Petr Ibl
JUDr. Petr Ibl | |
---|---|
7. předseda Poslaneckého klubu ČSSD | |
Ve funkci: 18. března 2003 – 18. ledna 2005 | |
Předchůdce | Milan Urban |
Nástupce | Michal Kraus |
poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 15. června 2002 – 15. června 2006 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ (1984–1989) ČSSD (od 1995) |
Narození | 16. května 1954 (70 let) Brno Československo |
Choť | Milena |
Děti | Petra, Roman, Monika |
Alma mater | VŠ SNB Univerzita Karlova v Praze |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Petr Ibl (* 16. května 1954 Brno) je český politik, počátkem 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD a předseda poslaneckého klubu sociální demokracie.
Biografie
S manželkou Milenou mají dcery Petru a Moniku a syna Romana. V roce 1972 absolvoval odborné učiliště potravinářské v Brně, pak v roce 1982 SOŠ vychovatelství a v roce 1986 Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti v Praze (obor penologie). V roce 1987 složil v Praze rigorózní zkoušku a roku 1991 postgraduálně vystudoval trestní právo a řízení na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1990–1991 působil jako ředitel věznice v Praze, v letech 1996–1998 coby poradce poslaneckého klubu v poslanecké sněmovně a v období let 1998–2002 byl poradcem místopředsedy poslanecké sněmovny a tajemníkem poslaneckého klubu.[1]
Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Praha).[2] Byl místopředsedou sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, v letech 2002–2003 i členem ústavněprávního výboru a v období let 2003–2005 a znovu roku 2006 členem organizačního výboru. Ve sněmovně setrval do voleb v roce 2006.[3] Působil jako předseda poslaneckého klubu ČSSD. V prosinci 2005 ale na funkci rezignoval. Patřil ke spojencům Stanislava Grosse. Po jistou dobu byl náměstkem Grosse na ministerstvu vnitra. Rezignaci na vedení sněmovní frakce ČSSD odůvodnil nejednotností strany a svalováním viny za politické neúspěchy na poslanecký klub.[4] Již předtím čelil kritice. V září 2004 informoval Český rozhlas, že Iblovi Národní bezpečnostní úřad neoprávněně přidělil prověrku. V minulosti měl Ibl podnikat s vysokým důstojníkem někdejší Státní bezpečnosti Jaroslavem Vondruškou, jenž měl mít vazby na sovětskou KGB.[5] Kritizován byl i za svou profesní činnost před rokem 1989, kdy pracoval jako vězeňský dozorce.[6]
Zastával post předsedy správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.[1]
V komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2010 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva hlavního města Praha za ČSSD. Profesně se k roku 1998 uvádí jako právník, k roku 2010 coby vysokoškolský pedagog.[7]
Reference
- ↑ a b JUDr. Petr IBL [online]. 1000leaders.cz [cit. 2013-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-20.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. - 15.6.2002 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Petr Ibl [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Šéf poslanců ČSSD Ibl položil funkci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2013-01-07]. Dostupné online.
- ↑ ČRo: Šéf poslanců ČSSD Ibl získal prověrku neprávem. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2013-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Komunistický bachař se znovu chystá "zastupovat zájmy občanů" [online]. ihned.cz [cit. 2013-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Počet obyvatel: 1 181 610 Osoba: Petr Ibl [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Externí odkazy
- Petr Ibl na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“