Petr Kopta

Petr Kopta
Narození5. dubna 1927 nebo 6. dubna 1927
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí4. července 1983 (ve věku 56 let) nebo 4. srpna 1983 (ve věku 56 let)
Praha
Místo pohřbeníHřbitov Šárka
Povoláníspisovatel, básník, dramatik a překladatel
ChoťJana Seifertová[1]
Rodiče
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob na Šáreckém hřbitově

Petr Kopta (5. dubna 1927 Praha4. července 1983) byl český básník, překladatel, textař a signatář Charty 77.

Životopis

Petr Kopta se narodil 5. dubna 1927 v rodině spisovatele a legionáře Josefa Kopty. Jeho bratr byl známý český textař Pavel Kopta. Petr Kopta byl prvním manželem Jany Seifertové, dcery básníka Jaroslava Seiferta.[2] [3]

V roce 1949 byl po prověrkách vyloučen z Filozofické fakulty UK a v roce 1951 zatčen a odsouzen na šest let odnětí svobody za pokus o opuštění republiky. Po propuštění (propuštěn po 14 měsících)[4] se živil jako obsluha čerpadla u podniku Stavební geologie. V roce 1977 podepsal Chartu 77.

Zemřel 4. července 1983, je pochován na Šáreckém hřbitově v Praze.

Poezie

Vlastní tvorba

Koptova básnická tvorba se rozděluje na několik tvůrčích období, která byla ovlivněna buď jeho vlastním životem či děním kolem něj. Tvorba z konce 40. a 50. let byla ovlivněna jeho pobytem ve vězení (tzv. poezie vězeňská).

Koncem 60. let napsal palachovský cyklus odrážející dobu po okupaci Československa vojsky varšavské smlouvy a demonstrativní sebeupálení Jana Palacha[5].

Po podpisu Charty 77 píše satirické a angažované básně. Jeho tvorba vyšla knižně až v roce 2001.

Překlady

Jako překladatel se věnoval přebásňování poezie francouzských básníků V. Huga, G. Apollinaira, P. Verlaina, A. de Musseta a dalších.

Tvorba

  • Srdce ve mně sténá (1970, nakl. Odeon) – spolupráce na překladu milostné poezie[6]
  • Cyrano – spolupráce na překladu[7]
  • Už svítá – text k šansonu Petra Hapky (zpěv Karel Černoch)[8]
  • Levný nájem – řetězy zdarma (2001, nakl. Torst.) – vlastní poezie[9]

Reference

  1. Dostupné online.
  2. FILIP, Václav; ŠTĚDRÁ, Libuše. Potomci slavných žijí mezi námi - 1. 1.. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2000. 183 s. ISBN 80-7181-347-8. 
  3. Václav Kopta: "Chtěl jsem být autobusákem" (+ sestřih "Lucrezia Borgia") | Musical.cz [online]. Musical.cz [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  4. LUKEŠ, Jan a STRÁNSKÝ, Jiří. Srdcerváč: rozhovor se spisovatelem a scenáristou Jiřím Stránským. Havlíčkův Brod: Hejkal, 2005. ISBN 80-86026-31-0.
  5. http://iforum.cuni.cz/IFORUM-85.html.
  6. Archivovaná kopie. www.svetovka.cz [online]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17. 
  7. Archivovaná kopie. i-divadlo.cz [online]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-26. 
  8. http://neviditelnypes.lidovky.cz/media-co-nezaznelo-o-karlu-cernochovi-dwv-/p_kultura.asp?c=A071230_101918_p_kultura_wag/
  9. http://www.torst.cz/czech/detail.php?pk=78

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrob Petra Kopty.jpg
hrob Petra Kopty na hřbitově Šárka v Praze