Petr Kostka
Petr Kostka | |
---|---|
Petr Kostka | |
Narození | 11. června 1938 (86 let) Říčany Československo |
Choť | 1. Ingrid Vavrouchová 2. Carmen Mayerová (od 1972) |
Děti | Zuzana Kostková Helena Kostková Tereza Kostková Kateřina Hornyšová (nevlastní) |
Rodiče | Jiří Kostka Františka Wintrová-Skálová |
Příbuzní | Augusta Wintrová I. (prababička) Augusta Wintrová II. (babička) Vojtěch Kostka (bratr) Zora Kostková (sestra) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petr Kostka (* 11. června 1938 Říčany) je český herec. Pochází ze starého divadelního rodu, jehož kořeny sahají až do první poloviny 19. století. Jeho manželkou je herečka Carmen Mayerová, se kterou má dceru Terezu Kostkovou, divadelní herečku a televizní moderátorku.
Život a dílo
Má kořeny ve starobylém divadelnickém rodu, je synem herce Jiřího Kostky a herečky Františky Skálové–Wintrové. I když strávil dětství v herecké rodině, původně jej zajímaly spíše exaktní vědy. Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Plzni v roce 1957 [1] však přece jen šel studovat herectví na DAMU (1957–1960), studium však nedokončil.
V roce 1960 získal angažmá v Městských divadlech pražských (1960–1974).[2] Zde ztvárnil řadu postav temperamentních mladíků v současném i klasickém repertoáru (Řek Zorba, Rozhodně správná koupel). V roce 1974 přešel do Národního divadla (1974–1994). Zde hrál už kromě lyrických postav i komické a charakterní role (Soud lásky, Naši furianti, Hamlet, Vévodkyně valdštejnských vojsk).
Od roku 1994 [3] je členem souboru Divadla na Vinohradech. Hraje ale také u různých agentur se zájezdovými představeními po celé republice.
Mezi jeho významné role v Divadle na Vinohradech patří například:
- Ezra Manon (Smutek sluší Elektře)
- Andrew (Milostné dopisy)
- Steinberg (Královna Kristina)
- Tobiáš (Křehká rovnováha)
- Pan de Saint-Vallier (Král se baví)
Známé jsou i jeho komediální postavy, například:
- Horác Vandergelder (Dohazovačka)
- Isidoro (Poprask na laguně)
- Pan Dřímota (Dům čtyř letor)
- Pokorný (Rodinný večer)
Na filmovém plátně, v televizi a v rozhlase se objevuje již přes padesát let. Pro film byl objeven koncem 50. let, kdy ještě studoval na DAMU, režisérem Jiřím Krejčíkem, který mu svěřil role do filmů Probuzení a Vyšší princip. Filmografie Petra Kostky čítala v 60. letech několik titulů ročně. Lze připomenout např. Paletu lásky (postava Josefa Mánesa), Zítra vstanu a opařím se čajem, a jiné. Souběžně začal pracovat pro televizi a také dabing. Daboval například ve filmu Fanfán Tulipán či Ďáblova krása (Gérard Philipe), rovněž nadaboval postavu Hercula Poirota (David Suchet).
Již od konce šedesátých let hrál také v televizních seriálech, např. Inženýrská odysea, Sanitka, Synové a dcery Jakuba skláře. Též se objevil v seriálu Pojišťovna štěstí (2004) a v seriálu TV Prima Cesty domů, kde hraje státního zástupce Josefa Hlaváčka. V roce 2023 hraje postavu Rudolfa Kučeru v 2 sériích dobového seriálu Zlatá labuť vysílaného na TV Nova a Voyo.[4][5]
Petr Kostka je po svém dávném předkovi, herci Hynku Muškovi, vzdáleným příbuzným příslušníků hereckého rodu Hrušínských.[6]
Rodokmen Kostků
Josef Faltys (1839–1926) | Václav Vačkář (1881–1954) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dalibor C. Vačkář (1906–1984) | Tomáš Vačkář (1945–1963) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Antonie Mušková (1838–1908) | Johana Faltysová (1863–1927 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rudolf Hrušínský (1897–1956) | Rudolf Hrušínský (* 1946) | Rudolf Hrušínský (* 1970) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ondřej Červíček (1844–1928) | Václav Červíček (1875–1936) | Rudolf Hrušínský (1920–1994) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hermína Červíčková (1901–1989) | Jan Hrušínský (* 1955) | Kristýna Hrušínská (* 1985) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hynek Mušek (1812–1894) | Josefa Mušková (1845–1906) | Anna Budínská (1878–1958) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Miluše Šplechtová (* 1957) | Matěj Balcar (* 1991) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
František Kostka (1879–1947) | Jiří Kostka (1910–1985) | Petr Kostka (* 1938) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tereza Kostková (* 1976) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Josef Mušek (1848–1922) | Leokádie Mušková (1880–1958) | Carmen Mayerová (* 1944) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Petr Kracik (* 1958) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zora Kostková (* 1952) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Antonín Procházka (* 1953) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ocenění
Za práci v televizi obdržel medaili Zlatý krokodýl, za mluvené slovo medaili J. K. Tyla, v roce 1989 byl oceněn titulem zasloužilý umělec. V roce 2003 pak získal Cenu Thálie za roli Hermana ve hře Smíšené (po)city a v roce 2004 za celoživotní mistrovství v dabingu Cenu Františka Filipovského. V roce 2014 obdržel ocenění Senior Prix od Nadace Život umělce.[7] Dne 24. března 2018 obdržel Cenu Thálie 2017 za celoživotní činoherní mistrovství. V roce 2023 obdržel Medaili za zásluhy I. stupně .[8]
Filmografie, výběr
Film
- 1959 Probuzení – role: automechanik Vilda
- 1959 Dům na Ořechovce – role: student
- 1960 Vyšší princip – role: Honza
- 1962 Zelené obzory – role Ondřej
- 1963 Spanilá jízda – role: Ondřej Keřský z Řimovic
- 1964 Bláznova kronika – role: Petr
- 1965 Zločin v dívčí škole – role: Bartoš
- 1971 Tajemství velikého vypravěče – role: Victor Hugo
- 1977 Zítra vstanu a opařím se čajem – hlavní dvojrole: Jan Bureš / Karel Bureš
- 1977 Což takhle dát si špenát – role: Carlos Pereira
- 1979 Pátek není svátek – role: Karel Novák
- 1980 Romaneto – role: Jan Neruda
- 1981 V podstatě jsme normální – role: Karel Novák
- 1984 Fešák Hubert – role: policejní inspektor Mourek
- 1993 Nesmrtelná teta – role: vícekrál
- 2019 Narušitel – role: Vladislav Kučera st.
Televize
- 1965 Polka jede do světa (TV pásmo) – role: průvodce pásmem
- 1970 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) – role: otec Dr. Luboš Zeman, vědecký pracovník univerzitní knihovny (9.příběh: Dívčí válka)
- 1971 Rozsudek (TV seriál) – role: kapitán Zeman
- 1971 Zločin na Zlenicích hradě (TV inscenace) – role: Petr Ptáček z Ledců
- 1971 Princ a chuďas (TV film) – role: Miles Hendon
- 1971 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) – role: Olda Rabas, bývalý milenec Evy (7.příběh: Tatínek)
- 1972 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) – role: otec Dr. Luboš Zeman, vědecký pracovník univerzitní knihovny (10.příběh: Embéčko)
- 1973 Bláznova smrt (TV film): podle stejnojmenné knihy Václava Erbena – role: kapitán Exner
- 1974 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) – role: otec Dr. Luboš Zeman, vědecký pracovník univerzitní knihovny (13.příběh: Výlet do neznáma)
- 1978 Přání (TV cyklus Bakaláři) – role: tatínek
- 1979 Inženýrská odysea (TV seriál) – role: Ing. Václav Pešek
- 1984 Koloběžka první (TV filmová pohádka) – role: rybář, otec Zdeničky
- 1984 Sanitka (TV seriál) – role: MUDr. Václav Mádr
- 1985 My holky z městečka (TV seriál) – role: otec Hlaváček
- 1985 Synové a dcery Jakuba skláře (TV seriál) – role: syn Jakub Cirkl ml.
- 1988 Cesta do krajiny Ty (TV film) – role: otec Markéty Ludvík Kotas
- 1998 Četnické humoresky (TV seriál 1998–2007) – role: vrchní strážmistr Jaroslav Šiktanc
- 2004 Pojišťovna štěstí (TV seriál 2004–2010) – role: pan Vrána
- 2010 Cesty domů (TV seriál 2010–2015) – role: JUDr. Josef Hlaváček
- 2013 Sanitka 2 (TV seriál) – role: MUDr. Václav Mádr, majitel letecké záchranné služby
- 2014 Svatby v Benátkách (TV seriál 2014–2015) – role: krejčí Karel Zelený
- 2021 Kukačky (TV seriál) – role: praděda Vladimír Býček
- 2023 Zlatá labuť (TV seriál) – role: Rudolf Kučera
Ocenění
- Medaile Za zásluhy 1. stupně, udělil prezident Petr Pavel v roce 2023
Rozhlasové role
- Oscar Wilde: Bezvýznamná žena, překlad: Jiří Zdeněk Novák, rozhlasová úprava: Josef Hlavnička, dramaturgie: Jarmila Konrádová, režie: Markéta Jahodová. Hráli: Lord Illingworth (Viktor Preiss), Sir John Pontecraft (Svatopluk Beneš), Pan Ketlick, poslanec (Petr Kostka), Gerald Arbuthnot (Pavel Chalupa), Lady Hunstantonová (Viola Zinková), Lady Karolína Pontecraftová (Jaroslava Adamová), Paní Allonbyová (Gabriela Vránová), Slečna Ester Worsleyová (Petra Špalková), Paní Arbuthnotová (Dana Syslová), vypravěč (Josef Červinka), Francis, sluha (Tomáš Racek) a Alice, komorná (Jana Zímová)[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 237
- ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Zlatá labuť - Sledujte celé díly online | Voyo. voyo.nova.cz [online]. 2023 [cit. 2023-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Zlatá labuť představuje druhou řadu, v níž do děje naplno vstoupí válka | Voyo. voyo.nova.cz [online]. 2023-08-09 [cit. 2023-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Tajemství rodu, genealogický pořad České televize (recenze), ToSiPiš.cz, 21. 4. 2013.
- ↑ Nadace Život umělce, tištěná publikace "Umělci ocenění za kalendářní rok 2014" (odkaz na pdf) Archivováno 28. 7. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Thálii za činohru dostali Dočkalová a Bambas. Cenu za celoživotní mistrovství si odnesl Petr Kostka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-24, rev. 2018-03-24 [cit. 2018-03-24]. Dostupné online.
- ↑ VELÍŠEK, Martin. Oscar Wilde: Bezvýznamná žena. Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-12-21 [cit. 2019-12-21]. Dostupné online.
Literatura
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 645–647.
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 237–8
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 458.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 318.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 353.
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 117, 121, 125, 127, 136–7, 144, 150, 153, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 134.
- Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 20, 31–2, 72, 78, 92–3, 97, 99, 129, 132, 139, 141, 145, 149, 150, 153–4, 159, 161, 164–5, 185, 191, ISBN 80-7243-121-8
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 260, 282, 284, 286, 309, 310, 323, 334, ISBN 80-85625-19-9
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Kostka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Kostka
- Petr Kostka v databázi Archivu Národního divadla
- Petr Kostka ve Filmovém přehledu
- Petr Kostka v Česko-Slovenské filmové databázi
- Petr Kostka ve Filmové databázi
- Petr Kostka na Kinoboxu
- Petr Kostka v Internet Movie Database (anglicky)
- Petr Kostka na Dabingforum.cz
- Petr Kostka na stránkách Divadla na Vinohradech
- Petr Kostka a Carmen Mayerová v cyklu České televize Na plovárně
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).