Petr Horálek

Mgr. Petr Horálek
Petr Horálek (2015)
Petr Horálek (2015)
Narození21. července 1986 (37 let)
Pardubice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ZeměČesko
NárodnostČeská
VzděláníTeoretická fyzika a astrofyzika
Alma materMasarykova univerzita v Brně, Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě
PovoláníPopularizátor astronomie, Fotograf
Znám jakofotograf, umělec, spisovatel, cestovatel, astronom
OceněníAstronomický snímek dne NASA, planetka 6822 Horalek
Webová stránkahttps://www.petrhoralek.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Horálek (* 21. července 1986 Pardubice) je český fotograf, kreslíř, spisovatel, cestovatel, astronom, český delegát Mezinárodní Asociace pro Temné nebe (IDA[1]) a první český Fotovyslanec Evropské jižní observatoře. Jeho snímky byly několikrát vybrány jako prestižní Astronomický snímek týdne ESO[2] nebo Česká astrofotografie měsíce.[3] Je po něm pojmenována planetka 6822 Horálek

Fotografie

Od roku 2011 se Petr Horálek věnuje astrofotografii. Jeho specializací je krajinářská astrofotografie[4], prostřednictvím které zachycuje vzácné astronomické úkazy nebo noční oblohu v kompozici s okolní krajinou. Aby docílil skutečně kvalitního obrazu, nevyužívá pouze matematických metod zpracování digitálního obrazu (zejména k odstranění šumu), ale cestuje do odlehlých míst daleko od civilizace za tmavou oblohou. Snaží se tak poukázat na celosvětovou problematiku světelného znečištění.

Úspěchy a ocenění

V roce 2007 byl poprvé oceněn za svůj snímek v České astrofotografii měsíce.[5] V létě 2014 pak vybrala NASA jeho snímek z Nového Zélandu jako Astronomický snímek dne 29. července s podtitulem Portál do vesmíru na Novém Zélandu.[6] K roku 2023 získal toto prestižní ocenění již 40×,[7][8] čímž se stal nejoceňovanějším Čechem tohoto typu vůbec. Nejvíce jeho snímků pochází z okolí Sečské přehrady. V lednu 2015 se Horálek stal prvním českým fotovyslancem[9] Evropské jižní observatoře, která již několikrát publikovala jeho snímky[10] jako Snímek týdne ESO.[11] Za jeho celosvětové úspěchy na poli astrofotografie byla po Petru Horálkovi v říjnu 2015 pojmenována[12] planetka 6822 Horálek,[13] kterou objevila astronomka Zdeňka Vávrová v roce 1986 na Kleti.

Umění

Vyjma fotografii se Petr Horálek věnuje také kresbě, zejména portrétů dívek ale také architektury či emočních kreseb[14].

Cestování

Petr Horálek se věnuje astroturistice. Cestuje po světě za vzácnými nebeskými úkazy anebo noční oblohou. Nejčastěji cestuje za úplnými zatměními Slunce v rámci expedic SAROS, za tímto účelem navštívil Maďarsko (1999), Turecko (2006), Rusko (2008), Čínu a Tibet (2009), Cookovy ostrovy (2010), Austrálii (2012), Ugandu (2013), Faerské ostrovy (2015), Indonésii (2016), USA (2017) nebo Chile (2019 a 2020). Za tmavou oblohou vycestoval do jižního Tichomoří, jižní Afriky, Chile, na Kapverdské ostrovy nebo do Argentiny, kde byl v roce 2017 okraden[15]. V roce 2014 odcestoval na půl roku na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby za našetřené peníze mohl znovu navštívit Cookovy ostrovy. Na populárním ostrově Aitutaki pořídil pravděpodobně historicky úplně první snímek noční oblohy a celý příběh popsal v knize Dobytí jižního hvězdnatého ráje[16].

Spisovatelská činnost

Petr Horálek je autorem tří knih: populárně naučné knihy Tajemná zatmění[17] (zevrubný průvodce po zatměních Slunce a Měsíce) z roku 2015 a cestopisu Dobytí jižního hvězdnatého ráje z roku 2016[18]. V roce 2017 připravil ve spolupráci s hudebníkem Milošem Ráblem audiovizuální knihu Nebeské symfonie[19]. V roce 2018 vyšla nová revidovaná verze jeho první knihy Tajemná zatmění s přemluvou Jiřího Grygara a novými snímky profesora Miloslava Druckmüllera.

Astronomie

Lovejoy Horalek
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy nad observatoří La Silla v Chile. Tato fotografie Petra Horálka byla publikována jako Snímek týdne ESO.[20]

Astronomii se Petr Horálek věnuje již od dětství díky své babičce[21]. Věnoval se jí nejdříve mimoškolně jako koníčku[22], později aktivně jako člen Astronomické společnosti Pardubice, Astronomické společnosti Hradec Králové, Společnosti pro meziplanetární hmotu České astronomické společnosti, šéfredaktor serveru Astro.cz mezi lety 2009-2017 a po studiích astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (mezi lety 2007-2011) i profesně. V letech 2010-2012 působil na Astronomickém ústavu AV ČR jako pozorovatel bolidů, v roce 2013 pak jako odborný pracovník na Hvězdárně v Úpici.

Popularizace astronomie

Popularizaci astronomie se Petr Horálek začal věnovat na Hvězdárně b. A. Krause v Pardubicích v roce 2001 pod vedením Václava Knolla. Připravoval přednášky pro veřejnost, byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a vypomáhal s programem hvězdárny přípravou nejrůznějších výstav, audiovizuálních pořadů nebo pozorovacích akcí vzácných nebeských úkazů pro širokou veřejnost. Při studiích astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně působil jako demonstrátor na Hvězdárně a planetáriu Brno. Na Hvězdárně v Úpici se věnoval přípravě nejrůznějších akcí pro širokou veřejnost. Po návratu z Nového Zélandu v roce 2014 se věnuje zejména přednáškové činnosti pro širokou veřejnost i školní kolektivy[23].

Od roku 2004 napsal přes 340 populárně-astronomických článků[24] pro server Astro.cz, působil také jako redaktor Expresních astronomických informací a autor Českého rozhlasu Leonardo. Ve spolupráci s Českou astronomickou společností připraval tiskové zprávy[25] a prohlášení[26] o významných úkazech na obloze. V roce 2019 se stal novinářem na volné noze a dále informuje o významných úkazech na svém novinářském blogu. Od roku 2020 pracuje na Fyzikálním ústavu v Opavě a také pravidelně přispívá do časopisu Tajemství vesmíru a spravuje facebookový portál Minutky z vesmíru. Vystoupil v několika televizních relacích a dokumentárních filmech[27].

Vědecká činnost

Mezi lety 2010-2012 byl Petr Horálek zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Oddělení meziplanetární hmoty.[28] Jako pozorovatel se věnoval zaznamenávání bolidů na ondřejovské stanici Evropské bolidové sítě pod vedením Pavla Spurného a Jiřího Borovičky. V roce 2013 se účastnil expedice do Ugandy za úplným zatměním Slunce. Pořízená data byla využita k matematickému zpracování prof. Miloslavem Druckmüllerem z Vysokého učení technického v Brně[29]. Podobných výsledků pak bylo docíleno[30] během expedice do Wyomingu, USA, v roce 2017 v rámci mezinárodní vědecké expedice Solar Wind Sherpas.[31] V roce 2019 spolu s dalšími fotografy zachytil dopad asteroidu na Měsíc během úplného zatmění Měsíce 21. ledna[32]. Výsledný snímek[33] napomohl k určení vlastností asteroidu i vzniklého kráteru na Měsíci[34].

Odkazy

Reference

  1. ↑ IDA
  2. ↑ Astronomický snímek dne NASA, Astronomický snímek týdne ESO
  3. ↑ Česká astrofotografie měsíce
  4. ↑ krajinářská astrofotografie
  5. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Česká astrofotografie měsíce. ČAS. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. 
  6. ↑ Portál do vesmíru na Novém Zélandu
  7. ↑ Český fotograf už podvacáté uspěl v NASA. Jeho snímky vesmíru miluje celý svět [online]. VĚDA 24 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Opavský fotograf Horálek počtyřicáté vyhrál prestižní ocenění snímek dne NASA. ČT24 [online]. 2023-05-29 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Fotovyslancem
  10. ↑ https://www.eso.org/public/czechrepublic/images/?search=%22P.+Hor%22
  11. ↑ https://www.eso.org/public/czechrepublic/images/potw/
  12. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Planetka Izeryna a nová jména pro české astronomy. ČAS. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. 
  13. ↑ 6822 Horálek
  14. ↑ HORÁLEK, Petr. Domovské stránky Petra Horálka. www.astronom.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ Světově proslulého astrofotografa Horálka okradli, teď začíná od nuly. Zbyl mu jen jeden fotofilm. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-03-28 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ Dobytí jižního hvězdnatého ráje. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.  Archivováno 10. 6. 2017 na Wayback Machine.
  17. ↑ Archivovaná kopie. knihy.cpress.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-24. 
  18. ↑ Archivovaná kopie. www.albatrosmedia.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-10. 
  19. ↑ CPress - Nebeské symfonie. CPress [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-25. 
  20. ↑ https://www.eso.org/public/images/potw1504a/
  21. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Moje setkání s astronomií (3): Petr Horálek. ČAS. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. 
  22. ↑ HORÁLEK, Petr. Domovské stránky Petra Horálka. www.astronom.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-26. 
  23. ↑ HORÁLEK, Petr. Přednášky pro školy a širokou veřejnost. www.astronom.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Petr Horálek | Autoři | Astronomický informační server astro.cz. www.astro.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Tiskové zprávy | Informace o České astronomické společnosti | Astronomický informační server astro.cz. www.astro.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Tisková prohlášení | Informace o České astronomické společnosti | Astronomický informační server astro.cz. www.astro.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  27. ↑ Petr Horálek. csfd.cz [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ http://www.asu.cas.cz/cz/veda-a-vyzkum/vedecka-oddeleni/oddeleni-mph
  29. ↑ DRUCKMULLER. Total Solar Eclipse 2013, Uganda. www.zam.fme.vutbr.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  30. ↑ Total Solar Eclipse 2017 images, USA. www.zam.fme.vutbr.cz [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  31. ↑ Solar Wind Sherpas
  32. ↑ APOD: 2020 February 5 - Lunar Eclipse Perspectives. apod.nasa.gov [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  33. ↑ APOD: 2019 January 25 - Moon Struck. apod.nasa.gov [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ Dopad asteroidu na Měsíc. Na unikátním snímku NASA se podíleli dva Češi. ČT24 [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Celestial Nomad Takes Centre Stage.jpg
Autor: P. Horálek/ESO, Licence: CC BY 4.0
In this new ESO image, nightfall raises the curtain on a theatrical display taking place in the cloudless skies over La Silla. In a scene humming with activity, the major players captured here are Comet Lovejoy, glowing green in the centre of the image; the Pleiades above and to the right; and the California Nebula, providing some contrast in the form of a red arc of gas directly to the right of Lovejoy. A meteor adds its own streak of light to the scene, seeming to plunge into the hazy pool of green light collecting along the horizon. The telescopes of La Silla provide an audience for this celestial performance, and a thin shroud of low altitude cloud clings to the plain below the observatory streaked by the Panamericana Highway. Comet Lovejoy’s long tail is being pushed away from the comet by the solar wind. Carbon compounds that have been excited by ultraviolet radiation from the Sun give it its striking green hue. This is the first time the comet has passed through the inner Solar System and ignited so spectacularly in over 11 000 years. Its highly elliptical orbit about the Sun — adjusted slightly due to meddling planets — means that it will not grace our skies for another 8000 years once it has rounded the Sun and begun its lonely voyage back into the cold outer regions of the Solar System. This image was taken by ESO Photo Ambassador Petr Horálek during a visit to La Silla in January 2015. The sky in this image was captured with a series of long exposures, resulting in the wonderful vista of the comet in the sky. However, the bottom half uses only one of these exposures in order to retain the sharpness of the La Silla landscape.
Petr horalek.jpg
Autor: ESO/P. Horálek., Licence: CC BY 4.0
Born in 1986 in Czech Republic, Petr studied Theoretical Physics and Astrophysics at Masaryk University Brno. After his studies he worked briefly as an observer of fireballs at the Department for Interplanetary Matter of the Astronomical Institute of Academy of Sciences of Czech Republic. During this period he fell in love with astrophotography and decided to take a year-long trip around the world to improve his skills in that field. As citizen of a light-polluted Czech Republic, he decided to capture the night skies above the naturally dark places in the world to show people in polluted cities what are they missing (not only) above their heads. A long route through the Canary Islands, Australia, New Zealand, the Cook Islands and South Africa brought him in the end into the heart of the Atacama Desert at ESO's La Silla and Paranal Observatory in 2015. Petr specialises in photographing rare night-sky phenomena. His images capture unique moments, which he calls "pearls of astronomy", that add to the immeasurable beauty of a dark starry sky. Something, he thinks that everyone should see at some point in their lives.