Petr Korda

Petr Korda
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko (od 1993)
Datum narození23. ledna 1968 (55 let)
Místo narozeníPraha, Československo
BydlištěBradenton, USA
Výška190 cm
Hmotnost78 kg
Profesionál od1987
Ukončení kariéry2000
Držení raketylevou rukou, jednoručný bekhend
Výdělek10 448 900 USD
Tenisová raketaVölkl
Dvouhra
Poměr zápasů410–248
Tituly10
Nejvyšší umístění2. místo (2. únor 1998)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (1998)
French Openfinále (1992)
Wimbledončtvrtfinále (1998)
US Openčtvrtfinále (1995, 1997)
Čtyřhra
Poměr zápasů234–160
Tituly10
Nejvyšší umístění10. místo (11. červen 1990)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (1996)
French Openfinále (1990)
Wimbledon2. kolo (1990, 1991)
US Open3. kolo (1989, 1991, 1995)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 23. listopadu 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Korda (* 23. ledna 1968 Praha) je bývalý český tenista, který na profesionálních okruzích reprezentoval Československo v letech 1987–1992 a po jeho rozpadu Českou republiku mezi roky 1993–2000.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrál melbournský Australian Open 1998, po němž byl v únoru na singlovém žebříčku klasifikován na svém maximu – 2. místě. V danou sezónu mu dvakrát chyběl jediný vítězný zápas k tomu, aby se stal světovou tenisovou jedničkou. Spolu se Stefanem Edbergem triumfoval na Australian Open 1996 také ve čtyřhře. Finále dvouhry si zahrál na French Open 1992. Následující rok získal titul na prestižním Grand Slam Cupu, pro nejlepší hráče sezóny v rámci hodnocení grandslamu. Roku 1994 vyhrál s Janou Novotnou pro Českou republiku Hopmanův pohár.

V juniorské kategorii vyhrál s Cyrilem Sukem čtyřhru na French Open (1985), v závěru roku se stali juniorskými mistry světa, a o rok později zopakoval titul ve čtyřhře s Tomásem Carbonellem ve Wimbledonu (1986).

Za daviscupový tým České republiky (do roku 1993 Československa) hrál v letech 1988–1997. Celkově odehrál 42 zápasů s poměrem 18 výher a 9 proher ve dvouhře, respektive 11 výher a 4 prohry ve čtyřhře.

Dlouhodobě jej trénovali Tomáš Petera a Ivo Werner.

Soukromý život

Manželkou je tenistka Regina Kordová, rozená Rajchrtová. Mají spolu dvě dcery, golfistky Jessicu Reginu (nar. 1993) a Nelly (nar. 1998) a syna Sebastiana Petra (nar. 2000). Žijí v Bradentonu na Floridě. Patnáctiletá Jessica Kordová skončila na golfovém US Open 2008 na 19. místě. Otec jí dělal kedyho (nosiče bagu s holemi).[1][2] Trénuje syna Sebastiana Kordu, který jako Američan reprezentuje v tenise Spojené státy.[3] Dlouhodobě také vedl Radka Štěpánka.

Tenisová kariéra

Po úspěšných výsledcích mezi juniory vstoupil do mužského profesionálního tenisu v roce 1987. Premiérový turnaj ve čtyřhře získal o rok později s Milanem Šrejberem ve švýcarském Gstaadu. Debutový turnaj ve dvouhře vyhrál až pátým finálovým pokusem v srpnu 1991 na newhavenském turnaji, v němž porazil Gorana Ivaniševiće. Čtyřikrát se v kariéře probojoval do finále nejprestižnější skupiny turnajů – Grand Slamu – dvakrát ve dvouhře i čtyřhře.

Po finálové prohře v mužské čtyřhře na French Open 1990, kde vytvořil pár s Ivaniševićem, si zde zahrál finále dvouhry o dva roky později. V něm nestačil na obhájce titulu Američana Jima Couriera, když mu podlehl ve třech setech.

V sezóně 1996 se poprvé probojoval do finále na Australian Open, když se Stefanem Edbergem vybojoval titul v mužské čtyřhře. Jednalo se o poslední z jeho deseti deblových vítězství. Největší úspěch kariéry přišel o dva roky později. Na stejném melbournském grandslamu si zahrál finále dvouhry. Do turnaje nastupoval jako šestý nasazený. Ve čtvrtfinále svedl pětisetovou bitvu se čtvrtým nasazeným Jonasem Bjorkmanem, v semifinále přešel přes Slováka Karola Kučeru, jenž v předchozím kole porazil světovou jedničku Peta Samprase. Ve finále pak deklasoval devátého hráče turnaje Chilana Marcela Ríose stejným výsledkem, kterým zde porazil v československém finále roku 1989 Ivan Lendl Miloše Mečíře, tedy skórem 6–2, 6–2, 6–2. Úspěch jej katapultoval za Samprase na 2. místo žebříčku ATP ve dvouhře. Jednalo se o jeho vůbec poslední turnajové vítězství na okruhu ATP.

V sezóně 1998, kterou již nedohrál pro pozitivní dopingový test, mu dvakrát scházel jediný vítězný zápas k sesazení Samprase z „tenisového trůnu“, aby se stal světovou tenisovou jedničkou. Nejblíže tomu byl na dubnovém Masters v Monte Carlu, kde ve čtvrtfinále nestačil na Richarda Krajicka. Rozhodujícím momentem se stal tiebreak druhého setu, v němž prohrál 1–7 a celou sadu 6–7 na gamy. První dějství získal poměrem 6–4. Třetí, rozhodující set, pak ztratil 6–1. Ve čtyřhře byl nejvýše v kariéře klasifikován na 10. místě.

Velký zápas také sehrál v osmifinále US Open 1997, kde v pěti setech porazil obhájce titulu Peta Samprase.

Byl znám častým stříháním nohou, tzv. roznožkou po vítězném úderu.

Dopingová kauza

Ve Wimbledonu 1998 měl pozitivní dopingový test, když mu byla v moči zjištěna přítomnost zakázaného anabolického steroidu nandrolonu v koncentraci dvacetinásobně převyšující prahovou hodnotu pro prohlášení testu za pozitivní.

V souladu s hlavou M Programu ITF mu byla nezávislou revizní komisí pozastavena činnost na jeden rok a odebrány body i peněžní výhra získané na turnaji. Korda se proti verdiktu komise odvolal k odvolacímu výboru ITF, který uznal existenci jím uváděných mimořádných okolností a pozastavení činnosti na jeden rok zrušil. Toto rozhodnutí vyvolalo negativní reakce mezi ostatními tenisty, z nichž někteří hrozili dokonce bojkotem nadcházejícího Australian Open. Pod tlakem veřejnosti a hráčů se ITF dne 8. ledna 1999 odvolal k Arbitrážnímu sportovnímu soudu (CAS) s požadavkem, aby soud roční zákaz činnosti potvrdil. Proti tomuto postupu se Korda bránil žalobou zpochybňující právo ITF odvolat se k CAS. V obou případech byl český tenista se svou obhajobou neúspěšný a původní trest zákazu činnosti na jeden rok byl Arbitrážním sportovním soudem s konečnou platností potvrzen.[4]

K profesionálnímu tenisu se již nevrátil a ukončil aktivní kariéru.

Finále na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1992French OpenantukaUSA Jim Courier7–5, 6–2, 6–1
Vítěz1998Australian OpentvrdýChile Marcelo Ríos6–2, 6–2, 6–2

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1990French OpenantukaChorvatsko Goran IvaniševićŠpanělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez Vicario
7–5, 6–3
Vítěz1996Australian OpentvrdýŠvédsko Stefan EdbergKanada Sébastien Lareau
USA Alex O'Brien
7–5, 7–5, 4–6, 6–1

Finálová utkání na okruhu ATP

Dvouhra: 27 (10–17)

Vítězství (10)

Legenda
Grand Slam (1–1)
Tennis Masters Cup (0–0)
Grand Slam Cup (1–0)
ATP Masters Series (1–2)
ATP Championship Series (2–5)
ATP World Series (5–9)
Tituly dle povrchu
Tvrdý (7–8)
Tráva (4–2)
Antuka (0–2)
Koberec (0–2)
Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.30. října 1989Frankfurt, NěmeckokoberecUSA Kevin Curren2–6, 5–7
Finalista2.6. května 1991Tampa, USAantukaUSA Richey Reneberg6–4, 4–6, 2–6
Finalista3.22. července 1991Washington, D.C., USAtvrdýUSA Andre Agassi3–6, 4–6
Finalista4.29. července 1991Montréal, KanadatvrdýSovětský svaz Andrej Česnokov6–3, 4–6, 3–6
Vítěz1.19. srpna 1991New Haven, USAtvrdýChorvatsko Goran Ivanišević6–4, 6–2
Vítěz2.14. října 1991Berlín, NěmeckokoberecFrancie Arnaud Boetsch6–3, 6–4
Finalista5.4. květen 1992Mnichov, NěmeckoantukaŠvédsko Magnus Larsson4–6, 6–4, 1–6
Finalista6.8. června 1992French Open, Paříž, FrancieantukaUSA Jim Courier5–7, 2–6, 1–6
Vítěz3.20. července 1992Washington, D.C., USAtvrdýŠvédsko Henrik Holm6–4, 6–4
Vítěz4.31. srpna 1992Long Island, USAtvrdýČeskoslovensko Ivan Lendl6–2, 6–2
Finalista7.5. října 1992Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Německo Boris Becker6–3, 3–6, 2–6, 4–6
Finalista8.12. října 1992Toulouse, Francietvrdý (h)Francie Guy Forget3–6, 2–6
Vítěz5.26. října 1992Vídeň, RakouskokoberecItálie Gianluca Pozzi6–3, 6–2, 5–7, 6–1
Finalista9.23, srpna 1993New Haven, USAtvrdýUkrajina Andrej Medveděv5–7, 4–6
Finalista10.11. října 1993Sydney, Austrálietvrdý (h)Peru Jaime Yzaga4–6, 6–4, 6–7(4), 6–7(7)
Vítěz6.13. prosince 1993Grand Slam Cup, Mnichov, NěmeckokoberecNěmecko Michael Stich2–6, 6–4, 7–6(5), 2–6, 11–9
Finalista11.14. února 1994Milán, ItáliekoberecNěmecko Boris Becker2–6, 6–3, 3–6
Finalista12.7. března 1994Indian Wells, USAtvrdýUSA Pete Sampras6–4, 3–6, 6–3, 3–6, 2–6
Finalista13.2. května 1994Munich, GermanyantukaNěmecko Michael Stich2–6, 6–2, 3–6
Vítěz7.8. ledna 1996Dauhá, KatartvrdýMaroko Júnis Al Ajnáví7–6(5), 2–6, 7–6(5)
Finalista14.22. července 1996Ostrava, ČeskokoberecNěmecko David Prinosil1–6, 2–6
Finalista15.16. června 1997Halle, NěmeckotrávaRusko Jevgenij Kafelnikov6–7(2), 7–6(5), 6–7(7)
Finalista16.21. července 1997Washington, D.C., USAtvrdýUSA Michael Chang7–5, 2–6, 1–6
Vítěz8.27. října 1997Stuttgart, NěmeckokoberecNizozemsko Richard Krajicek7–6(6), 6–2, 6–4
Finalista17.10. listopadu 1997Moskva, RuskokoberecRusko Jevgenij Kafelnikov6–7(2), 4–6
Vítěz9.12. ledna 1998Dauhá, KatartvrdýFrancie Fabrice Santoro6–0, 6–3
Vítěz10.2. února 1998Australian Open, MelbournetvrdýChile Marcelo Ríos6–2, 6–2, 6–2

Čtyřhra: 24 (10–14)

Vítěz (10)

č.rokturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.1988Gstaad, ŠvýcarskoantukaČeskoslovensko Milan ŠrejberEkvádor Andrés Gómez
Španělsko Emilio Sánchez
7–6, 7–6
2.1988Praha, ČeskoslovenskoantukaČeskoslovensko Jaroslav NavrátilRakousko Thomas Muster
Rakousko Horst Skoff
7–5, 7–6
3.1989Stuttgart, NěmeckoantukaČeskoslovensko Tomáš ŠmídRumunsko Florin Segărceanu
Československo Cyril Suk
6–7, 6–3, 6–1
4.1990Monte Carlo, MonakoantukaČeskoslovensko Tomáš ŠmídEkvádor Andrés Gómez
Španělsko Javier Sánchez
6–2, 6–1
5.1991New Haven, USAtvrdýAustrálie Wally MasurUSA Jeff Brown
USA Scott Melville
bez boje
6.1991Berlín, NěmeckokoberecČeskoslovensko Karel NováčekNizozemsko Jan Siemerink
Československo Daniel Vacek
3–6, 7–5, 7–5
7.1993Monte Carlo, MonakoantukaŠvédsko Stefan EdbergNizozemsko Paul Haarhuis
Nizozemsko Mark Koevermans
6–2, 2–6, 7–5
8.1993Halle, NěmeckotrávaČesko Cyril SukUSA Mike Bauer
Německo Marc-Kevin Goellner
7–6, 5–7, 6–3
9.1993Cincinnati, USAtvrdýUSA Andre AgassiŠvédsko Stefan Edberg
Švédsko Henrik Holm
6–4, 7–6
10.1996Australian Open, MelbournetvrdýŠvédsko Stefan EdbergKanada Sébastien Lareau
USA Alex O'Brien
7–5, 7–5, 4–6, 6–1

Finalista (14)

č.rokturnajpovrchspoluhráčvítězovévýsledek
1.1987Palermo, ItálieantukaČeskoslovensko Tomáš ŠmídMexiko Leonardo Lavalle
Itálie Claudio Panatta
3–6, 6–4, 6–4
2.1989Gstaad, ŠvýcarskoantukaČeskoslovensko Milan ŠrejberBrazílie Cassio Motta
USA Todd Witsken
6–4, 6–3
3.1989Kitzbühel, RakouskoantukaČeskoslovensko Tomáš ŠmídŠpanělsko Emilio Sánchez
Španělsko Javier Sánchez
7–5, 7–6
4.1989Praha, ČeskoslovenskoantukaUSA Gene MayerŠpanělsko Jordi Arrese
Rakousko Horst Skoff
6–4, 6–4
5.1990Mnichov, NěmeckoantukaČeskoslovensko Tomáš ŠmídZápadní Německo Udo Riglewski
Západní Německo Michael Stich
6–1, 6–4
6.1990French Open, Paříž, FrancieantukaJugoslávie Goran IvaniševićŠpanělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
7–5, 6–3
7.1990New Haven, USAtvrdýJugoslávie Goran IvaniševićUSA Jeff Brown
USA Scott Melville
2–6, 7–5, 6–0
8.1991Basilej, Švýcarskotvrdý (h)USA John McEnroeŠvýcarsko Jakob Hlasek
USA Patrick McEnroe
3–6, 7–6, 7–6
9.1992Monte-Carlo, MonakoantukaČeskoslovensko Karel NováčekNěmecko Boris Becker
Německo Michael Stich
6–4, 6–4
10.1992Gstaad, ŠvýcarskoantukaČeskoslovensko Cyril SukNizozemsko Hendrik Jan Davids
Belgie Libor Pimek
bez boje
11.1994Mnichov, NěmeckoantukaNěmecko Boris BeckerRusko Jevgenij Kafelnikov
Česko David Rikl
7–6, 7–5
12.1995Milán, ItáliekoberecČesko Karel NováčekNěmecko Boris Becker
Francie Guy Forget
6–2, 6–4
13.1995Washington, D.C., USAtvrdýČesko Cyril SukFrancie Olivier Delaître
USA Jeff Tarango
1–6, 6–3, 6–2
14.1996Indianapolis, USAtvrdýČesko Cyril SukUSA Jim Grabb
USA Richey Reneberg
7–6, 4–6, 6–4

Chronologie výsledků ve dvouhře

Turnaj1985198619871988198919901991199219931994199519961997199819992000Celkem SRCelkem výhry–prohry
Grand Slams
Australian OpenANHAAA2R2R1RQF1R3R1R1RW3RA1 / 1017–9
French OpenAAA2RA2R2RF2R1R1R3R4R1R2RA0 / 1115–11
WimbledonAAA3RA1R1R2R4R2R4RA4RQFAA0 / 917–9
US OpenAAA1RA2R1R1R1RAQF3RQF1RAA0 / 911–9
Grand Slam SR0 / 00 / 00 / 00 / 30 / 00 / 40 / 40 / 40 / 40 / 30 / 40 / 30 / 41 / 40 / 20 / 01 / 39N/A
Sezóna v–p0–00–00–03–30–03–42–47–48–41–39–44–39–411–33–20–0N/A60–38
ATP Masters Series
Indian WellsTurnaje se nekonaly

Turnaje Masters Series

Před 1990
A1R3RQFF2R1RAQF1RA0 / 811–8
Miami2R2R3RSFQF2R4R2R4R1RA0 / 1014–10
Monte Carlo2RA2R3R2R1R3RAQFAA0 / 77–7
Řím1RASFAA1R2RA1RAA0 / 55–5
Hamburk1RA2RA3R2RAAAAA0 / 42–4
Kanada2RFQFSF2R2R3R1R2RAA0 / 913–9
Cincinnati1R2RQF2R2R2R2R2RQFAA0 / 99–9
Madrid (Stuttgart)3RQFQFQF1RAAW2RAA1 / 713–6
Paříž1RQF2R3RQFASF3R2RAA0 / 811–8
Masters Series SRN/A0 / 80 / 60 / 90 / 70 / 80 / 70 / 71 / 50 / 80 / 20 / 01 / 67N/A
Sezóna: v–pN/A3–811–612–913–714–84–713–77–48–80–20–0N/A85–66
Žebříček ATP
konec roku
794.511.87.188.59.38.9.7.12.18.41.24.13.13.1332.N/A

Chronologie výsledků ve čtyřhře

Turnaj1986198719881989199019911992199319941995199619971998199920002001Celkem SRCelkem výhry–prohry
Grand Slams
Australian OpenNHAAA2R1R2R1R3RSFW2RAAAA1 / 815–7
French OpenA1R2R2RF2RQFSFA1R3R3RAAAA0 / 1019–10
WimbledonAA1RA2R2R1RAAAAAAAAA0 / 42–4
US OpenAAA3R2R3R1RAA3R1R1RAAAA0 / 77–7
Grand Slam SR0 / 00 / 10 / 20 / 20 / 40 / 40 / 40 / 20 / 10 / 31 / 30 / 30 / 00 / 00 / 00 / 01 / 29N/A
Sezóna: v–p0–00–11–23–28–44–44–44–22–16–38–23–30–00–00–00–0N/A43–28
ATP Masters Series
Indian WellsNe MS1

Před 1990
1R1R1R1R1R1RAAAAAA0 / 60–6
Miami2RAQFQFAQF3R1RAAAA0 / 612–5
Monte CarloWAFW1R1R1RAQFAAA2 / 716–4
Řím1RA2RAA2R2RAAAAA0 / 43–4
Hamburg2RA2RAAAAAAAAA0 / 22–2
Kanada1R2RAA1R1R2RAAAAA0 / 52–5
Cincinnati2R1R1RW2R1R1R1R2RAAA1 / 98–7
Madrid (Stuttgart)QFAAAAA2RAAAAA0 / 22–2
Paříž1RAA2RAAQFAAAAA0 / 33–3
Masters Series SRN/A1 / 90 / 30 / 62 / 50 / 40 / 60 / 70 / 20 / 20 / 00 / 00 / 03 / 44N/A
Sezóna: v–pN/A9–81–39–614–31–44–57–70–23–00–00–00–0N/A48–38
Žebříček ATP
konec roku
296.91.46.26.15.63.64.32.115.44.23.220.321.1009.1536.N/A
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Odkazy

Reference

  1. FERGUSON, Doug. Inbee Park the youngest winner of US Women's Open [online]. AP, 2008-06-29 [cit. 2008-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-05. 
  2. Stargamesinc.com. www.stargamesinc.com [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  3. Sebastian Korda Men's Singles Overview [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2020 [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Olympic Documents - Athletes, Olympic Games, IOC and More. International Olympic Committee [online]. 2021-07-29 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.