Petr Kolář (kněz)

Petr Kolář
P. Petr Kolář (2016)
P. Petr Kolář (2016)
člen Rady pro rozhlasové
a televizní vysílání
Ve funkci:
22. května 2003 – 31. prosince 2006
Narození7. února 1941
Paskov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí20. května 2023 (ve věku 82 let)
Alma materVŠ báňská v Ostravě (nedokončil)
CommonsPetr Kolář (kněz)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Kolář SJ (7. února 1941 Paskov – 20. května 2023[1][2][3]) byl římskokatolický kněz, člen České provincie Tovaryšstva Ježíšova. Původně pracoval v technických profesích. Když se v roce 1968 vracel ze zahraničí a dozvěděl se o invazi vojsk Varšavské smlouvy, rozhodl se ve Vídni vstoupit do řádu. Později žil mnoho let v Paříži, kde se angažoval ve vydávání a posílání zakázaných knih do Československa. Dva roky pracoval ve vatikánském rozhlase. Po sametové revoluci se vrátil do Československa, pracoval mj. v náboženské redakci Českého rozhlasu. Byl nositelem francouzského Řádu čestné legie.

Život

Petr Kolář se narodil v Paskově na Frýdeckomístecku, ale od čtyř let žil v Ostravě. V letech 1955–1959 zde studoval na Vyšší průmyslové škole energetické a poté nastoupil do elektromechanické dílny v Elektrárně 1. máje. V letech 1960–1962 absolvoval vojenskou službu. V dalších šesti letech vykonával funkci stavebního dozoru ve stejném podniku, nesoucím už název Ostravsko-karvinské elektrárny.[4]

Od roku 1964 studoval při zaměstnání večerně Vysokou školu báňskou, kterou však v důsledku pražského jara nedokončil. V srpnu 1968, když se při cestě z horolezecké výpravy v Jugoslávii dozvěděl o obsazení Československa, se rozhodl zůstat v Rakousku, kde vstoupil do noviciátu řádu. Postupně studoval v St. Andrä, Münsteru, Mnichově, Lyonu a Paříži. V roce 1975 byl v německém městě Ellwangen vysvěcen na kněze. Petr Kolář se totiž stýkal zejména s českou duchovní službou v Německu, kterou vedl P. Karel Fořt. Ten přišel s myšlenkou, že by v Ellwangen mohli být svěceni čeští exiloví novokněží. Kněžské svěcení se pak konalo v rámci české poutě.[5]

Poté žil řadu let v Paříži, kde se podílel na vydávání a posílání zakázaných knih do Československa, kam se mu podařilo dopravit stovky knih. Kromě toho měla československá podzemní církev možnost poslouchat jeho nedělní komentáře k aktuálním otázkám, které vysílalo Radio Vatikán, kde pracoval v letech 1982–1984 v oddělení mezinárodních zpráv.[6] Poté zastával opět různé funkce v Paříži, např. v sekretariátu arcibiskupského ústředí pro službu cizincům, žijícím v pařížské oblasti.

V roce 1990 se vrátil do Československa. V následujícím roce nastoupil do náboženské redakce Českého rozhlasu. Byl také členem mediální komise České biskupské konference a koordinátorem formace jezuitského dorostu České provincie jezuitského řádu. V roce 1992 se stal koordinátorem mediální práce provincie.[4]

„Je to člověk hluboké víry, ale přitom neuvěřitelné upřímnosti. U něj je vše opravdové.“
— Jan Sokol [6]

Zemřel na následky dopravní nehody 20. května 2023.[7]

Názory

Stát Vatikán
  • „Evangelium nepotřebuje, aby církev měla stát. Zdá se mi, že evangelium touto cestou něco důležitého ztrácí. Státní uspořádání k životu podle evangelia nepřitahuje. Někdy si říkám, co by tomu řekl Ježíš z Nazareta, kdyby si mohl prohlédnout vatikánské úřady a kongregace. Osobně mám z Nového zákona dojem, že Ježíš měl blíž k anarchistům než k zakladatelům nového státu.“[8]
Římské univerzity
  • „Často se setkávám s iluzorní představou, že když je Vatikán centrum katolické církve, Svaté město, věci tam musí být na nejlepší úrovni. Je to ale složitější: Gregoriánská a hlavně Lateránská univerzita jsou místa vhodná pro přípravu na službu v církevních institucích, jmenovitě v ústředí organizace... Římské univerzity obecně nevychovávají v první řadě teology, ale administrativní síly, např. pro Vatikán. Já osobně bych tam na normální studium nikdy nikoho neposlal. To není kritika – dobrý absolvent těchto škol by ale měl zůstat v Římě, pro práci tady potřebujeme lidi, kteří dokáží tvořivě pracovat a řešit naši domácí situaci.“[8]

Ocenění

  • Nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie v hodnosti rytíř (2007) – za přispění k francouzsko-českému sblížení a boj za svobodu vyznání.[6]

Reference

  1. ↑ Zemřel P. Petr Kolář. www.jesuit.cz [online]. Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, 2023-05-25 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pohřeb P. Petra Koláře SJ. www.jesuit.cz [online]. Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, 2023-06-23 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Spolubratři z Tovaryšstva Ježíšova, rodina Holčákova a Novákova. Spolubratrům jezuitům, bratrům v kněžské službě a všem příbuzným a přátelům oznamujeme, že v sobotu 20. května 2023 byl ve věku 82 let za tragických okolností povolán Pánem života P. Petr KOLÁŘ SJ [online]. Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, 2023-06-23 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Petr Kolář. www.jesuit.cz [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ PALÁN, Aleš. Exulant ocení, když je všechno česky. Katolický týdeník. Červen 2017, čís. 26–27, s. 5. 
  6. ↑ a b c Jezuita Petr Kolář dostal vysoké francouzské vyznamenání. Rozhlas [online]. 2007-03-27 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Jesuit.cz, Parte
  8. ↑ a b BERÁNEK, Josef: Hovory s Petrem Kolářem, Cesta Brno 2001, ISBN 80-7295-026-6, cit. dle Jezuita Kolář: Katolická církev Vatikán nepotřebuje, christnet.cz, 19. 11. 2001. Dostupné online.

Literatura

  • BERÁNEK, Josef: Hovory s Petrem Kolářem, Cesta Brno 2001, ISBN 80-7295-026-6

Externí odkazy

Média použitá na této stránce