Petr Kopta
Petr Kopta | |
---|---|
Narození | 5. dubna 1927 nebo 6. dubna 1927 Praha Československo |
Úmrtí | 4. července 1983 (ve věku 56 let) nebo 4. srpna 1983 (ve věku 56 let) Praha |
Místo pohřbení | Hřbitov Šárka |
Povolání | spisovatel, básník, dramatik a překladatel |
Choť | Jana Seifertová[1] |
Rodiče |
|
Příbuzní |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Petr Kopta (5. dubna 1927 Praha – 4. července 1983) byl český básník, překladatel, textař a signatář Charty 77.
Životopis
Petr Kopta se narodil 5. dubna 1927 v rodině spisovatele a legionáře Josefa Kopty. Jeho bratr byl známý český textař Pavel Kopta. Petr Kopta byl prvním manželem Jany Seifertové, dcery básníka Jaroslava Seiferta.[2] [3]
V roce 1949 byl po prověrkách vyloučen z Filozofické fakulty UK a v roce 1951 zatčen a odsouzen na šest let odnětí svobody za pokus o opuštění republiky. Po propuštění (propuštěn po 14 měsících)[4] se živil jako obsluha čerpadla u podniku Stavební geologie. V roce 1977 podepsal Chartu 77.
Zemřel 4. července 1983, je pochován na Šáreckém hřbitově v Praze.
Poezie
Vlastní tvorba
Koptova básnická tvorba se rozděluje na několik tvůrčích období, která byla ovlivněna buď jeho vlastním životem či děním kolem něj. Tvorba z konce 40. a 50. let byla ovlivněna jeho pobytem ve vězení (tzv. poezie vězeňská).
Koncem 60. let napsal palachovský cyklus odrážející dobu po okupaci Československa vojsky varšavské smlouvy a demonstrativní sebeupálení Jana Palacha[5].
Po podpisu Charty 77 píše satirické a angažované básně. Jeho tvorba vyšla knižně až v roce 2001.
Překlady
Jako překladatel se věnoval přebásňování poezie francouzských básníků V. Huga, G. Apollinaira, P. Verlaina, A. de Musseta a dalších.
Tvorba
- Srdce ve mně sténá (1970, nakl. Odeon) – spolupráce na překladu milostné poezie[6]
- Cyrano – spolupráce na překladu[7]
- Už svítá – text k šansonu Petra Hapky (zpěv Karel Černoch)[8]
- Levný nájem – řetězy zdarma (2001, nakl. Torst.) – vlastní poezie[9]
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ FILIP, Václav; ŠTĚDRÁ, Libuše. Potomci slavných žijí mezi námi - 1. 1.. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2000. 183 s. ISBN 80-7181-347-8.
- ↑ Václav Kopta: "Chtěl jsem být autobusákem" (+ sestřih "Lucrezia Borgia") | Musical.cz [online]. Musical.cz [cit. 2015-12-27]. Dostupné online.
- ↑ LUKEŠ, Jan a STRÁNSKÝ, Jiří. Srdcerváč: rozhovor se spisovatelem a scenáristou Jiřím Stránským. Havlíčkův Brod: Hejkal, 2005. ISBN 80-86026-31-0.
- ↑ http://iforum.cuni.cz/IFORUM-85.html.
- ↑ Archivovaná kopie. www.svetovka.cz [online]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17.
- ↑ Archivovaná kopie. i-divadlo.cz [online]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-26.
- ↑ http://neviditelnypes.lidovky.cz/media-co-nezaznelo-o-karlu-cernochovi-dwv-/p_kultura.asp?c=A071230_101918_p_kultura_wag/
- ↑ http://www.torst.cz/czech/detail.php?pk=78
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Kopta
- Další info
- Několik básní Archivováno 28. 2. 2008 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
hrob Petra Kopty na hřbitově Šárka v Praze