru.[5] Státní bezpečnost ho evidovala jako důvěrníka (krycí jméno NÁMĚSTEK).[6]
V živnostenském rejstříku se uvádí bytem Litvínov.[7] K roku 2010 je zmiňován jako generální manažer hokejového klubu Litvínov. S hokejovým týmem spolupracoval již v 80. letech, kdy byl ředitelem litvínovské chemičky. Na postu manažera HC Litvínov se uvádí i k roku 2012.[5][8]
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.hokej-litvinov.cz [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13.
- ↑ a b Životopisy nových členů vlády ČSR. Rudé právo. Červen 1986, roč. 66., čís. 142, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Záhlaví : Baumruková, Nasťa, 1930- [online]. lanius.kmp.plzen-city.cz [cit. 2012-09-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Vláda Josefa Korčáka V. (Adamce, Pitry, Pitharta) (18.06.1986 - 29.06.1990) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Šéf Litvínova: Krumpáč a lopata, křičeli lidi, ale já hokejistům nevyhrožoval [online]. hokej.idnes.cz [cit. 2012-09-23]. Dostupné online.
- ↑ ŠPIONÁŽNÍ, KONTRAŠPIONÁŽNÍ A JINÁ ELITA ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY [online]. cibulka.com [cit. 2012-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-08.
- ↑ Ing. Petr Hojer [online]. podnikatel-zivnost.com [cit. 2012-09-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ V hokejovém Litvínově mají tajný cíl: Skončit do šestého místa [online]. hokej.idnes.cz [cit. 2012-09-23]. Dostupné online.
