Petr IV. Zrinský

Petr Zrinský
Petr Zrinský v roce 1650
Narození	6. června 1621 Vrbovec
Úmrtí	30. dubna 1671 (ve věku 49 let) Vídeňské Nové Město
Příčina úmrtí	poprava stětím
Místo pohřbení	Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
Povolání	básník, spisovatel, voják a politik
Politická strana	politik před vznikem politických stran
Choť	Anna Kateřina Frankopanová
Děti	Jan Antonín Zrinský Helena Zrínská
Rodiče	Jiří V. Zrinský
Rod	Zrinští
Příbuzní	Mikuláš Zrinský (sourozenec)
Funkce	chorvatský bán (1665–1670)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr IV. Šubić Zrinský, krátce Petr Zrinský (chorvatsky Petar IV. Šubić Zrinski, maďarsky Zrínyi IV. Péter, 6. června 1621, Vrbovec – 30. dubna 1671 Vídeňské Nové Město) byl chorvatský šlechtic, státník, generál a spisovatel z chorvatsko-uherského šlechtického rodu Šubićů-Zrinských. V letech 1665–1671 byl bánem Chorvatska. Za svou účast na Wesselényiho magnátském spiknutí byl popraven.

Zrinský je v Chorvatsku a Maďarsku spolu s Františkem Kryštofem Frankopanem považován za národního hrdinu coby bojovníci proti osmanské nadvládě a vídeňskému útlaku.

Zrinský byl synem Jiřího V. Zrinského a jeho manželky hraběnky Magdaleny Széchyové. Pocházel z větve šlechtického rodu Šubićů, kteří si od roku 1347 říkali knížata ze Zrinu podle hradu Zrin. V roce 1554 byl rod povýšen do hraběcího stavu.

Petr se vyznamenal spolu se svým bratrem Mikulášem Zrinským ve válce s Turky v letech 1663/1664. Uherská vojska i císařská vojska měla na dosah vítězství nad Osmany, ty však nebyly využity.

Zrinský navíc spolu s Frankopanem doprovázel saského kurfiřta Jana Jiřího II. v jeho šestispřežním povozu v roce 1664 na říšský sněm v Řezně.

Vašvárský mír uzavřený císařem Leopoldem I. v roce 1664, v němž Osmané znovu získali okupovaná území v Uhrách a omezovala práva šlechty v Uhrách, vyvolal velkou nespokojenost mezi uherskou a chorvatskou šlechtou.

To vytvořilo živnou půdu pro spiknutí Zrinský-Frankopan proti císaři, kterého se zúčastnil i Petr Zrinský. Jeho cílem byla nezávislost Chorvatska na vídeňských panovnících. Zrinský pro svůj projekt hledal podporu u cizích panovníků, doufal v podporu zejména Francie, hlavního odpůrce Habsburků.

Spiknutí bylo odhaleno a Zrinský byl pod záminkou vylákán do Vídně, kde byl zatčen a odsouzen k smrti. 30. dubna 1671 byl sťat spolu se spoluspiklencem Františkem Kryštofem Frankopanem ve Vídeňské Nové Město František III. Nádasdy byl popraven stětím ve Vídni téhož dne.

Petr Zrinský se 27. října 1641 ve věku 20 let oženil se šestnáctiletou Anou Katařinou Zrinskou. Manžele žili převážně na hradě Ozalj. Narodil se jim syn Jan Antonín a tři dcery Helena, Judita Petronila a Aurora Veronika.

30. duben je v Chorvatsku národním výročním dnem jako „Den úmrtí Petra Zrinského a Františka Kryštofa Frankopana“ (Dan pogibije Petra Zrinskog i Frana Krste Frankopana).^[1]

Zrinský spolu s Františkem Kryštofem Frankopanem byli vyobrazeni na pětikunové bankovce (stažena z oběhu v roce 2008).

Chorvatsko uděluje Řád Petra Zrinského a Františka Kryštofa Frankopana (Red Petra Zrinskog i Frana Krste Frankopana), založený v roce 1995.

Chorvatská vojenská škola v Záhřebu nese jeho jméno (Hrvatsko vojno učilište „Petar Zrinski“).

• Pavo Barišić: Gedenktage in Kroatien als Medium der Geschichtserzählung. In: Emil Brix, Hannes Stekl (Hrsg.): Der Kampf um das Gedächtnis: Öffentliche Gedenktage in Mitteleuropa. Böhlau Verlag, Wien 1997, ISBN 978-3-205-98628-7, Kapitel Der Kult von Zrinski und Frankopan, S. 341 ff. (omezeně na Google-Books). 
• Emanuel Lilek: Charakteristik der kroatischen Verschwörer Petar Zrinski, Fr. Frankopan und der Katarina Zrinska im Lichte der historischen Wahrheit. Selbstverlag, Celje 1928. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Zrinský na Wikimedia Commons
• Literatur von und über Petr Zrinský im Katalog der Deutschen Nationalbibliothek
• Illustration von Mathias van Somer von 1665: … Peterus á Zrino …

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petar Zrinski na německé Wikipedii.

Předchůdce: Mikuláš Zrinský

chorvatský bán 1665–1670

Nástupce: Mikuláš z Erdődy