Petr Jákl

Petr Jákl
(c) Blanka Borová (Karolína Černá), CC BY-SA 4.0
Datum narození14. září 1973 (50 let)
Místo narozeníPraha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČesko
Výška199 cm
Hmotnostcca 115 kg
Sportovní informace
Klub / DojoUSK Praha
Technický stupeň3. dan
Kategorietěžká váha
Údaje v infoboxu aktuální k září 2013
Přehled medailí
Judo na akademické půdě
bronzAMS 1994bez rozdílu vah
bronzAMS 1998bez rozdílu vah

Petr Jákl (* 14. září 1973 Praha) je český filmový producent, režisér, kaskadér, příležitostný herec a bývalý reprezentant v judu.

Osobní život

Pochází ze sportovní rodiny. Jak strýc František, tak otec Petr spojili své životy se studiem juda. Otec byl prvním českým účastníkem judistických soutěží na olympijských hrách (1972) a od roku 1993 prezident Českého svazu juda.

Jeho manželkou je bývalá moderátorka zpráv o počasí na TV Prima Romana Jákl Vítová. Mají spolu dvě dcery Sofii (* 2008) a Elisu (* 2011).[1][2]

Sportovní kariéra

Na velkém podniku se objevil poprvé v roce 1994 ve váze polotěžké. Na akademickém mistrovství světa v témže roce vybojoval bronzovou medaili. Vše směřoval k účasti na olympijské hry v Atlantě v roce 1996. Na mistrovství Evropy 1996 si měl potvrdit postup na olympiádu, jenže prohrál v prvním kole s Litevcem Ambraskou a ke všemu si zranil nohu. Rekonvalescence trvala 2 měsíce a kýžený bod, který mu nakonec ke kvalifikaci scházel, neměl možnost získat. Nepomohla ani žádost na MOV pro pozvánku.

Po olympijské sezóně 1996 přešel mezi těžké váhy, kde pokračoval v solidních výsledcích. Trpěl však častými zraněními a nemohl se kvalitně připravit na mnoho velkých turnajů. Především ho trápila záda a kolena. V roce 1998 vybojoval bronzovou medaili na akademickém mistrovství světa, které se konalo v Praze.

V olympijském roce 2000 se v březnu opět zranil (koleno).[3] Do mistrovství Evropy se dokázal dát dohromady a 7. místem vybojoval kvalifikaci na olympijské hry v Sydney.[4] V prvním kole porazil svého velkého rivala Rumuna Munteana, ale ve druhém podcenil kvality brazilského zápasníka judo Hernandese, který ho hodil na ippon.

Po olympijských hrách 2000 se na vrcholném podniku neobjevil. V roce 2001 ukončil sportovní kariéru kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům.

Vedle juda se účastnil i soutěží v páce. V roce 1996 se stal mistrem České republiky.

Výsledky

Turnaj19931994199519961997199819992000
Olympijské hrydnsúč.
Mistrovství světa
bez rozdílu vah
dnsúč.úč.úč.
dnsdnsúč.úč.
Mistrovství Evropy
bez rozdílu vah
dnsúč.7.úč.úč.5.dns7.
dnsdnsdnsdnsúč.dnsdnsdns
ME juniorů5.

Filmová kariéra

Přes všechny úspěchy v judu Petr postupně přešel na filmovou profesní dráhu. Stejně jako ve sportu se i do kariéry u filmu, ať už jako herec nebo kaskadér, pustil s trpělivostí a odhodlaností. Začal se objevovat v českých i zahraničních filmech. Patřily mezi ně Johanka z Arku (režie Luc Besson, 1999) nebo XXx (režie Rob Cohen, 2002). Režisér Besson ale především Cohen Petra podpořili v jeho záměru se filmu nadále věnovat a díky tomu se rozhodl odjet do Ameriky studovat.

Režisérským, scenáristickým a producentským debutem se stal film Kajínek (2010). Politický thriller dosáhl nejvyšších tržeb během úvodního týdne projekce i nejvyšších celkových tržeb v tomto žánru v české historii. V roce 2010 navštívilo film 790 792 diváků při celkových tržbách 83 495 208 Kč.[5] Film získal Českého lva v kategorii Herec ve vedlejší roli a hlavní cenu na Belgickém filmovém festivalu v Liege. Následoval film Ghoul (2015), který Jákl opět režíroval, napsal i produkoval. Ghoul se stal v ČR nejvýdělečnějším hororem a získal hlavní cenu na Grossmann Fantastic Festival.

Posledním režírovaným filmem Petra Jákla je historický akční snímek Jan Žižka (Medieval, uvedení 2022), ve kterém hráli např. Ben Foster, Michael Caine, Til Schweiger a Matthew Goode, z českých herců Karel Roden, Ondřej Vetchý, Marek Vašut nebo Jan Budař. V roce 2020 se jako producent podílel na filmu Nejvyšší pocta (The Last Full Measure), studio Lionsgate, s herci Sebastianem Stanem, Christopherem Plummerem, Williamem Hurtem, Edem Harrisem, Samuelem L. Jacksonem či Peterem Fondou. Jako producent pracoval též na filmech American traitor s Al Pacinem (2021), Misfits s Piercem Brosnanem (2021), Best Sellers s Aubrey Plaza a Michaelem Cainem (2021), Savage Salvation s Robertem De Nirem a Johnem Malkovichem (2022), One True Loves se Simu Liu (2022), The Inhabitant s Dermotem Mulroneym (2022) nebo 57 Seconds s Morganem Freemanem či The Black Demon s Joshem Lucasem. Petr Jákl pracoval i s mnoha dalšími uznávanými herci, jako jsou Anthony Hopkins, Nicolas Cage, Alec Baldwin, Mila Jovovich či Vin Diesel.

Velmi intenzivně se také věnuje developmentu projektů. Jedním z nich je film Calico Joe, kde je Jákl výkonným producentem.[zdroj⁠?!] Román Johna Grishama přepsal do scénáře Granta Heslova a George Clooneyho, který si ve filmu také zahraje.[zdroj⁠?!] Jedním z koproducentů projektu je vedle firmy Clooneyho i společnost Boba Dylana.[zdroj⁠?!] Jákl v současné době[kdy?] vyvíjí desítky filmových a televizních projektů,[zdroj⁠?!] mezi kterými je například televizní seriál se Stephenem Kingem[zdroj⁠?!] nebo tři filmy od tvůrce Marvelovek Stana Lee,[zdroj⁠?!] které produkuje společně s režisérem Timurem Bekmambetovem.[zdroj⁠?!]

Jákl dále založil v roce 2022 virtuální filmové a videoherní studio R.U.Robot Studios, které se zaměřuje na development, produkci, postprodukci a distribuci filmů a videoher. Toto studio také distribuuje jeho film Jan Žižka a vyrábí videohru k filmu pro PC a konzole, stejně tak jako i další pro telefony.

Režisérská filmografie

Herecká filmografie

  • Nebát se a nakrást (2000) – jako černý šerif
  • Česká spojka (2002) – jako Darius
  • xXx (2002) – jako Kolya
  • Men Of Action (2003) – jako Action Star
  • Krysař (2003) – jako Krysař
  • Eurotrip (2004) – jako Gunter
  • Vetřelec vs. Predátor (2004) – jako Stone
  • Pterodactyl (2005) – jako Tezo
  • HDP: Hodně divné příběhy (2006)
  • Po hlavě... do prdele (2006) – jako Mr. Hrana
  • Bathory (2008) – jako Bald Hunchback
  • Alenka – dívka, ktéra se nestane – jako Phillipp Soleko

Odkazy

Reference

  1. Rosnička Vítová je už maminkou, porodila dceru Sofii. iDNES.cz [online]. 2008-04-17 [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  2. Manželé Jáklovi mají druhou dceru, jmenuje se Elisa. iDNES.cz [online]. 2011-05-20 [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  3. Jákl skončil pátý, ale opět se zranil. iDNES.cz [online]. 2000-03-12 [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  4. Judista Jákl se kvalifikoval do Sydney. iDNES.cz [online]. 2000-05-18 [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  5. TOP 50 - roční výsledky | Unie filmových distributorů. ufd.cz [online]. [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Petr Jákl - Jan Žižka (film).jpg
(c) Blanka Borová (Karolína Černá), CC BY-SA 4.0
Novinářská konference 13. 9. 2018. Autor: Blanka Borová (Karolína Černá) pro Kritiky.cz