Petr Janyška

PhDr. Petr Janyška
Narození4. dubna 1953
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánídiplomat, politik a překladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Janyška (* 4. dubna 1953 Praha)[1] je český žurnalista, diplomat a překladatel.[2]

Život

V roce 1977 ukončil studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor překladatelství a tlumočnictví.[2] Doktorát z francouzské fonetiky a teorie překladu získal tamtéž v roce 1989. Po studií pracoval v letech 1977–1989 jako tlumočník a překladatel. V roce 1988 vyučoval na Univerzitě Karlově externě tlumočnictví.[1]

Pracoval jako překladatel z angličtiny, francouzštiny a polštiny v komunistickém Československu. Publikoval také v samizdatech.

Během sametové revoluce v roce 1989 patřil Petr Janyška k vnitřnímu jádru Občanského fóra, kde byl v období 1989–1990 aktivní v jeho tiskovém středisku. V letech 1990–1992 byl spokuzakladatelem a zástupcem šéfredaktora Respektu; 1992–1994 pracoval v Lidových novinách, též jako zástupce šéfredaktora.[3] V období 1993–1994 se stal též šéfredaktorem české verze Středoevropských novin.[1]

Jiří Dienstbier vzpomínal Petra Janyšku jako na jednu z osobností tvořících nové týmy Ministerstva zahraničí po roce 1989.[4] Od roku 1995 působil v diplomacii, nejprve jako rada na velvyslanectví v Paříži. Velvyslancem ve Francii, kde aktivně lobboval za vstup ČR do Evropské unie, byl v letech 1999–2003. Během svého působení na ministerstvu se mezi jiným zasloužil o zapůjčení manuscriptu z 13. století Codex gigas do ČR.[5]

V roce 2012 se stal vedoucím Českého centra ve Varšavě.[2]

Dílo

Překlady

  • Portrét svůdce (autor Henriette Jelineková; Praha, Odeon, 1987)[6]
  • Promiňte, umírám a jiné vymyšlenosti / (Autor Pierre Schaeffer; Praha, Odeon, 1990)

Autor

  • Jazykové sešity (angličtina)' (Albatros, 1990)[7]

Ocenění

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petr Janyška na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c TŘEŠTÍK, Michael. Kdo je kdo = Who is who; osobnosti české současnosti; 5000 životopisů. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2002. Dostupné online. Kapitola Janyška Petr, s. 250. (dostupné online po registraci) 
  2. ↑ a b c Petr Janyška (1999 - 2003). www.mzv.cz [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Bývalý velvyslanec Janyška dostal francouzský Řád umění a literatury. Lidové noviny. 2018-02-09. Dostupné online. 
  4. ↑ DIENSTBIER, Jiří. Od snění k realitě vzpomínky z let 1989-1999. Praha: Lidové noviny, 1999. Dostupné online. ISBN 80-7106-325-8. S. 26. Dostupné online po registraci. 
  5. ↑ BOLDAN, Kamil. Codex gigas - Ďáblova bible tajemství největší knihy světa. Praha: NK ČR, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-7050-532-8. Kapitola Předmluva, s. 5. (dostupné online v NK ČR) 
  6. ↑ JELINEKOVÁ, Henriette. Portrét svůdce. Praha: Odeon, 1987. Dostupné online. (česky, překlad z fr Petr Janyška) Dostupné online po registraci. 
  7. ↑ STÁTNÍ KNIHOVNA ČESKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY. Přehled knižní produkce českých nakladatelství v roce 1990. [s.l.]: Novinář Dostupné online. Kapitola Naučná literatura pro mládež, s. 187. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Petr Janyska - Europeana 1989 - Object showcase.jpg
Autor: Neil Bates, Licence: CC BY-SA 3.0
Petr Janyska posing with his object that will be digitised at the Europeana 1989 roadshow in Warsaw, Poland.