Petr Hromádka

Petr Hromádka
Narození	14. století nebo 1350 Jistebnice
Úmrtí	6. února 1421 Chrudim
Příčina úmrtí	upálení na hranici
Znám jako	husitský hejtman
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Petr Hromádka, též Hromada († 6. února 1421) byl český husitský kněz a hejtman.

Ví se o něm, že pocházel z jihočeské Jistebnice,^[1] ale není známo datum jeho narození. Podle místní tradice se jeho rodný dům nachází na jistebnickém náměstí (čp. 82) a připomíná to – viz výřez na fotografii – pamětní deska s textem:

Zde se narodil Petr Hromádka husitský hejtman a zakladatel Tábora. Deska vsazena 1. v. 1921 na paměť 500 letého výročí jeho smrti upálením v Chrudimi.

Kněz

Po studiích se stal, jako akolyta (příslušník církve s nižším svěcením), zvoníkem v některém větším kostele a později, po svém vysvěcení, se stal sakristánem v kostele na Pražském hradě (1408–1413). Potom byl kaplanem nebo zvoníkem v Dolních Střimelicích (nyní Hradové Střimelice). V době nepokojů v zemi, po roce 1415, kdy byl v Kostnici upálen Mistr Jan Hus, byl odtud v roce 1418 církevním úřadem vyhoštěn. Stal se jedním z organizátorů „poutí na hory“ – které se konaly od Velikonoc 1419 až do jara 1420. Důvodem byly zásahy panovníka a vrchností omezujících husitské bohoslužby a také představa brzkého zániku pozemského světa a přesvědčení o spasení věrných křesťanů právě „na horách". Velké shromáždění se např. konalo 22. července 1419 na vrchu Tábor – Burkovák u Nemějic nedaleko Bechyně (až 42 tisíc stoupenců Husova učení).

Zakladatel Tábora

S jeho osudem je výrazně spojeno Ústí nad Lužnicí, Sezimovo Ústí,(původně poddanské město pánů z Ústí) ze zchudlé větve rodu Vítkovců, po roce 1410 jedno z center radikálně reformní aktivity. Po vypovězení zdejších husitů v roce 1419 se postavil Hromádka do čela „vyhnanců“ a 21. února 1420 v noci osadu dobyl. Nezdála se mu bezpečná a navrhl tedy obsadit nedaleké dlouho opuštěné opevněné sídlo na skále nad Lužnicí a Ústí pak vypálili. Petr Hromádka poslal do Plzně Janu Žižkovi zprávu, že našel vhodné místo a že se zde usadili. Radikální část husitů neměla na přelomu let 1419–1420 v Plzni lehkou pozici a v čele s Žižkou a Chvalem z Machovic se rozhodli odejít na Tábor. Cestou svedli pověstnou bitvu u Sudoměře. V březnu 1420 byl tedy položen základ novému městu, v jehož čele pak stanuli čtyři hejtmani – Mikuláš z Husi, Zbyněk z Buchova, Chval Řepický z Machovic a také Jan Žižka. Na Tábor – jak pojmenovali husité nové sídlo – přicházelo mnoho mužů, často s ženami i dětmi, a byli odhodláni k boji za „zákon boží“ a za jiný, lepší život.

Husitský hejtman

Za husitských bouří stanul v čele Žižkových bojovníků, v lednu 1421 pak s nimi dobyl město Chotěboř a stal se městským hejtmanem. Proti němu vytáhlo panské vojsko a když viděl jeho sílu a znal nepřízeň měšťanů, rozhodl se vyjednávat a 2. února se vzdal. Přes slib volného odchodu všech byla celá tisícovka táboritů po opuštění opevnění napadena, 300 z nich 3. února upáleno v chotěbořských stodolách, zbytek zahynul mezi Čáslaví a Kutnou Horou upálením nebo svržením zaživa do kutnohorských šachet. On sám byl Zikmundovým hejtmanem Janem Městeckým z Opočna odveden z Chotěboře do 37 km vzdálené Chrudimi a tam 6. února 1421 na místním rynku upálen. Husité se pak pomstili vypálením benediktinského kláštera v blízkém Vilémově.

Připomínka

Událost v Chotěboři připomíná pomníček, postavený v roce 1929 v zahradě před č.p. 607, tehdy městskou elektrárnou, kde údajně stály stodoly, a také pojmenování jedné chotěbořské ulice na „Hromádky z Jistebnice“.

Odkazy

Reference

Literatura

• CIKHART, Roman. Petr Hromádka z Jistebnice, zakladatel města Tábora a Jan z Borotína, obhájce kompaktát: příspěvky k dějinám husitství. Tábor: R. Hrdlička, 1920. 11 s. cnb000564902.
• CIKHART, Roman. Minulost města Jistebnice. V Táboře: Nákladem vlastním, 1925. 64 s. cnb000564898.
• Encyklopedie Diderot
• Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 11 díl. V Praze: J. Otto, 1897. 1066 s. cnb000277218. S. 792. Dostupné online

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Hromádka na Wikimedia Commons
• Hromádka ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích