Petr IV. Zrinský

Petr Zrinský
Petr Zrinský v roce 1650
Petr Zrinský v roce 1650
Narození6. června 1621
Vrbovec
Úmrtí30. dubna 1671 (ve věku 49 let)
Vídeňské Nové Město
Příčina úmrtípoprava stětím
Místo pohřbeníKatedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
Povoláníbásník, spisovatel, voják a politik
Politická stranapolitik před vznikem politických stran
ChoťAnna Kateřina Frankopanová
DětiJan Antonín Zrinský
Helena Zrínská
RodičeJiří V. Zrinský
RodZrinští
PříbuzníMikuláš Zrinský (sourozenec)
Funkcechorvatský bán (1665–1670)
PodpisPetr Zrinský – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Petr Zrinský

Petr IV. Šubić Zrinský, krátce Petr Zrinský (chorvatsky Petar IV. Šubić Zrinski, maďarsky Zrínyi IV. Péter, 6. června 1621, Vrbovec30. dubna 1671 Vídeňské Nové Město) byl chorvatský šlechtic, státník, generál a spisovatel z chorvatsko-uherského šlechtického rodu Šubićů-Zrinských. V letech 1665–1671 byl bánem Chorvatska. Za svou účast na Wesselényiho magnátském spiknutí byl popraven.

Zrinský je v Chorvatsku a Maďarsku spolu s Františkem Kryštofem Frankopanem považován za národního hrdinu coby bojovníci proti osmanské nadvládě a vídeňskému útlaku.

Život

Původ

Zrinský byl synem Jiřího V. Zrinského a jeho manželky hraběnky Magdaleny Széchyové. Pocházel z větve šlechtického rodu Šubićů, kteří si od roku 1347 říkali knížata ze Zrinu podle hradu Zrin. V roce 1554 byl rod povýšen do hraběcího stavu.

Turecké války

Petr Zrinský jako vítězný generál proti Turkům při obléhání Nového Zrína (1664)

Petr se vyznamenal spolu se svým bratrem Mikulášem Zrinským ve válce s Turky v letech 1663/1664. Uherská vojska i císařská vojska měla na dosah vítězství nad Osmany, ty však nebyly využity.

Zrinský navíc spolu s Frankopanem doprovázel saského kurfiřta Jana Jiřího II. v jeho šestispřežním povozu v roce 1664 na říšský sněm v Řezně.

Vašvárský mír uzavřený císařem Leopoldem I. v roce 1664, v němž Osmané znovu získali okupovaná území v Uhrách a omezovala práva šlechty v Uhrách, vyvolal velkou nespokojenost mezi uherskou a chorvatskou šlechtou.

Spiknutí a poprava

Poprava Zrinského a Frankopana na hlavním náměstí ve Vídeňské Nové Město
Pamětní deska na bývalém popravišti poblíž jižních hradeb Vídeňského Nového Města

To vytvořilo živnou půdu pro spiknutí Zrinský-Frankopan proti císaři, kterého se zúčastnil i Petr Zrinský. Jeho cílem byla nezávislost Chorvatska na vídeňských panovnících. Zrinský pro svůj projekt hledal podporu u cizích panovníků, doufal v podporu zejména Francie, hlavního odpůrce Habsburků.

Spiknutí bylo odhaleno a Zrinský byl pod záminkou vylákán do Vídně, kde byl zatčen a odsouzen k smrti. 30. dubna 1671 byl sťat spolu se spoluspiklencem Františkem Kryštofem Frankopanem ve Vídeňské Nové Město František III. Nádasdy byl popraven stětím ve Vídni téhož dne.

Manželství a potomstvo

Petr Zrinský se 27. října 1641 ve věku 20 let oženil se šestnáctiletou Anou Katařinou Zrinskou. Manžele žili převážně na hradě Ozalj. Narodil se jim syn Jan Antonín a tři dcery Helena, Judita Petronila a Aurora Veronika.

Vyznamenání

Historizující Zrinska garda u pomníku Frankopana a Zrinského v Čakovci (30. duben 2011)

30. duben je v Chorvatsku národním výročním dnem jako „Den úmrtí Petra Zrinského a Františka Kryštofa Frankopana“ (Dan pogibije Petra Zrinskog i Frana Krste Frankopana).[1]

Zrinský spolu s Františkem Kryštofem Frankopanem byli vyobrazeni na pětikunové bankovce (stažena z oběhu v roce 2008).

Chorvatsko uděluje Řád Petra Zrinského a Františka Kryštofa Frankopana (Red Petra Zrinskog i Frana Krste Frankopana), založený v roce 1995.

Chorvatská vojenská škola v Záhřebu nese jeho jméno (Hrvatsko vojno učilište „Petar Zrinski“).

Literatura

  • Pavo Barišić: Gedenktage in Kroatien als Medium der Geschichtserzählung. In: Emil Brix, Hannes Stekl (Hrsg.): Der Kampf um das Gedächtnis: Öffentliche Gedenktage in Mitteleuropa. Böhlau Verlag, Wien 1997, ISBN 978-3-205-98628-7, Kapitel Der Kult von Zrinski und Frankopan, S. 341 ff. (omezeně na Google-Books). 
  • Emanuel Lilek: Charakteristik der kroatischen Verschwörer Petar Zrinski, Fr. Frankopan und der Katarina Zrinska im Lichte der historischen Wahrheit. Selbstverlag, Celje 1928. 

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petar Zrinski na německé Wikipedii.

  1. Zakon o blagdanima, spomendanima i neradnim danima u Republici Hrvatskoj [Gesetz über die Feiertage, Gedenktage und arbeitsfreie Tage in der Republik Kroatien], November 2011.
Předchůdce:
Mikuláš Zrinský
Znak z doby nástupuchorvatský bán
16651670
Znak z doby konce vládyNástupce:
Mikuláš z Erdődy


Média použitá na této stránce

Arolsen Klebeband 02 341.jpg

Grafik aus dem Klebeband Nr. 2 der Fürstlich Waldeckschen Hofbibliothek Arolsen

Motiv: Petar Zrinski
Zrinska garda Čakovec (Croatia) - straža.JPG
Autor: Silverije, Licence: CC BY-SA 3.0
Zrinski guard - historical military unit from Čakovec, northern Croatia (16th century) - at the Zrinski-Frankopan monument during The Medjimurje County Day (30th April 2011)
Signatur Petar Zrinski.PNG
Signatur Petar_Zrinski
Zrínyi Péter Widemann.jpg
Zrínyi Péter (1621–1671) portréja. Elias Widemann rézmetszete (1650)
Wr Neustadt Lederergasse Bräuhausgasse Hinrichtungsstätte Zrinski & Frankapan 05.jpg
Autor: Akela, Licence: CC BY-SA 4.0
Ehemalige Hinrichtungsstätte von Petar Zrinski and Fran Krsto Frankapan (enthauptet 1671), am Stadtmauer Süd von Wiener Neustadt. Teile der Stadtmauer später abgerissen, und zu Bräuhaus umgebaut. Heute Parkplatz beim Leiner-Warenhaus. (Ecke Lederergasse und Bräuhausgasse. Gedenktafel mit Aufschiften auf Deutsch, Kroatisch und Lateinisch.
Coat of arms of Croatia 1495.svg
Vectorization of the 1495 Coat of arms of Croatia.