Petr Kropáček

Ing. arch. Petr Kropáček
Narození14. července 1889
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. září 1931 (ve věku 42 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíapendicitida
Alma materČeská polytechnika v Praze
Povoláníarchitekt, designér,scénograf, spisovatel
ChoťMarie, roz. Krausová
PříbuzníPavel Kropáček (syn)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Petr Kropáček, také Petr Kropacek, literární pseudonym Pavel Neri, (14. července 1889 Praha10. září 1931 Praha[1]) byl český architekt, designér a podnikatel, který navrhoval stavby, jejich interiéry, divadelní scény a věnoval se rovněž literární tvorbě.

Život a kariéra

V letech 1908-1913 vystudoval architekturu na pražské technice. Téhož roku se svými spolužáky a vrstevníky Josefem Gočárem a Pavlem Janákem založil v Praze na Starém Městě ve Veleslavínově ulici 3 Pražské umělecké dílny, v nichž experimentovali s kubismem, Kropáček navrhoval například nábytek. Téhož roku 1913 se v Praze oženil s Marií, rozenou Krausovou, bydleli na Vinohradech.[2] Po skončení první světové války odjeli do jižní a střední Ameriky, pobývali v Argentině, Bolívii a v Mexiku. Kropáček navrhoval dělnické domy při plantážích. V jiných projektech neuspěl, a proto se roku 1920 vrátil do Prahy.

Kropáček navrhoval obytné nájemní domy a vily, z veřejných budov školy a lázeňské stavby, vesměs ve strohém funkcionalistickém stylu. Projektoval také interiéry a divadelní scény. Jako scénograf začínal již v letech 1911–1914, podílel se na založení avantgardního Divadla Umění.

Věnoval se i literární a dramatické tvorbě, psal cestopisné stati, pod pseudonymem Paul Neri napsal drama Stavba a komedii Mystifikace.

Byl členem SVU Mánes a vystavoval na jeho členských výstavách.

Rodina

  • Syn Pavel Kropáček (* 30.10.1915 Praha, † 27. 2. 1943 Osvětim) vystudoval dějiny umění a stal se historikem a teoretikem umění. Protože byl po matce Žid, byl roku 1942 deportován do ghetta v Terezíně a odtud do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Stavby

  • Jubilejní palác, Lázně Bohdaneč (1922, později přestavěn)
  • Nájemní dům, Jankovcova čp. 68/VII., Praha - Holešovice (1924-1926)
  • Gymnázium P. Horova, Michalovce (1924–1931)
  • Česká menšinová jednotřídní škola, Zahrádka (1925-1926)
  • Dům pro státní zaměstnance, ulice 9. května čp. 648, Litomyšl (1925–1926)
  • Nájemní domy, Sudoměřská čp. 1649-1650-1651/XI., Praha XI. - Žižkov (1926-1929)
  • Nájemní domy, Žerotínova čp. 1641-1642/XI., Praha XI. - Žižkov (1927)
  • Státní dívčí měšťanská škola, Kuzmányho 6, Košice (1928)
  • Rohový nájemní dům ing. Eug. Syrovátky s interiéry lóže svobodných zednářů, Trojanova čp. 336/II a Gorazdova 12, Praha-Nové Město (1928-1929)[3]
  • Komorní divadlo (nyní hotel Central), Hybernská čp.1001/II., Praha 2 - Nové Město, přestavba secesní budovy (1929)
  • Návrh vily pro dr.Edvarda Beneše pro Sezimovo Ústí (1930) - nerealizován, strohý styl se objednavateli nelíbil
  • Tyršovy školy, Mánesova čp. 1526, Česká Lípa (1930-1931)

Odkazy

Reference

Literatura

  • VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. heslo Kropáček, Petr. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 343.
  • BAŤKOVÁ, Růžena (ed.) a kolektiv: Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 305-306

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“